Tenkrát v Hollywoodu
Once Upon a Time in Hollywood
Once Upon a Time in Hollywood
Once Upon a Time in Hollywood
Once Upon a Time in Hollywood
Once Upon a Time in Hollywood
Réžia:
Quentin TarantinoScenár:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHrajú:
Leonardo DiCaprio, Brad Pitt, Margot Robbie, Emile Hirsch, Margaret Qualley, Timothy Olyphant, Julia Butters, Austin Butler, Dakota Fanning, Bruce Dern (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
V deviatom filme kultového režiséra Quentina Tarantina sa televízny herec (Leonardo DiCaprio) a jeho dlhoročný kaskadér (Brad Pitt) rozhodnú presadiť pri filme na konci zlatej éry Hollywoodu v roku 1969 v Los Angeles. (Itafilm)
Recenzie (1 771)
Tarantino se tentokrát úplně vysral na diváky, kteří neví nic o Mansonovi, neznají Sharon Tate, neví, kdo byl Steve McQueen, nikdy neslyšeli o Spaghetti Westernu a Poliziotteschi, neznají seriál Lancer, je jim u prdele Roman Polanski, Bruce Lee a jeho ječení, nečumí na filmy od přitroublejch taliánů jako Corbucci, Castellari, Margheriti, nikdy nekouřili Red Apple, nejedli Big Kahuna burger, nehoní u Morriconeho a Neila Diamonda a je jim u zadku, že je to natočený na opravdovej film od Kodaku. ()
Hlavní kouzlo filmu dle mého spočívá v nádherné velkolepé výpravě, dobře zvolené hudbě a odkazech jak na realitu, tak tarantinův fikční svět filmů předchozích. Za mě prostě paráda. ()
Grozné! O guvně ()
Pro mne nejlepší film od Tarantina. Kromě vynikajícího obsazení od hlavních po ty nejmenší role je skvělý vizuálně, a pak i tím, jak promyšleně buduje charaktery a jak účelně pracuje s násilím, které mi u Tarantina někdy až nepřekonatelně vadí. To, jak si krvavým happyendem woodyallenovsky "vyřizuje účty" a prostřednictvím svých postav napravuje nespravedlnost minulosti, působí nečekaně mile. Neřekl bych, že Once Upon a Time in Hollywood je až tak o lásce k filmu, jak se leckde říká. Spíš je o lásce k Hollywoodu. Se všemi jeho archetypy, kteří tu žijí pospolu v bizarních vztazích, v absurdně kontrastních podmínkách a přitom mají tolik společného. Kus komedianství, touhu po slávě, touhu po uznání, ale i touhu něco dobrého vytvořit. Především pak dychtivost být u toho, i když každý svým vlastním způsobem. Tarantino je odhaluje, karikuje, ale činí tak s vlídností rodiče, který vypráví o svých dětech, co všechno vyvádějí, jak jsou někdy nemožné a jak zlobí. ()
Ještě více než kdy dřív si tu každý najde svoji pasáž. Once upon a time in Hollywood je zase o něco víc jiné, snad až artovější pojetí Tarantinova rukopisu. Dlouho jsem neměl takovou touhu jít do kina znovu. ()
Nebylo to špatné, ale už jsem viděl i lepší Quentinovy filmy, občas se film až neskutečně táhne, chvílemi i nudí až na konec vyvrcholí v naprosto epický masakr ala Tarantino... ()
(1) je to dlouhý, ale určitě to filmu neuškodilo (2) bez znalosti jistých věci z novodobé historie USA člověku spousta věcí nedojde ihned (3) dívat se má smysl a já jsem si film užil. ()
Je to trošku jiný než na co jsem u Tarantina zvyklej ale rozhodně sem se bavil. DiCaprio a Pitt naprosto skvělá dvojka která mě bavila od začátku do konce. Těším se na každý film od Tarantina tak že nemůžu jinak než 5!!! ()
Největší kýbl nudy co jsem za poslední leta viděl. ()
