Spider-Man: Ďaleko od domova

Feel-good dobrodružství, které na 4 hvězdy vytahuje více aspektů a jejich svěží souhra - časté přesuny po fajn evrospkých lokacích, větší prostor pro mentorsky příjemného Jona Favreaua, časté napojení na Tonyho Starka a efektní technologické hrátky Mysteria, paralelující samotné kouzlo filmové iluze. A taky hezky vykreslený vnitřní boj Spider-Mana s vlastní odpovědností a nevyhnutnými očekávaními od sebe samotného. (26.08.2019)

Vazne tohle natocil ten samej clovek, co totalne pokurvil Homecoming? Nevim, jestli to je tim, ze jsem fakt nic necekal, ale tohle byla super zabavna jizda, u ktery jsem se bavil jako uz dlouho u MCU filmu ne. Proste presnej opak predchoziho dilu, vsechno, co tam nefungovalo, tady funguje na vybornou. Spidey se presunul do Evropy, takze neni nouze o vizualne pekny prostredi misto uz tezce okoukanejch mrakodrapu New Yorku a i kdyz je to furt v takovy lehce pubertalni rovine, Spidey uz tu neni vylozene za trapaka, ale v akci se neztrati. Vsichni herci jsou super sympataci, Holland i Zendaya jsou skvela dvojka a hlavne tu je naprosto genialni Gyllenhaal, takhle fajnovyho zaporaka jsme tu dlouho nemeli. No a co se tyce akce, ta je svizna, skvele natocena, trikove perfektni, neni nouze o cool zabery, ale zaroven je zabavna a celkove forky a hlasky ve filmu fungujou na vybornou. Kdybych mel filmu neco vytknout, tak to bude mozna delka, precejen to hlavni se zacne dit az nekdy od poloviny filmu, prvni pulka je jen takovy saskovani, ale narozdil od Homecoming zabavny. Proste maximalni spokojenost. (16.09.2019)

Far from Home má jednu velkou vadu: kostrbatě přepíná mezi středoškolskou komedií a superhrdinským dramatem. První půlka je tak docela utrpení a ani různé fórky nezachrání fakt, že se mlátí prázdná sláma. Od zvratu v polovině už nám Watts servíruje klasický blockbuster se všemi atrakcemi. Gyllenhaal je super, Holland taktéž, ale ten vtip a šmrnc z Homecoming je pryč. Docela výrazná sekvence v Praze potěšila. [Přesná stopáž: 129 min] (18.09.2019)

Spider-Man ve filmu Homecoming, byl pro mně na poprvé zklamáním, když sem film viděl na podruhé, o jednu hvězdičku si film polepšil. Ale i přesto sem na dalšího Spider-Mana těšil, přeci jenom každý si zaslouží druhou šanci a je jedině dobře že sem nad Spider-Manam v podaní Toma Hollanda nezlomil hůl. Ono finální lusknutí v Avengers: Endgame, mělo následky na všechny, ale nejvíc právě na Spider-Mana, který si vlastně uvědomil, jak hodněkrát hazardoval se svým životem a že možná nebude od věci, kdyby jenom byl tím dobrým Spider sousedem. Petr Parker je tady konečně v tom stavu, v jakém měl být právě v Homecomingu, i zde sice chybuje, váhá a reaguje jako puberťák, ale vyspěl a to hlavně emocionálně a to je nejvíc důležité. Taky proti němu stojí záporák, který se nebojí, přivolat jeho nejhorší noční můry, jen aby ho porazil. A i akce zde je o dost lepší, hlavně závěrečná má solidní náboj a parádní tempo. Vtípky, srandičky a různá vtipná nedorozumění, sou o dost zábavnější, sice nejsou v každé minutě, jak by si někteří představovali, ale za mě je to jedině dobře. Kromě Petra, i jeho spolužáci MJ, Ned a Flash si prošli změnou a dost se to mezi nimi upevnilo a nebo upevní v budoucnu, že Flashi. A obě dvě potitulkové scény, sou tentokrát důležité a velice podstatné, pro další vývoj Marvel filmů a světa. A zároveň v nich lze odhadnout co bude dál a asi né všechno bude procházka růžovým sadem, koukám hlavně po vás Dark Avengers, kdopak vás bude financovat Oscorp nebo Hydra ? A jediné, co bych tak mohl vytknout je to, že Parker při soubojích nehláškuje, ale to je taková drobnost, kterou lze přejít. PS: Filmu bych dal jiný název, Spider-Man: V zajetí iluzí. (08.07.2019)

Spashnilá jízda neuvěřitelně iritujícího upištěného pubertálního homodebila s lepkavými dlaněmi neutěšeně pokračuje, přičemž než na boj s monstry se stále více zaměřuje na boj s jebáky a nočními polucemi. Tentokrát se nám ten slizký infantilní pičus na pozadí Mrvelovsky tupé, kolovrátkové a povrchní zápletky rozhodl Daleko od kulturně upadlého homova demolovat evropská města a spolu s nimi i zbytky vkusu cílového evropského nesvéprávného publika. A to rozhodně nespadá do věkové kategorie Spájdrgeje, nýbrž se majoritně rekrutuje z řad šesti až devítiletých ožužlávačů leporel, bombardovaných přiblblým, zdegenerovaným a tolik korektním kýčovitým mentorováním, jak by se měl chovat katalogový šestnáctiletý přiteplený správňák a panic. Takže by jim někdo, například já, měl otevřít oči na sdělit, že pokud v reálné realitě průměrný puboš zatouží poklátit přičmoudlou spolužačku, rozhodně na ni nevybalí stydlivého Oldřicha Nového, nesměle se jí letmo dotýkajícího prsty lepkavými od semene, nýbrž ji bez zardění ožere nebo zfetuje, a někde na hajzlu jí to naprudko rovnou napálí i do dvojky. Navíc se nikdo normální nekamarádí s odpudivými, čím dál tím vyžranějšími ťamany, o které by ve skutečnosti neopřela kolo ani ta nejodpornější, nejpoďobanější a nejzoufalejší zrůda ze třídy a všichni je bijou. Pokud se, milé děti, budete v šestnácti chovat takto, tak jestli vás nepohryzal zmutovaný pavouk, budete pravidelně od spolužáků dostávat deku, někdo vám neustále bude chcát do aktovky, krást vám svačiny od, i ve čtyřiapadesáti stále prudce píchatelné, tety Jarky a i ty nejhnusnější holky se vám budou chichotat a mít vás za totálního čuráka. Prostě se Mrvel svými až trapně plytkými, nudnými sériovými vizualizacemi omalovánek pro dyslektiky bez jakékoliv invence a přidané hodnoty potápí stále hlouběji do smrduté bažiny Prsy Džexnů a Hangrgejsů, a tentokrát, ke všemu tomu retardovanému pubertálnímu zmaru, mu Městská krada Prahy 1 natolik pustila žilou, že už nezbylo ani na pořádně efekty, tudíž některé scény s drony vypadají, jako by po sobě přitroublí prohlížecí homixů házeli ohryzané kostky z Lega před pozadím s nožně namalovanými mraky postiženými dětmi. (15.09.2019)