Leví kráľ

Do puntíku doslovný remake, který je sice vizuálně fantasticky nápaditý, ale scénáristicky naprosto identická kopie slavného originálu bez jakéhokoliv dodatečného nápadu, zlepšováku či momentu překvapení (vyjma brouka hovnivala). Favreau tak zůstane zase jenom hitmakerem který natočil pozlátko atakující stamilionové hranice v kinech, ale duše původního snímku zůstala na svém míste bez hnutí. V podstatě komerčně asi OK, ale jinak naprosto zbytečný update něčeho, co bylo téměř perfektní. (21.07.2019)

Čekám, že na další projekci dostanu kamenem, ale nemůžu jinak. Hraný (?) "Lví král" je 99% kopií originálu, a to nejen příběhově, ale i co se jednotlivých záběrů týče. Objektivní přínos tohoto filmu se tedy rovná nule, nehledě na to, že připisuje zásluhy tvůrcům, kteří akorát slovo od slova a záběr od záběru přetočili něco, co už dávno existuje. Pak je tu ale subjektivní přínos a musím říct, že poprvé v životě po dokoukání "Lvího krále" necítím rozpaky. Čert vem neskutečnou animaci, protože vždycky budu inklinovat spíše ke klasickým kresleným Disneyovkám, ale konečně jsem neměla problém se "šup-šup, honem, nestíháme" tempem a naplno se do příběhu ponořila. Hraná (?) verze si sice narozdíl od animáku nemůže dovolit popírat fyzikální zákony, což se odráží na ne-tak-velkolepých muzikálových vložkách, na druhou stranu se jí ale otevírají nové možnosti v oblasti emocí. Například Scarova démoničnost je tak dovedena k absolutní dokonalosti, a i když může zpracování jeho nového vzhledu chvíli trvat, tak ve finále proti němu nemůžu říct ani popel. (18.07.2019)

Tam, kde jsem se měla smát, jsem se smála, tam kde jsem měla klepat nohou do rytmu jsem klepala, když se pakoníci hnali údolím, měla jsem o Simbu strach a když táta Mufasa umřel, tak jsem brečela. Všechno to funguje a přitom mám v puse zvláštní pachuť (naštěstí ne od toho svinskýho popcornu). Animace se mi líbila, byla fantasticky reálná, až jsem tomu nevěřila, hudba byla taky fajn a vlastně vůbec s celým filmem nemám žádný problém, ale nemám ten hřejivý pocit, který jsem měla u původního lvího krále, takový ten klasický disney pocit, že tohle je ta kouzelná pohádka, u které co chvíli ukníknu. A pravda, je to tak trochu (hodně) vykrádačka. (17.07.2019)

Až se ten film dostane do videodistribuce, tak si ho pustím bez zvuku, abych se přesvědčil, že realistické ztvárnění zvířat je vykompenzované skutečně tím, že jejich emoce a osobností zprostředkovává mizanscéna (když to nemůže udělat cartoonově přehnaná mimika), nebo jestli se mi to jen zdálo a celé to stojí hlavně na dabingu. (19.07.2019)

The Lion King sa nepokúša hľadať nové cesty a skrátka vsádza na to, čo zabralo minule, čo dospelí diváci a znalci originálu chcú vidieť a čo na ich potomkov zaberie rovnako dobre ako kedysi na nich samotných. Ideálne totiž oslovuje dve divácke generácie – tá najmladšia ho vidí prvýkrát, tá o štvrť storočia staršia si ho užíva kvôli tomu, že v nej nájdu presne to, čo sa im páčilo na tej starej. A v kine si to tak užijú rodičia s deťmi na sto percent. Príbeh Levieho kráľa je asi najvážnejší z disneyoviek, ktoré sa dočkal CGI verzie, nanešťastie nikomu nedošlo, že ukecaná a rozospievaná fauna môže vyzerať zaujímavo a zábavne v animáku, ale nie pri takomto poňatom rozprávaní. (1.9.2022) (02.09.2022)