Pokud na Tenkrát v Hollywoodu pohlížím čistě z profesně-uměleckého hlediska, pak jednoznačně chválím skvělou kameru, střih, barvy, atmosféru a dobovost, která z filmového plátna přímo sálala. Nejvíc mě na filmu zaujalo znamenité budování charakterů, a to jak těch nejsilnějších, tak i těch zdánlivě nedůležitých. Leonardo DiCaprio spolu s Bradem Pittem dali svým rolím opravdový šmrnc, rozjeli šílené herecké představení a ukázali jedny ze svých nejzajímavějších hereckých výkonů. Film má pro mě ale jeden velký problém. Chybí mu příběh. Tedy příběh, který mě - obyčejného diváka - bude bavit. Ono i to pouhé vyprávění bez zápletky by mě bavilo, kdyby byla stopáž filmu třeba o třetinu kratší. Budování napětí mám v Tarantinově podání ráda, ale v tomto případě už to na můj vkus bylo příliš roztahané a film mě místy vysloveně nudil. Samotný závěr mě trochu zklamal, očekávala jsem velký převrat, zajímavé odhalení, ale dostalo se mi laciné náhražky v podobě směšné brutality. Zklamání. Až po shlédnutí filmu a pročtení několika souvisejících článků jsem - jakožto člověk neznalý historie americké kinematografie - přišla filmu trochu na kloub a dokázala onen laciný závěr vážně ocenit. Škoda. Věřím, že uměleckou hodnotu má snímek velmi vysokou, ale pokud neznám veškeré souvislosti, na které se Tarantino odkazuje, jen těžko si jí mohu vážit. Za běžného diváka 50 %. ()
Výborně natočené, hlavně ty scény v autě ze zadního sedadla. 162 minut se zdá možná dlouho, ale právě díky tomu na sebe jednotlivé scény velmi pozvolna a hladce navazují - nic není uspěchaně. Nebyl by to Tarantino, kdyby vynechal svůj typický styl - celý film vás dostane svou klidnou, kamarádskou atmosférou s občasnými vtípky a na konci vyvrcholí ve zvraty, které jste čekali trochu jinak. Takže se ani nesnažte hádat či cokoliv předjímat. ()
Pomalý rozjezd, ale grandiózní finale. Brad Pitt je prostě frajer a dle mého zvládl svoji roli o něco lépe než Leo. Margot samozřejmě krásná. ()
První setkání s Tarantinovým filmem v kině a rovnou veliké překvapení. První reakce naznačovaly nijak zázračné dílo,avšak opak se stal pravdou! Pulp Fiction je samozřejmě nedosažitelnou metou. Režisérovému Opus Magnum však Tenkrát v Hollywoodu šlape dost výrazně na paty,neboť je to strašně vtipný,vizuálně naprosto dokonalý film,který navíc přikrášluje casting desetiletí(všichni herci naprosto úžasní),tradičně chytlavý soundtrack a vynikající,nečekané finále! Ve vzduchu je cítit Oscar pro Brada Pitta,jehož Cliff Booth převyšuje i Ricka "Kurva" Daltona :-) "JE TO ZBRAŇ K POSRÁNÍ":-) 90% ()
kde bolo tam bolo pred 9 mi filmami za horami strhujúcich filmových zážitkoch nesmrteľných scén a postáv vydal sa pán Tarantino na cestu do roku 1969 a objavil príbeh, ktorý stál za prerozprávanie a za vytvorenie postavy Ricka Daltona. Cesta na ktorú sa môže vydať ten kto prešiel väčšinou tarantinových filmov a pozná štýl jeho rozprávania. treba sa pripraviť na dlhšie čakanie k vyvrcholeniu ale na to sme zvyknutí a práve to čakanie je vyšperkované k dokonalosti. Retro styling sedí úžasne, hudba je neskutočná a to nehovorím o výkone Di Capria a Pitta. Hlavne Leo ukázal opäť silné stránky a to čo dokázal v tomto filme je famózne. Nečakajte ale toľko akcie a taký strhujúci zážitok aj v Djangovi alebo Bastardoch. Má to úplne iný nádych a určite to nie je film pre amatéra. Ten to nedá a nevydrží. Tarantino si vyžaduje skúseného diváka, ktorý si rád počká na každý jeden okamih a hlášku. Viac sa tu hrá s emóciami a prežívaním jednotlivých okamihov. A ten záver ach jaj to je naozaj chuťovka. !!!! ()
