Karbon

Olivier Marchal si zobral na paškál EU a jej špinavé praktiky pre rozhadzovanie eurofondov pre darebákov a zazobancov. V trileri slušne, jednoducho a poučne vtiahnutý divák do deja, ktorý je rozpracovaný pútavo a dramaticky až do samotného záveru. Je to tak, keď sa začnú sypať ľahko získané milióny a človek stratí súdnosť. Tak známe a tak obohrané. Dnešnom svete, že by sa tak ľahko dal multimilionár odstreliť ? (25.08.2018)

Dlouho jsem měl tento film "nachystaný", že se na něj podívám, ale až nedávno na to došlo. Marchal není tak akční jako v jiných dílech (Válka policajtů), ale pozornost dokáže rozhodně udržet. Vědomí, že děj sleduje události, které se opravdu staly, zpravidla zvýší konečný "umělecký dojem" a tak tomu bylo i u mě. Benoît Magimel tentokrát rozhodně zastínil "velkého" (obrazně i doslova) Gérarda D. (25.07.2019)

Čím se film stává neuvěřitelnější, tím se příběh vypařuje jak dým. Ale základem je skutečná známá událost, když bylo z EU defraudováno 5 miliard euro, z toho z Francie 1,7 miliard. V roce 1997 Evropská komise zavedla emisní systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) s cílem bojovat s klimatickými změnami snížením množství skleníkových plynů. Společnosti, které povolenky celé nevyužili, mohli jejich přebytek prodávat jiným společnostem na evropském trhu. Také bylo možné kupovat mezinárodní kredity. V roce 2008 burziáni v Paříži místo obchodování s povolenkami používali hotovost na budoucí obchody založením vzájemně obchodujících firem (kolotoč), použili trik s DPH a vyprané peníze znovu investovali nebo uložili v bankách v Číně. Z 12 obviněných stanulo před soudem jen pět, jeden byl zastřelen neznámým útočníkem na skůtru a zbytek pravděpodobně utekl do Izraele. Defraudované peníze se nikdy nenašly. Vidíme tak, že režisér Marchal stál před těžkým úkolem tak velkou defraudaci zfilmovat do epického příběhu. (09.07.2018)

Karbon čili uhlík, přesněji nejspíš kysličník uhličitý nebo oxidy uhlíku. Koncem roku 2009 vyšla tisková zpráva o tom, že daňové podvody s EUA (European Unit Allowances - evropské jednotkové kvóty) kysličníku uhličitého nebo ekvivalentních rozkladných produktů hoření stály evropské daňové poplatníky více než 5 miliard euro... Takže, když už mě to tolik stálo, tak bych se měl alespoň podívat, proč a jak jsem o svý prachy přišel... Přijít o prachy je ovšem jednoduché, obtížnější je pochopení pozadí celé kauzy, kterou dotyčná zpráva popísuje následovně: "Cílem EU je omezení globálního oteplování na 2 stupně Celsia nad úrovní hladiny před průmyslovou revolucí, snížení změn klimatu a splnění závazků z Kjótského protokolu. Každý členský stát povolil svým znečišťujícím zařízením určité množství práv na vyzařování prostřednictvím Přidělení národních kvót (či - ve filmu - povolenek). S těmito emisními kvótami je možno obchodovat na trhu jako s jakýmikoli jinými komoditami. Převod povolených kvót skleníkových plynů je zdanitelným plněním služeb."... Pozn. 1: Jinak je film možno považovat za rozšíření "Televizních novin". Pozn. 2: Pro Čechy by bylo rozhodně zajímavé, kdyby hlavní roli nehrál Benoît Magimel, ale..., ach ne, toho je beztak každý den plná česká veřejněprávní televize. Pozn. 3: Francouzi nás zase předběhli, kauzu "lehké topné oleje", kterou jsme také už více než před 20. lety zaplatili, mají čeští režiséři ještě před sebou. Pozn. 4: Na druhé straně, kam se Francouzi zašili, šlo o židovskou komunitu nebo by šlo o arabskou komunitu. Tyto dvě se sice nemají rády, ale pomocí freudovy doktríny "malých rozdílů" to jde snadno vysvětlit. (22.11.2018)

Podnikatel se dostal do finančních problémů a hrozí mu, že přijde o svou firmu. Aby jí zachránil, tak ho napadne finta s emisníma povolenkami. Problém je, kde vzít peníze, a tak si půjčí od toho největšího svináka z podsvětí. Film má napětí a i několik zvratů. Akorát nechápu, proč se tam všichni chlapi líbaj na tváře, jak mafiáni, nebo soudruzi. Asi aby to mafiánsky vypadalo. Jeho tchána si střihnul Depardieu, kterého sem už nikde dlouho neviděl a tady hrál pěknýho hajzla. Myslím, že je škoda, že ten konec prozradili hned na začátku. I tak jsem se bavil. (22.08.2018)