A Tree Grows in Brooklyn
Réžia:
Elia KazanKamera:
Leon ShamroyHudba:
Alfred NewmanHrajú:
Dorothy McGuire, Joan Blondell, James Dunn, Peggy Ann Garner, Lloyd Nolan, James Gleason, Ted Donaldson, John Alexander, Alec Craig, Gloria Talbott (viac)Obsahy(1)
Hořkosladké drama režiséra Elii Kazana se odehrává kolem roku 1900. Líčí osudy rodiny Nolanových, kteří jako potomci irských přistěhovalců žijí v chudinské newyorské čtvrti. Čtrnáctiletá Fanny je úplně jiná než její mladší bratr Neeley. Má ráda školu a vzdělání a chtěla by se v budoucnu dostat z bídy, ve které strávila dětství. Nade vše však miluje svého otce, věčného snílka a optimistu Johnnyho. Ten je sice alkoholik a z příležitostných pracovních zakázek rodinu neuživí, avšak dobré nálady má na rozdávání. Břemeno starostí o rodinu tak nese na bedrech matka Katie. Ta je však příliš ustaraná a pomalu ztrácí sílu. Velká životní zkouška čeká Nolanovy ve chvíli, kdy se ukáže, že maminka čeká další dítě. Vypadá to, že Fanny bude muset školu opustit...
Citlivě a dojímavě vyprávěný příběh se silným sociálním akcentem byl Kazanovým celovečerním debutem. Vznikl podle stejnojmenného románu spisovatelky Betty Smithové, který vyšel i u nás. Film získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (James Dunn v roli otce Johnnyho), nominováni na tuto cenu byli i scenáristé Frank Davis a Tess Slesingerová. Film se dočkal televizního remaku v roce 1974. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (22)
Film podle stejnojmenné knihy je sice občas zkratkovitý, jsou v něm skoky v ději, nepostrádá však nic z dobové atmosféry, je emotivní, zkrátka dokonalý zážitek, a to i přesto, že film byl natočen roku 1945. Povídá otec dceři: "Podívej, jak se ten strom dere skrz cement. Nikdo ho nesázel a strom se neptal cementu, zda tu smí růst, a tak si razí svou cestu. Opři se do něčeho s takovou vervou jako ten strom a překážka ustoupí." ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $9,000,000║Tržby Celosvetovo $-║ Komorný rodinný "dobový" film, ponúkajúci pohľad na biedu a neskrývané utrpenie vtedajšieho súžitia v rodinnom prostredí v New Yorku, kde akákoľvek snaha o prežitie, môže niekedy zlyhať na nešťastnom alkohole. Príbeh plný emócii a súcitu ale aj o tom že vždy keď sa chce sa nájde cesta k šťastiu. /70%/ ()
Mám rád tyhle staré filmy, o kterých v podstatě nic nevím, ale které mě dovedou dostat. Elia Kazan byl dobrý režisér, měl celkem rád nižší vrstvu, což ve svých filmech zobrazoval často, a právě na chudé se zaměřil i tentokrát. Je to melodramatické, jeto ale dojemné a jeto lidské. Podobný film by dnes byl jenom kýčovitý. ()
Naprosto přesvědčivé drama, které se v obrovské šíři záběru dokáže zaobírat rodinnnými problémy, zvláště vztahem dcery k bohémskému otci, sociálními problémy tehdejší Ameriky, ale hlavně stojí na přesvědčení, že bída se odstraňuje tím, že se tvvrdě pracuje a nikoliv závistí a revolucí. Protože prací vždycky nakonec vyroste strom. ()
Ja jakozto cechslovak mam ovela radsej cesky dabing nez ten slovensky. Pribeh, ktory natocil reziser Elia Kazan /Gentlemanská dohoda, Tramvaj do stanice touha, Viva Zapata/ sa odohrava v USA okolo roku 1900. A ide o kvalitny film, rodina zije v spinavych predmestiach New Yorku, kde otec je alkoholik, a vsetko - najma starost o domacnost je na matke. K tomu este dcera ma svoje plany ....realita vsednych dni ich ale zamlzi. Nakoniec ale happyend sa predsa len konal, a to za vybornych dialogov sice len v priemernych kulisach, ale s laskou natocenych. Reziserovi tu pomahal pri toceni aj sexualne dezorientovany Nicholas Ray. Elia Kazan ako reziser sa totiz vyznal do remesla, a to ja jakozto laik -nedouk, ktory namiesto filmovej teorie sa venuje filmarskej praxi, vidi na prvy pohlad : 75 % ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (7)
- Film bol nakrútený podľa rovnomenného románu od Betty Smith. (Michal74)
- Do úlohy Kathie Nolan (Dorothy McGuire) bola zvažovaná Alice Faye. Keď sa ukázalo, že Faye je nedostupná, bola skúšaná pre úlohu Gene Tierney, avšak tá otehotnela a musela sa úlohy vzdať. Kandidátkami boli tiež Mary Anderson a Jeanne Crain. (Michal74)
- Román, z ktorého film vychádza, sa stal predmetom súdnych sporov kvôli urážke na cti, ktoré podala spisovateľkina sesternica Sadie Grandner. Grandner tvrdila, že Smith založila postavu tety Sissy na nej, v dôsledku čoho sa stala predmetom výsmechu a pohŕdania svojich známych. Štúdio zo strachu, že by mohla podať žalobu aj proti štúdiu, postavu tety Sissy vo filme zámerne zmiernilo. Grandner však žalobu podala a stiahla ju až výmenou za 1 500 dolárov. (Michal74)
Reklama