Leonardo je pro mě fakt nejlepší herec současnosti. Radost sledovat co se sebou dokáže. Tím pozitiva končí. 50 a 60 ty léta jsem nezažil, takže pro mě některý scény neměly smysl. Django a pancharti zůstanou rozhodne o level nepřekonáni a podle toho musím udělit i hodnocení. Film stojí za to vidět, je to herecký koncert, ale podruhé si budu chtít pustit maximálně pár scén. ()
Já říkám "ne". Kdybych se nestyděl, tak dám ty hvězdy jen dvě (berme ru třetí jako poděkování Margort Robbie, za to že je tak krásná, jak je). Chápu, že jde o Quentinovu srdcovku. Ale já nevyrůstal v Hollywoodu 50. a 60. let a spolu se mnou ani 99% všech diváků. Herecký a filmařský kumšt sice ceká z každého záběru, ale jsa ochuzen a ty údajné stovky a stovky narážek pro znalce a fajnšmekry, zbývá mi už k obdivu jen ten děj. A ten jsem si neužil, protože jediné, co jsem o filmu věděl byl jeho spojení s osudem Sharon Tate, a díky tomu se pro mě celý film smrskl v nervozní očekávání toho, jak se s touto okolností QUENTIN vypořádá. Kdo z vás viděl, ví, jak. Neříkám, že špatně. Je to jeho věc. Jeho film. Ale možná, pokud se jedná o tak osobní vzpomínku, jak tvrdí, mohl si ji Quentin natočit a promítat s kamarády - seriálovými nerdy, u sebe doma. Zas o tolik bychom nepřišli. ()
Už se mi opravdu dlouho nestalo, že bych po odchodu z kina byl tak spokojený... Herecké výkony jsou skvostné. Samotný Pitt byl nakonec zajímavější, tajemnější a dostal trošku větší prostor, pořád jsme však o něm nevěděli téměř nic. O Dicapriovi jsme se toho dozvěděli naopak více - skeptik, alkoholik... a i přes jeho velmi náročnou roli to zvládl bravurně. Propracovaný scénář opět kraloval na nejvyšší úrovni - černý humor a přiměřeně dlouhé uvěřitelné (lidské, bez klišé) dialogy; takže si člověk užíval každičkého slova. Zasekávání se / koktání Dicapria, dlouhé záběry na herce v autech, způsob krmení psa a pod.. to jsou malé detaily, které dělají film Tarantinovým filmem (snímek se tak vnímá realističtěji a role jsou uvěřitelnější), krásně barevná kamera (pěkně a plynule proletující mezi postavami při dialozích), nepříliš častý střih, podložení vhodným retro soundtrackem, nenávist k hipisákum a úchvatný, nečekaný konec v typickém lehce absurdním stylu - prostě Tarantino. Někdo tu vytýká zesměšnění Bruce Leeho, mně osobně to přijde jako jedna z nejlepších scén filmu. Možná zatím nejsilnější zážitek tohoto roku. 95% ()
Tarantino je geniální vypravěč, o tom žádná. Tady ale nevypráví příběh, ale vlastně jen žije životy hlavních protagonistů, aniž by to postrádalo hlubší myšlenku. Hluchá místa to má, ale ta vyplní skutečně perfektní ústřední dvojice DiCaprio-Pitt, kteří si to užívají stejně jako Tarantino. Máte pocit, že jste na place s nimi... Nechybí ani pro Tarantina typická alespoň jedna dlouhá scéna na ranči, kde si napětím skoro cvrnknete do textilu, ne nepodobná scéně z Panchartů, jen ne tolik konverzační. SPOILER: Konec je, jak jsem správně předpokládala, alternativní a i zde je vidět, jak si Tarantino váží tehdejší doby. Z úcty k zavražděné Sharon i snad k pozůstalému Polanskému a sestře Sharon, nevytvořil přepis historie jak to umí pěkně po tarantinovsku, ale dal nám nový (a vtipný) závěr... RICK fucking DALTON ()
