Leví kráľ

Odporný sterilní hnus, jehož tvůrci nemají ani špetku morálky, aby jakkoli zmínili původní autory, které z 90 procent (tj. včetně dialogů nebo záběrování) tupě vykradli. Samozřejmě, že to obecně funguje. S tímhle scénářem, hudbou a hlasovým obsazením by to možná natočil i Zdeněk Troška. Snaha o fotorealistickou verzi bez větších výrazů tváře ale funguje tak napůl, pořád je za tím cítit umělost. Hlavně v detailech, celky místy působí trikově opravdu impozantně. To ale nic nemění na faktu, že tuhle verzi nikdo nepotřeboval, nové nápady Favreau tradičně nemá, všechny písně jsou hůře zpívané než v originále a ta fungl nová je stylem totálně nekompatibilní popový humus. (17.07.2019)

Kdo znají původní verzi budou mírně zklamáni a půjdou s hodnocením dolů. Dokonalý film nelze dokonale zopakovat. Režisér se scénáristou jdou až na drobné odchylky krůček po krůčku vyšlapanou cestou s původním snímkem. Bohužel se nám tu nějak vytratila fantazie, kouzlo a hlavně hravost, který Lví král měl. Vizuální efekty byly skvělé, někdy i připomínalo dokonalé přírodovědné snímky z BBC nebo National Geographic a člověk byl okouzlen krásou přírody i když to byla vizuální iluze. Dále byl snímek zbytečně dlouhý, zejména pro mladší obecenstvo, původní verze byla o dost kratší a bylo to celkem znát. Finální souboj byl oproti předchozí verzi značně nepřehledný, Simba místy vůbec nebyl. Suma sumárum s přihlédnutím na připomenutí pocitu před cca 25 lety kdy jsem Lvího krále poprvé shlédl nemohu dát méně než 4 hvězdy, ač jsem čekal více. Remake Knihy džunglí se režisérovi povedl více "důstojně". (18.07.2019)

Při sledování (staro)nového Lvího krále jsem si připadal trochu jako při návštěvě zoologické zahrady. I tam se mě obyčejně zmocňují krajně rozporuplné pocity - na jedné straně radost z toho, že mohu být nablízku zvířatům, která pravděpodobně ve volné přírodě na vlastní oči nikdy nespatřím, na straně druhé smutek z toho, že většina zvířat je jen matným stínem svých volně žijících příbuzných (byť jsem si vědom, že život v zoologické zahradě, jakkoli neúplný a omezený, nabízí mnoha živáčkům nesrovnatelně větší šance na přežití a může být dokonce jedinou pojistkou pro záchranu druhu v případě, že mu bezprostředně hrozí vymření). Zde podobné pocity vyrůstají z rozporu mezi tím, jaké astronomické výdaje a enormní úsilí se vynakládá na fotorealistické ztvárnění barvitého afrického života, který však ve skutečném světě pomalu a jistě mizí před očima. Jako by zde působila jakási nepřímá úměra - čím méně živáčků na světě zůstává, tím více jejich uměleckých (a spotřebních) simulaker vzniká. Nechávám na jiných, ať rozhodnou, zda jde spíše o projev kajícnosti, či naopak snahu bránit se před narůstajícím pocitem druhového osamění... (Malá poznámka ke stylu: Když Disney začal na konci čtyřicátých let produkovat tehdy průkopnickou přírodopisnou sérii True-Life Adventures, pracovali na těchto filmech stejní lidé, kteří zároveň stáli za Disneyho animovanou produkcí, což se samozřejmě promítalo i do jejich stylu. Tady je ale situace přesně opačná a film přebírá ledacos z výrazového slovníku moderních přírodopisných filmů - od způsobu rámování přes volbu objektivů po užívání zpomaleného pohybu v dramatických scénách. Kruh se uzavřel.) (12.12.2019)

Leví kráľ sa nesie v znamení predchádzajúceho filmu Jona Favreaua ( Kniha džunglí ), vyniká precíznou animovanou prácou a prepracovanámi detailami. Technická stránka je teda na vysokej úrovni, otázkou je, či to stačí. Film je remaké pôvodného filmu od Disneyho a podľa mňa mohol byť scenár trochu inovovaný, nielen otrocky skopírovaný. (21.10.2019)

Jeden z najmocnejších mužov Hollywoodu, Jon Favreau, sa opäť rozhodol nakrútiť Levieho kráľa, a to konkrétne až po 25. rokoch od premiéry pôvodného, legendárneho animáku, dua režisérov-Rogera Allersa s Robom Minkoffom, kde ešte väčšinou prevažovala tradičná, štandardná animácia, čiže po dlhšej pauze, ktorá trvala celé jedno štvrť-storočie, je tá citovaná «ANIMÁCIA» už brutálne NADštandardná, t. j. na úplne inej úrovni, než na akú sme zvyknutí, jednoducho povedané je tak extrémne realistická, že mávate normálne taký pocit, akoby ste sa priamo pozerali na akýsi prírodopisný dokument, v ktorom sú zložky-prostredie a zvieratá dovedené do maximálne možnej dokonalosti, keď ďalej sa už ísť asi ani vôbec nedá, a tým pádom sa pravdepodobne vytráca samotné filmové kúzlo, na aké si ešte všetci dobre pamätáme, samozrejme, ak máme záujem porovnávať ? Nevravím, že by príbeh absolútne nefungoval, ba naopak, celkom ušiel, až tak som sa popri ňom extra nenudil, lebo má jednak dynamický úvod so strašne moc rozkmotrenými bratmi Mustafom a Scarom, pričom práve na tej MOCI tkvie ten druhý z dvojice, alebo bude neskôr popretkávaný i muzikálovými číslami Timona s Pumbaaom, keď na slávnu sekvenciu: „HAKUNA MATATA” , sa nedá len tak zabudnúť, ale teraz už naozaj netuším, či mi režisér prvých 2. Iron Manov ponúkol čosi nové, čoby som predtým nevidel ? Moje sčasti kritické tvrdenia nikoho bohvieako aj tak nezaujímajú, keďže film zarobil nekresťanské peniaze, kde malí sopliaci sú už dávno zhýčkaní podobnými animáciami zo všelijakých pixaroviek, a tak sa vôbec nie je čomu čudovať. O chvíľu budú detváky do nebies vynášať, (či už vynášajú) iba nové remaky, keď originály postupne zapadnú prachom od ‹systematickej, prašnej búrky› PS: Bude mi ľúto generácií, ktoré vyrastú len na takýchto veciach, pretože už ani nebudú vedieť, čo je klasika !? (21.01.2020)