Šest žen pro vraha

Keď sa v akomkoľvek filme spred 50-tich rokov objavila vražda, v momente bol zaradený do horor žánru. Čisté krimi, na taliansky spôsob, ktoré si svojim spôsobom spracovania nie je nič "dlžné". Farebné, strojené, na dnešnú dobu pre mňa absolútne bez popudu emócií. Na jedno vzhliadnutie dobré. A dobré je na "trojku". (01.12.2017)

Bava a jeho další giallo (opět dost ranné). Přes veškeré pozitivní hodnocení jsem se neuvěřitelně těšil, počkal si na noc a pustil se do toho. No a po dokoukání jsem mírně zklamán. Asi je to tím že to v dnešní době není nic extra a všechno už je několikrát viděné, ale já čekal o něco více. Kdybych film viděl před mnohem pro mě lepšíma giallama bylo by hodnocení vyšší takhle dávám jen 3*. Nicméně nemůžu upřít geniální atmosféru toho zámku, a i vraha který dokázal nahnat strach. Ale jak jsem řekl bohužel pro mě to není nic co bych musel vidět víckrát. (11.12.2013)

Možná nejvlivnější Bavův kousek, základní kámen giallo filmů i prvního cyklu amerických slasherů. Nejenže barevností připomíná Minnelliho muzikály, muzikálová je také jeho vyprávěcí struktura. Nejde o oběti, k nimž se kdykoli může přidat prakticky kdokoli, takže by identifikace s libovolnou postavou neměla valného smyslu. Nejde ani o detektivy, kteří nic moc neodhalují, takže nás nečeká žádná velká potěcha z odtajňování nových souvislostí. Jde o vraždy a jejich okamžitý emociální účinek. Jednotlivé mordy jsou inscenované jako opulentní, pro vývoj vyprávění vcelku nepotřebná muzikálová čísla (kromě barevné symboliky v nich hraje významnou úlohu také hudba), ve kterých je esteticky uspokojivého dojmu docilováno kombinací nezvyklých pozic kamery (záběr z krbu), mnohoznačné mizanscény (děsivé figuríny) a extrémního násilí (které by bylo extrémní ještě dnes, jenom bychom toho více viděli). Mezi tím muži propadají frustraci, ženy kují pikle a paranoia stoupá. Barokní psychosexuální thriller se vším všudy. Amare o lasciare. 75% Zajímavé komentáře: obitus, Kangax (06.09.2015)

Za ten rok co uplynul od natočení Girl Who Knew Too Much ušel Bava dlouhý kus cesty. Už se objevují pro giallo typické atributy (černé rukavice, maskovaný vrah - Rorschach by záviděl, explicitní násilí, krásné modelky, krev, zacházení s ženskými postavami obecně), vizuál je dokonalý (a Argentova pozdější inspirace očividná), kamera lahůdková, příběh je adekvátně zamotaný a napínavý, gore se nekoná a film je barevný. A barva Bavovi zatraceně sluší. (31.08.2009)

Gypsová hlava vraždí v úchvatne farebných scenériách módneho salónu plného krvavo červených figurín, či figurín vypletaných zo slamy, prípadne v priestoroch k vraždeniu mladých dám priam stvorených. Vďaka tomu vidieť starobylé byty, starožitníctvo alebo lesnú cestičku zmietanú vetrom, pričom sliepňajúcim lampám práve vypadne prúd! Štýlovosť, kolorovaná úchvatnosť a hádankový príbeh o identite vraha dodávajú filmu tie pravé ingrediencie. Piatu hviezdičku pridávam pre pointu - práve odhalenie vraha spôsobilo nesmiernu radosť môjmu pohľadu na svet. K obitusovmu komentáru: v úlohe inšpektora je naozaj obsadený pomerne neobratný herec. Dokonca je tak drevený, až som vyjadril počas sledovania filmu podozrenie, že práve on je vrahom, pretože má celé vyšetrovanie dosť na háku. (08.09.2014)