Radikální řez

Film asi nejvíc boduje ze začátku kde hází na plac naše nazírání na cikány a konfrontuje ho s cikánským stylem života. To je hodně zajímavý a v tehdejší době i reálný obrázek. Postupně však výše pospané ustupuje do pozadí a začíná převažovat čistá kriminálka, která bohužel příliš kvalit nepobrala. Spíš než kvalitní a napínovou pátračku film připomínal sjzed kecalů obecných, kteří se jen tak mezi řečí prokecali až k odhalení vraha. Z hereckých výkonů, možná Poloczko stojí za slovní pochvalný plivanec ale jinak to stojí za starou belu. (30.08.2010)

Josef Klíma dokázal (podobně jako reportáži, podle níž vznikl příběh Requiem pro panenku) najít zajímavé výchozí téma. Filmové ztvárnění na dobu vzniku je velmi dobré. Líbilo se mi navození romské atmosféry – hudba; částečně mě pobavila role cikánského barona Tancoše (Marian Labuda). Nezapomenutelná scéna: Naha (Monika Žigová) si připíjí s vyšetřovatelem Wienerem (Lubomír Paulovič). Hudba: Zdeněk Marat – s režisérem Dušanem Kleinem spolupracoval i v sérii o Básnících. Zpěv: Emil Ščuka, Marta Bandyová (zahrála si postavu Farkašové), zpívá a hraje skupina Romen. (27.07.2009)

Celkem obyčejná detektivka, která často ubíhá příliš pomalým tempem. Nicméně chvályhodný je námět, čerpající s romského prostředí, srovnání mentality "gádžů" a cigánů je věrohodné a zajímavé. Překvapuje mě, jak ještě v roce 1983 vypadaly některé kladenské čtvrti, i když na mě dýchla nostalgie. V době, kdy na plno jela Poldovka, fáralo se na Majrovce, Ronovce a dalších dolech, bylo Kladno opravdu neklidné, černé a rudé...ale mělo svoje zvláštní kouzlo, které zachytil i tento film. (15.06.2011)

Není pro mne jednoduché zachovat objektivitu hodnocení při pohledu na starou domkovou čtvť Kladna, kde se děj odehrává, protože se mnou cloumá vlna nostalgie. Kladno bylo tehdy černé, špinavé, zaprášené popílkem z Poldovky, ale mělo svojí nepopsatelnou poetiku a kouzlo. A to se Dušanu Kleinovi podařilo ve filmu vykreslit znamenitě. Není založen jen na kriminální linii, ale především na dokonalé atmosféře a výborné režii, střihu, kameře a hudbě. Komunistické bláboly vyšetřovatelů a funkcionářů nejsou žádnou úlitbou ale faktem, protože takhle opravdu mluvili a jednali. Neustále sami sobě namlouvali jak humánně a efektivně vyřešili cikánskou otázku tím, že je nacpali do paneláků a tím jim dali "svobodu"!? V protiváze těmto nesmyslným výrokům jsou pravidelná intermezza koníka s cikánským vyzdobeným vozem, kterým autoři ukazují dost odvážně skutečnou svobodu a romantiku tak, jak si jí sami romové představují. Nehodlám dělat komukoliv advokáta, snad jen slušným lidem, ale než bych překročil práh vily architekta Rumla, radši bych šel skotačit na cikánskou svatbu! (29.08.2010)

Celkově zběsilý útvar bez filmových proporcí, který stojí na několika standardních hereckých výkonech (Poloczek, Hrabánek), dodávajících jinak parodickému celku vážné vyznění. Toho nezvládnutého je tady v nejlepších Kleinových "básníkovských" letech na tehdejší filmovou tvorbu opravdu až dost. Labudův vstup mezi tehdy ještě "cikánskou" elitu. 1-2* (23.08.2014)