X-Men: Dark Phoenix

Z Jean Grey se stala Dark Phoenix a ostatní X-Meni ji po dobrém nezkrotí. Mají ale proti své bývalé parťačce vůbec šanci? A co když o její nové síly stojí ještě někdo mnohem nebezpečnější? Noví X-Meni se vrací ke svým kořenům a víc než na akci se pokoušejí spoléhat na zajímavé postavy a vývoj jejich charakterů. Daří se to tak napůl, bohužel překvapivě solidně režírujícímu Simonu Kinbergovi podráží nohy mnohdy ne moc dobří herci a přespříliš uspěchaný příběh. Pár silných emotivních momentů tu ale také je a finále ve vlaku patří mezi vůbec nejlepší akce, jaké jsme kdy v X-Menech viděli. Čekal jsem to o dost horší. (06.06.2019)

X-Men se vrátili tam, kde začínali, a Dark Phoenix je super film hlavně díky tomu, že mu stejně jako prvním dvěma Singerovým snímkům tak záleží na postavách. Prim opět hrají dialogy a emoce a akční scény slouží hlavně jako efektní cesta vedoucí právě k tomu, co mutantí ságu kdysi odlišilo od ostatních komiksových filmů a udělalo z ní dospělou podívanou s prostorem pro zamyšlení. Kdyby se scénář Dark Phoenix podařilo napsat a natočit v roce 2006 namísto Posledního vzdoru, byl by to úžasný závěr trilogie. Takhle je to úžasný závěr trochu rozkolísané a zmatené ságy, která se sice postupně jaksi ztratila sama v sobě, ale vždy se dokázala najít. Po herecké stránce nemám co vytknout, z příběhu bych samozřejmě kromě Jean rád vyzdvihl chybujícího Profesora X, no a režijně mě Simon Kinberg potěšil stejně jako scenárista - teď nemluvím jen o božím vlakovém finále, ale hlavně o tom všudypřítomném napětí a oprávněném pocitu osudovosti, který se mu (i díky Zimmerově hudbě) podařilo vyvolat. (12.06.2019)

Když se vám film líbí a zároveň vás neskutečně se*e. "Dark Phoenix" má nejlepší efekty z celé série, výbornou hudbu, která funguje jak při akčních (raketoplán, vlak...), tak při dramatických scénách (různá úmrtí, závěr...), opravdu působí ponuře a DARK a vzhledem k tomu, kdo v 1. polovině filmu zemře, měl zároveň obrovský potenciál pro super-emotivní grandfinále. A tady se dostáváme ke kameni úrazu. Tam, kde omlazení "X-Meni" vždy fungovali jako dobře namazaný stroj (tj. emoce, dialogy a vzájemná chemie), je najednou rez a skřípot. Chápu, že postavy stárnou a jisté změny v charakterech jsou proto nevyhnutelné, ale Charlesův vztah k ostatním (především pak k Raven a Ericovi), který je pro tuto sérii stěžejní, se změnil tak šíleným způsobem, že to budu asi ještě dlouho rozdýchávat. A abych řekla pravdu, nejsem nadšená ani z toho, kolik pozornosti a lásky se z ničeho nic dostává Jean (prkenná Sophie Turner), která se poprvé objevila až ve třetím díle (!), kde se jí navíc většina mutantů ještě stále bála (!). Závěrečná šachová partie je sakra hořká, lepší poslední scénu než Charles/Eric jsem si ale nemohla přát. *fňuk* (24.08.2021)