Filmová odplata, na ktorú sa oplatilo počkať 50 rokov↵ Quentin po všetkých tých krviprelievačkách asi už zatúžil natočiť niečo ukľudňujúce a pohodové a zvolil si na to žáner buddy filmu. A na príbeh o dvoch najlepších kamarátoch - zapadajúcich hviezdach westernového filmového neba - sa pozeralo dobre. Prvé dve hodiny sa toho na plátne síce moc neudeje, ale aspoň nostalgia za 60. rokmi v Los Angeles tu tečie plným prúdom. Keď už som sa vážne začínal obávať, že zásielku barelov umelej krvi na natáčanie snáď zverili Českej pošte, tak konečne prišlo prekvapivé, ale trefné a vtipné zadosťučinenie. Avšak len pre tých, ktorí boli podrobne oboznámení s prípadom vrážd v dome Sharon Tate v auguste 1969. Ostatní by si pred videním mali pozrieť vhodný dokument, napr. Born to Kill: Charles Manson. ()
Súvisiace novinky
Tarantino ruší The Movie Critic jako svůj 10. film
Následující sdělení bude pro mnohé filmové diváky a zejména pak fanoušky tvorby Quentina Tarantina (Pulp Fiction: Historky z podsvětí, Hanebný pancharti) zřejmě dost pochmurné a možná i… (viac)
Quentin Tarantino odhalil svůj poslední film
Ačkoliv všichni pevně věří, že si režisér Quentin Tarantino (Kill Bill, Pulp Fiction) rozmyslí svůj plán na ukončení filmové kariéry se svým desátým snímkem, na jeho závěrečné rozhodnutí si budeme… (viac)
Vyhlášení nominací 92. Oscarů
Předkrm v podání Zlatých glóbů máme za sebou, a tak přišel čas na hlavní chod. Tím budou stejně jako každý rok Oscaři, jejichž 92. ročník se bude vyhlašovat 9. února 2020 v Dolby Theatre v Los… (viac)
77. Zlaté Glóby – výsledky
Kontroverzní moderátor a komik Ricky Gervais a spol. před pár hodinami rozdali v hotelu Beverly Hilton v Los Angeles poslední ze Zlatých Glóbů a 77. ročník prestižních ocenění byl tak oficiálně… (viac)
- TEXT OBSAHUJE VYZRAZENÍ DĚJE - Rozhodl jsem se k tomuto filmu napsat komentář ze dvou důvodů. Jsem trochu nasranej, ale i trochu potěšen. Co mne těší, je fakt, že místní filmoví nadšenci byli až na pár výjimek (Psychore, jseš blb, dyť to byl první Tarantinův film, který měl hororovou epizodku!) schopní identifikovat autorský záměr a význam filmu. Názor uživatelů ČSFD pro mě tedy i nadále zůstává jakýmsi orientačním bodem relevantnosti diváckých ohlasů na film. Možná na tom my Češi a Slováci fakt nebudem kulturně zas až tak špatně. Ale nyní spíš k tomu, co mě opravdu extrémně vytáčí. Pokud si člověk projde větší množství uživatelských i kritických recenzí k tomuto filmu, naráží prakticky neustále na to samé: "bylo to moc dlouhé", "málo akce", "nic se tam nedělo", "spousta scén byla zbytečná", "kdo není nadšenec do starých filmů to nepochopí" a podobné křupanské výlevy. Sorry, pokud si nepochytil význam jednotlivých epizod v tomto filmu, je to proto, že seš hloupý a nevzdělaný, a to není chyba filmu. Ale pozor! Neříkám, že každý, komu se film nelíbil, je idiot! Pokud máte radši 197. pokračování Rychle a Zběsile a chcete se cpát karamelovým popcornem, zatímco na plátně vybuchujou mrakodrapy po tuctech a pleše se blyští v odrazech vyleštěných kapot, nemám s vámi problém. Jen se to prosím nesnažte nějak odůvodňovat, protože vaše argumenty a schopnost číst film jsou k smíchu. Za prvé, ve filmu jsem po zběžné úvaze napočítal pouhé 3 scény, které mu až tolik nepřidaly a nemusely tam být: návštěva kina Sharon Tate, která zde byla jen coby jakási roztomilá empatická vsuvka do mysli herce, který je nadšený z diváckého přijetí své práce a pro milého Quentina další příležitost, jak si natočit nějakej foot-fetish masturbační matroš na pak. Miloučké, ale ne úplně nutné. Další část byla pocta spaghetti westernům a italské produkci obecně v závěru snímku, což také kromě časového skoku v ději filmu nijak moc nepřidalo a úplně naposled je to, jakkoliv komediálně dokonalá, scénka s Brucem Lee - dějově malinko nadbytečná, nicméně jako vtipná pocta hollywoodskému velikánovi akčních filmů ospravedlnitelná. No a mimo těchto několika případů režisérského labužnění je doslova KAŽDÁ další část filmu svébytným a nezbytným prvkem v budování onoho tříhodinového děje. Filmařské epizodky s DiCapriem postupně a vnímavě vyobrazují tragikomický zápas stárnoucího herce s mašinérií komerční filmové produkce, která nešetří nikoho a ten, kdo byl včera hvězdou, je už zítra zapomenutým boxovacím pytlem pro nově vycházející hvězdičky. Tato hollywoodská krize středního věku by tedy měla hlavně pro Čechy být dosti usouvztažnitelná, vezmeme-li v potaz, kolikrát podobné téma zaznělo v nějaké z mnoha stovek natočených viewegovek. Pittova linka zase slouží jako explorace odvrácené stránky hollywoodského showbyznysu, kterým se linou šňůry oprýskaných karavanů a vůně instantních mac&cheese, jakkoliv vše hlavní aktér bere s nadhledem a užívá si to málo, co mu svět slavných a úspěšných nechává v odpadkovém koši. Také je v jeho příběhu postupně vystavěna palčivá a temná realita hnutí hippies, kterou má většina lidí spojená s veskrze pozitivně orientovaným přístupem k životu plném nenásilí, lásky, sexu, drog a stopování v kraťounkých šortkách. Že to celé byla ale především politická vymývárna mozků úplně tak známo není a Tarantino se s odhalením této skutečnosti vůbec nepáře: roztomilého hopsavého andílka bez studu jedním střihem mění v odpudivě fanatickou hysterku plnou nenávisti a chuti ničit a ubližovat. Celý tento až skoro hororový build-up (Psychore, já tě prosím!) je pak vždy šibalsky zakončen komickou pointou, jejichž souhrn pak vyústí v grandiózní finále, na něž si Tarantino vysloužil právo díky svému nezaměnitelnému tvůrčímu rukopisu, přičemž komukoliv jinému by něco takového stěží prošlo. A s ohledem na to, čeho se reální členové Manson family dopustili, je Quentinem natočené finále natolik uspokojující, že mu lze prominout i lehké znevážení utrpení skutečných obětí masakru. Tato "kulturní pomsta" vrahům prostě ale musí u člověka s nadhledem způsobit hřátí u srdíčka, hřátí od rozpálené hlavně plamenometu. Ať se smaží do křupava, svině hipísácký. Linka Robbie Margot alias Sharon Tate potom krásně propojuje celý film v takřka lyrickém duchu a reprezentuje čirou radost ze života a úspěchu té doby a všudypřítomné intelektuální a emoční stimulace Hollywoodu. Všechny tři se pak krásně protnou v katarzním závěru, tak pozitivním a pro všechny hrdiny rozhřešujícím, že se až nechce věřit, že je to konec Tarantinova filmu. Možná i Quentin na stará kolena změknul, ne že by to bylo na škodu. Hodnotit další aspekty filmu mi připadá nadbytečné, většina obyčejných diváků stejně vnímá toliko děj a herce. Nicméně úplně závěrem se musím pozastavit nad tím, jak všichni zcela opomíjejí, že se v tarantinovce objevila dětská postava s překvapivě velkým prostorem a jak mile to ve filmu působilo! Snad předzvěst sílících Quentinových otcovských ambicí, kdo ví. S blížícím se posledním režijním počinem jeho kariéry se ani nelze zlobit. Tak či tak, natočil další kvalitní film. Pokud se vám nelíbí, je mi líto, problém je ve vás. Dejte přednost marvelovkám nebo nějakému nezávislému artu, ale nesnažte se stavět na obdiv nějaké pseudokonstrukty objektivních příčin špatnosti filmu, protože se prostě mýlíte a odůvodňujete si subjektivní pocit. Děkuji za přečtení, snad nebudu zabanován pro ubrebentěnost. 85% Pěkný den. () (menej) (viac)