Kursk

„TI CHLAPCI VĚDĚLI, DO ČEHO JDOU...“ /// Ze začátku mě to votravuje tím civilním dějem. Nejdřív úvod, pak ty ženský…. Jasný, chápu, že taky byly součástí děje, ale to už teda kurva mohli mluvit všichni „pa rusky“. Ovšem postupně si to sedá… Lákavý téma – jednak ponorka a hlavně lidi v uzavřeným prostoru, vystavený celkem stresující skutečnosti. Pak taky příležitost (zase) ukázat, jak funguje Ruskej stát. Ovšem jinak je to takovej standartní film o lidský katastrofě. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Zjistím, že Kursk byl ponorkový monstrum. (Těžko říct, která ponorka by vydržela takovouhle sebedestrukci…) 3.) Nevím, kolik takovej námořník musí vydržet na jedno nadechnutí pod vodou. 4.) Thx za titule ,,lokeš“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (11.07.2019)

Kursk se topí v očividně xkrát přestříhávaném postprodukčním pekle, kde není čas prakticky na nic, takže role postav jsou buď melodramatické, expoziční nebo prostředníky spravedlivého lidového hněvu, aniž bychom z nich měli možnost líznout si něčeho opravdového. Zejména sekvence s kvokajícími manželkami vyznívají až legračně ve snaze propašovat do celého příběhu nějak ženské postavy, které se postupně v oněch všech svých třech scénách nedozví, co se stalo s jejich manželi. Dle filmových fotek ze scén, které ve filmu vůbec nejsou (viz galerie), ale nejspíše jejich vzájemnému vztahu a následné zoufalé nemožnosti konání byl přikládán daleko větší význam. Jedna věc je ale na Kursku poměrně unikátní. Sledujeme totiž hrdiny, jež se ocitli v situaci známé z mnoha jiných snímků, z nichž jsme zvyklí na to, že ji překonají ve jménu šťastného konce a naší odměny za napínání. Scény z vnitřku ponorky mají úplně stejný charakter a vývoj jako všechny ostatní scény tohoto typu, akorát od začátku víme, že to nedopadne dobře a všichni zemřou. Přesto zažíváme stejné situace, velké oběti a neokázalá hrdinství, jež by v případě dobrého konce zdůraznily jejich důležitost v zachování charakteru protagonistů. Ovšem pocit, když zadržujete dech v podvodních sekvencích s hrdinou, který se snaží vytáhnout nad hladinu kamaráda v bezvědomí, ačkoli víte, že mají stejně akorát pár hodin života, vlastně nebudí toliko napětí, jako poučení o síle sebezachování tváří v tvář blízkému a naprostému konci. Sebezachování o kterém se nikdy nikdo nedozví, ale které dává existenci smysl do její poslední chvíle. (16.04.2019)

Ten film je v podstatě hodně velký nepořádek a prospělo by, kdyby si líp určil nějaké těžiště a soustředil se na konkrétní aspekt události - takhle se musí přistoupit na to, že jde o celkem naivní žánrovku, která funguje spíš intuitivně než objektivně - ale jak je vidět podle hodnocení, podařilo se mi napojit se. Přestože jakékoliv rozebírání toho filmu vede k nalézání dalších a dalších nedostatků. 70 % a kam zaokrouhlím, je skoro nahodilé. (17.01.2019)

(29%) KURSK mi teda ale totálně nesedl. Uvědomuji si, že mé hodnocení je asi kruté, je to tak na hranici ½*, ale já musel dát jen tu jednu hvězdu. Celé je to takové nemastné neslané – doslova pekelná NUDA. Navíc i nechápu ten začátek, který je, co se týče provedení formátu obrazu v takovém rádoby rámečku a to samé na konci. Nicméně, úvodní seznamovací cca 20 minutovka mě nebavila. Poté kdy dojde k poškození ponorky, se to vleče v podstatě až do konce. Není tu nic, co by mě nějak výrazně bavilo. Rozhodně tu není nic nelogického a nějak na oko špatného, ale já se k tomu nemohl za boha dostat. I ten závěr je takový divně useknutý, i když je to dle skutečné události, ale i tak. Hudba tu téměř není a herci jsou nevýrazní. Jediný Colin Firth se aspoň snaží. Jinak ani ta Léa Seydoux mě nezaujala. Vizuálně a celkové provedení ponorky je v pohodě. No, rozhodně mám ponorkové filmy rád, ani nemá cenu je jmenovat, ale tato záležitost je opravdu filmová zbytečnost. Divím se, že je to hodnocením v červené barvě. (17.06.2019)

Herecký ansámbl poskládaný po celé Evropě se snaží vypadat rusky a mluvit anglicky. To by ukočíroval leda opravdu špičkový režisér. Vinterberg jím zjevně není, takže se mnozí ocitají až někde na hraně parodie. Nejlépe z toho logicky vychází Colin Firth. Ani hrátky se šířkou obrazu jsem nepochopil. Wolfgang Petersen může každopádně zůstat v klidu, jeho ponorkové drama zřejmě jen tak někdo nepřekoná. (20.01.2019)