The Florida Project

Asi není každý den chuť sledovat takovýto film. Film o bezútěšném životě bílé spodiny kdesi na Floridě. Den co den je stejný a den co den hledají hlavně děti způsoby, jak se zabavit. Takováto ubytovna alias penzion, no potěš. Hlavně dětské role ve filmu jsou zahrány moc pěkně, malá Brooklynn je opravdový talent. Hodnotím lehce nadprůměrně, protože mi film sedl do nálady. (07.03.2018)

Nosnou myšlienkou ( a najsilnejšou ) je kontrast medzi detským svetom a tým dospelým. Detský svet prezentuje šesťročná Moonee ( talentovaná Brooklynn Prince ) a jej svet je zábavný, bezstarostný, nevychovaný a divoký. Jej mladá matka, zúfalá socka bez stáleho príjmu živiaca sa predajom pochybnej kozmetiky či sexom, je symbolom beznádejnosti, lebo to tak chce. Režisér tohto nezávislého snímku Sean Baker umne skladal scény a pomocou skvelej kamery mnohokrát "odchádzal" od zobrazovaných problémov a akoby z bezpečnej vzdialenosti ukazoval divákovi ich priebeh. Záver príbehu je logickým vyústením trochu dlhšieho filmu, ako by sa žiadalo, a záverečná scéna ma dostala do kolien. (14.04.2018)

Toto co malo znamenat? To je film? Na mna to pôsobilo ako nejaky dokument o bielych luzroch z jednej bytovky v ktorej robi Willem Dafoe spravcu. Chybal mi tam akykolvek pribeh. Boli to len take nahodne epizodky. A aj to je prehnane silne slovo. Keby som zobral kameru a dve hodiny natacal nas vykvet spolocnosti v nahodnej bytovke na Luniku 9, tak mam to iste. Ale podla vysokych hodnoteni a rôznych oceneni usudzujem, ze mi tu asi nieco unika. Holt nemam dostatocne artove citenie. 0/10. (12.02.2018)

Ale aby jste se nemýlily, já bych oběma holkám šoupla pár přes prdelku. Svět je holt někdy na draka a já doufám, že se z toho nějak vylížete, protože takhle by to tedy nešlo. Sean to točil po svém, s barvičkama pomalu jak Almodóvar, ale Florida přece musí hýřit barvami, alespoň v mých představách ano. (19.01.2018)

„Through the eyes of a child, the world seems magical“ je věta, kterou končil celovečerní South Park a která je vlastně nejdoslovnější a nejpřiléhavější popisek i k The Florida Project. Téměř žádná narativní struktura, jen záměrná repetitivní každodennost šmrncnutá dětskou rozjíveností, kde v pozadí nepříjemně bzučí pocit, že výlet na kraví safari a narozeniny s ohňostrojem jsou jen střípky celku kráčejícího jasně špatným směrem. The Florida Project není snímkem jednoho tématu a přes všechno smutný, je to hlavně krásný kousek o dětství. Nemám nejmenší problém na něj v kontextu celýho filmovýho roku 2017 plácnout nálepku „nejlepší“ a postavit ho tak záměrně hned vedle Zvjagincevových Nemilovaných, kam jsem tu nálepku dal taky. The Florida Project a Nemilované lze vnímat jako antiteze. Jako dva zcela odlišné pohledy na více než těžký a nejtěžší dětství. Zatímco ruský kus kráčí velmi pomalu a pracuje především s osudovostí a dusivou atmosférou, překypuje Florida energií, svěžestí, lehkostí a radostí. Platí již deklarované, je to hlavně krásná věc. (15.03.2018)