The Suicide Squad: Samovražedná misia

Hodně ujeté, docela přeplácené, překvapivě bez humoru (čekal jsem ho opravdu víc) a nečekaně brzy i nudné. V jakési ostrovní zemi se chystá něco, co nás (lidstvo) má rozmetat, americká vláda nelení a vysílá na místo elitní tým, kdy ovšem jeho členové začnou poměrně nešťastnými způsoby umírat. Je to stylové a vynalézavé. Hrstka nicméně zůstane a započne cosi, co má poměrně unikátní atmosféru béčkových filmů, a hlavně spoustu funkčních nápadů. Jenže pak se cosi zlomí a tempo začne povážlivě drhnout. Postav je moc a některé postrádají vývoj a divákův zájem. Ani to nevypočitatelné koťátko Margot Robbie v síťovaných punčochách mě nestrhlo jako minule a předminule. Krvavé násilí se krapet opakuje a už z principu prostě nemůže být fajn jako na začátku. Finále je pak za mě docela průšvih, kvůli kterému jdu s hodnocením na tři hvězdy. Prostě nejprve velké nadšení, ovšem pak nám ty barevné balónky cestou z poutě postupně popraskaly. Asi jako u „jedničky“. (18.08.2021)

Nic pro lidi bez nadhledu. Ani jsem nedoufal, že v dnešní politicky korektně připosraný době uvidím něco podobnýho. Svět komiksovýho filmu, který dnes úpí pod vládou marvelovských dětinských omalovánek, potřeboval někoho takového, jako je James Gunn - bývalý Tromák, originální svéráz, což je silně znát na jeho tvorbě. Jeho film je neskutečně odvázaný, se smrtící kadencí přepáleného humoru, ale přitom to ve výsledku není žádný chaotický bordel. Gunn má jasnou vizi, umí fantasticky načasovat nekorektní vizuální fórky a spousta jeho scenáristických nápadů dokáže překvapit. Prostě talent od pánaboha. A chvílema v té záplavě čvachtavého R-kového gorefestu mi připadalo, že koukám na nějaký drahý půlnoční film v nějakém grindhouse kině v hlubokých 70.letech. A závěrem jako bonbónek nejoriginálnější kaiju monstrum všech dob. Klobouček Warnerům, že se nebáli a tohle Gunnovi odklepli do široké kinodistribuce. (07.08.2021)

Po té šílenosti, co se Sebevražedným oddílem udělal Warner před pěti lety je tohle film, na který jsme tak dlouho čekali. Výborně vybalancované postavy (celá hlavní parta je skvělá), atraktivní vizuál a dokonale zvládnutá koridorová R-akce. Paradoxně nejméně atraktivní mi přišla pasáž s "princeznou Harley", ale to je hlavně tím, že její problémy s muži jsme řešili už nesčetněkrát. Celkově však naprostá paráda. Těším se, co Gunn s DC vymyslí příště. (05.08.2021)

"Kdyby se tady všude váleli čůráci a ty bys řekl, že je musím v rámci boje za svobodu všechny sežrat, nemám s tím problém." Tak už vím, kam nepojedu na dovolenou. Ostrov Corto Maltese se mi prostě nelíbí. Diktátor, vojáci ani mimozemská hvězdice nejsou moje oblíbený turistický atrakce. Ledaže by se mnou vyrazil Sebevražednej oddíl pod vedením Bloodsporta, kterej by si z obětovanýho týmu 1 vzal Harley, Savanta a lasici Weasela. S těma byla sranda. Vlastně jsem se docela bavil, i když tohle obvykle není můj šálek kryptonitu. Ale kdyby všichni superhrdinové mysleli na mou zábavu tak svědomitě jako tahle sebranka, tak bych se jim zase tak moc nevyhýbal. (04.05.2022)

Gunn je hrozný hovado a nápadů má na rozdávání. Umí vykreslit srandovní postavičky, které nechá dvě hodiny dělat pravé opaky superhdinské etiky, aniž by to začalo být nudné. I když… tendenční je to zhruba od konce první třetiny až hanba a energický tvůrce plácá páté přes deváté. Dělá sice absolutní satiru na žánr či politické klima, ale nemá ji moc o co opřít - film má navzdory vtipným dějovým přesmyčkám dost rutinní a přímočarou výstavbu a poslušně následuje klasický emocionální vývoj dvou klíčových postav (Idrise Elby a hlavně Daniely Melchior, která je srdcem filmu a jasně nejzajímavějším charakterem, nejen díky impozantní vizáži představitelky); kritika USA moc novátorská není a téma odepsaných looserů, kteří si přece zaslouží trochu lásky, mizí ve změti bujarého kosení, požírání a rozčtvrcování, kde většina katů prostě nemá uchopitelné charaktery. Možná ještě King Shark (opět díky vztahu s postavou Melchior), jenž ale slouží jednoduchému situačnímu humoru, do něhož se drolí i celek. Akční scény jsou navíc dost odfláklé, také mají čistě parodický účinek, i když kaiju hvězdice je super a má skvělé hororové vlastnosti. Je to parodie s dost bídnými pokusy o seriózní sdělení a emoce, navrch s nevyrovnaným humorem. Gunn chvíli pálí jednu petardu za druhou a tvoří roztomilé situace, ale následně se zastavuje na místě a své aktéry nikam neposouvá - Peacemaker jako by jen občas vykročil ze stínu (a potřebuje k tomu o dvě čísla menší tričko a bílé spodky) a Margot Robbie mě tu poprvé nebavila (respektive Harley). Přitom to není vůbec marné, několik “bože!” jsem z pozitivního údivu nad Gunnovou neurvalostí skrz úsměv procedil. 65 % (08.04.2023)