Spoilery! Nedovedu si představit jiný důvod vzniku tohoto nadpozemsky debilního dílu, než že vznikl z toho důvodu, že se mě někdo pokusil pořádně nasrat. Bohužel naprosto úspěšně. Sledovat skoro dvě hodiny jakousi ubrečenou píču v naprosto šablonovitém ději, který byl přesycen neposlouchatelnými žvásty, které muselo zřejmě napsat nějaké dítě předškolního věku při ranní stolici, byl úkol nadlidský. Více než 2 hvězdičky snad nemůže dát žádný divák s trojciferným IQ a alespoň malým náznakem vkusu. Opravdu totální čurákovina, kterou nespasila ani závěrečná 30 minutovka, kdy všechny ubohé postavy konečně zavřely držku a pro změnu se pokoušeli si je vzájemně rozbít, což vzhledem k faktu, že je polovina postav nesmrtelných a druhá polovina postav téměř nesmrtelných, tak nevedlo úplně k úspěchu. Ani navzdory příjemnému faktu, že chcíply dvě největší a nejotravnější píče celého X-Men projektu, tak se jednalo o tak těžce nestravitelný užvaněný kus hovna, že o mém hodnocení nemohu ani na nanosekundu zapochybovat. S takovou píčovinou, milí tvůrci, jděte opravdu do píče. Jako velký fanoušek se cítím brutálně uražen tímto pokusem o film, který vaří z hoven a podle toho to i vypadá. Kinberg je na režisérské židli naprosto neschopné hovado a měl by se držet oblastí, kde se mu daří. Toto je v podstatě Apokalypsa, když si z ní zkusíte odmyslet děj, zajímavou akci, nadhled, humor a hlášky a namísto toho si dosadíte melancholickou pohádku o 500x omletém traumatu z dětství, nezničitelnou superhrdinku (čti nesnesitelně otravnou superpíču), antihumor, uplakánky a 2 hodiny povrchních keců. (09.09.2019)

Půjdu rovnou k věci. Příběh jako takový má sice několik zajímavě natočených scén, které se povedlo s vysokou mírou efektivity přenést na plátno, ale bohužel jich není moc. Ke všemu jste naprostou většinu z nich mohli vidět v trailerech. Jde o scénu s vlakem a úvod ve vesmíru. Tomu předchází již známá scéna z ukázek. Představitelka Jean je sympatická a dá se říct, že má daná situace mírný emocionální dopad. Malá rusovláska sice v některých scénách přednáší věty, které by sedmileté dítě nikdy neřeklo, ale jinak vše oplývá zajímavou atmosférou. Navíc se dočkáme i pěkné přednášky o tom, jak nakládat s darem mutantství. Hned na to celý úvod vyvrcholí v heroicky skvěle pojatou scénu ve vesmíru, kdy konečně přicházejí X-Meni. Není sice tak opojná jako „Avengers Assemble“, ale působí na diváka správným elektrizujícím dojmem. Můžete sice zaregistrovat menší logické lapsy, ale jinak si není na co stěžovat. Když se však vracíme na Zemi, začínají přicházet první problémy. Scénář totiž stojí na chatrných dialozích, u kterých máte pocit, že vypadly z nějaké tuctové telenovely. Největší hvězda James McAvoy má po většinu filmu na tváři úsměv uličníka, který se brání nařčení, že to okno vybil on. Není zrovna v pohodě, když má takový výraz v okamžicích, kdy umírají jeho blízcí. K tomu všemu je tady hlavní postava. Sophie Turner tady Jean přehrává, nebo má problém zahrát to, co se po ní chce. V kombinaci s tím, že je na první pohled trochu nesympatická se tak dočkáváme neskutečných výrazových kreací. Zachraňuje to aspoň duo Hoult a Fassbender, kteří působí věrohodně a přirozeně. U Magneta je největším problémem to, že v průběhu celé série létá jako hadrový panák ode zdi ke zdi mezi kladnou a zápornou stranu. Prostě tak, jak se to scénáristům zrovna hodí. Navíc jsme se nedočkali žádného vývoje mezi ním a Quicksilverem, který měl v tomto filmu vygradovat. Ač Peter opět nezklamal, jeho postava dostala minimální prostor na to, aby se nějak projevila. Záporná strana, o které jsme se z trailerů prakticky nic nedozvěděli vychází ze Skrullů. Stejně jako myšlenka filmu nemá špetku charismatu a je tady jen tak do počtu. Dozvíme se o ní jen takové minimum informací, které potřebujeme k tomu, abychom pochopili, že se jedná o „šiřitele zkázy“. Největším pozitivem je proto hudba Hanse Zimmera, která vytváří aspoň nějakou atmosféru, která zbytku filmu naprosto schází. V kině jsem se navíc nudil, a tak se asi nebudete divit, že jsem zklamaný... (06.06.2019)