Čiara

Úvodné zoznamovanie sa diváka s postavami a prostredím boli trochu zmatočné, ale po pár minútach bolo všetko jasné. Hutná dráma spred postavenia Schengenskej hranice s Ukrajinou mala silný potenciál a dokázala ho bezosporu využiť. Vykreslená realita, drsné postavy aj dialógy, temnota. Všetky atribúty fungovali a pomáhali im aj herecké výkony. Predovšetkým by som vyzdvihol Eugena Libezniuka a našu hereckú ikonu Emíliu Vášaryovú. Jej postava matky hlavného hrdinu bola démonicky temná a úžasná. (20.08.2017)

Ohromilo mě, jak profesionálně dokážou Slováci natočit kvalitní evropský film. Čiara totiž v mnoha ohledech překonává po filmařské stránce většinu české produkce. S výjimkou ozvučení, ze začátku jsem tomu mumlání vůbec nerozuměl a musel si stáhnout titulky. Se scénářem už je to horší. Dojde na řadu vtipných, i mrazivých momentů a ústřední rodina okolo Adama Krajňáka mi přišla načrtnutá více než zajímavě, ale ač mě film bavil, měl jsem z toho dost neúplný neuspořádaný pocit. Zejména z docela nezvládnutého nepřehledného konce. Každopádně po stránce zasazení dost vostré. Něco málo ze Slovenska jsem už viděl, ale toto je teda solidní balkán. (05.11.2020)

Tomáš Maštalír sa tu tvári drsne ako šmirgeľ papier a robí ramená ako sa len dá, čo je póza, ktorá mu občas svedčí a občas nie, Emília Vášáryová herecky valcuje nevýraznú Fialovú, dôvod priameho (na rozdiel od ostatných on a Vášáryová nemuseli absolvovať castingy) obsadenia funiaceho šunkohlava Hryca je pri pohľade do kolónky producenti asi každému zrejmý a myslím, že Eugen Libezniuk sa v rámci slovenskej kinematografie konečne typovo našiel. Inak tu však enormne zaujímavý námet o pohnutom dianí v slovensko-ukrajinskom pohraničí, pašeráckych gangoch a ich vzájomnom vybavovaní si účtov bohužiaľ zostal nevyužitý, rýchlo stratil iskru a zovšednel. Zručnejší filmár by z toho dokázal vytĺcť omnoho viac... (06.12.2017)

Spokojený jsem byl tak napůl a uvažoval jsem o dvou hvězdičkách, dokud jsem si neuvědomil, jak skvělé akční filmy se točí u nás, hned poté jsem musel jednu hvězdičku přidat. Největším problémem snímku bylo to, že byly všechny postavy natolik záporné, až mi bylo jedno, jak to s nimi dopadne. Tedy za předpokladu, že všichni dopadnou špatně. Závěr vyzněl úplně do ztracena, a to je škoda, námět měl slušný potenciál a zasloužil si lepší zpracování. (25.06.2018)

„Láska moja, kraj môj drahý, tu sme boli chlapci malí. Raz ma nájdeš pod tou hlinou, letia vtáci nad krajinou.“ Ak aj nie rovno najlepší, tak určite jeden z najlepších slovenských filmov od deväťdesiateho tretieho. Perfektná, skúsená ruka režiséra, ktorý veľmi dobre vedel, čo robí, čo chce a že si to s takým sebavedomým produkčným krytím a kvalitným scenárom môže dovoliť (viď. scény sexu a nadávok, kedy najčastejšie poznáte, či je filmár prirodzený alebo to len hrá). Scenár sa vzácne vydaril, je plný silných momentiek (návšteva mafiána v kuchyni, prsty) a prepracovaných postáv. Mimoriadne ma však potešili i skvelé dialógy a hlášky, ktoré sú občas veľmi vážne a výstižne tnú do živého. A hneď nato sú fakt poriadne vtipné („Vravel si, aby som do toho jeb*l.“ – „Ale nie aby si to roz*ebal. Svieti tam aspoň to svetielko?“ – „Hm. Nie.“ – „No tak si to fakt rozj*bal.“ alebo „To ktorý ko*ot písal?“ – „Ja.“ – „Myslel som si.“). Škoda, že sa neurobil väčší running gag zo „Si ko*ot?“ – toto ak by vo filme zaznelo o dva tri razy navyše, je to behom týždňa kultové. Scenárista sa vyžíva vo vydarených, dlhých, slovných konštrukciách, ktoré v divákovi dlho rezonujú (mrazivý Vášáryovej monológ o manželovi, z ktorého vám zlezie koža z tváre alebo Maštalírov preslov o psovi, ktorý za ňou pravdupovediac moc nezaostáva). Oceniť musím aj pôsobivú pohraničnú výpravu (kameňolom, hlboké lesy) a iné „technické“ veci, ako je napríklad Žiaranova kamera, či ústredná pesnička od IMT Smile a Ondreja Kandráča o sokoloch. V neposlednom rade je tu silné posolstvo o tom, ako to na Slovensku chodí. Za jediný výraznejší mínus (aj to čisto subjektívny) by som označil snáď len občas haprujúcu logiku (týpek má morálny problém s pašovaním drog, ale ak ho naštvete, v pohodičke a bez výčitiek svedomia vám vlastnoručne odstrihne prsty) a relatívne poslabšie finále, SPOILER ktoré je také typicky slovenské: namiesto poriadnej akcie postavy pochmúrne hľadia do zasnenej kamery a nechajú sa len voľne, neaktívne voľne unášať SPOILER. Cinemax Trenčín 2017 (08.08.2017)