Ad Astra

Oho, nakonec ano.*** Je to sice na dvě astry nejvýš, za tu deklamativní a deklarativní doslovnost, plakátovou zploštělost, aby sdělení pochopili i doma, ale o to je to vlastně přiléhavější facka: film, co se střílí do obou nohou tím, že jak reflektuje lidstvo v jeho úpadku a lidi v jejich sobeckém, nekurážném skrývání se před vzájemnou i společnou odpovědností, v jejich utíkání před překážkami (per aspera se do názvu ani nedostalo a zbytek úsloví divákům pro jistotu předem přeložili) do vzdálených snů, v jejich schopnosti donekonečna unikat před vlastní situací doma třeba až do hlubin vesmíru, na nekončící mise, musel být natočen naprosto polopaticky, aby se jeho kritickému sdělení uniknout nedalo. Ray Bradbury i Stanislav Lem už jsou dnes očividně příliš složití. *** A když si tohle uvědomíme, je to najednou svěží, hezká a srdce svírající podívaná, existenciální báseň o prozření člověka tváří v tvář chladné prázdnotě, o zrození lidskosti v syrovém vanu daleko od lidí, o přechodovém rituálu lehkomyslného zabloudilce v lidského syna. A tak se skláním a zahozené tři astry do kytice přidávám (i když nepředstírám, že bych skutečně věřila, že režisér byl tentokrát tak geniální, a ne tak nešikovný). *~ (28.12.2020)

Vizuální pojetí snímku, dává celému filmu artovější opar. Vntiřní monology hlavního hrdiny se v některých místech vyplatí poslouchat, v jiných jsou trošku zbytečné. Přišlo mě, že film úplně neví čím by chtěl být, na jedné straně dlouhé záběry doplněné o hlasovou prezentaci myšlenek Brad Pitta, na druhé fight s opicema nebo přestřelka na měsíci. Hned úvodní scénu asi příliš neocení klaustrofobici ( viděno v Imaxu ) ovšem je fakt výstavně natočená. Líbí se mě, že film má svůj jedinečný filmařský rukopis, škoda, že se v některých chvílích bojí sám sebe. (13.09.2019)

Uf - ty Pittovy monology jsou opravdu příšerné. Poslechne si tajemnou zprávu od Lee Jonese a jeho postava prostě MUSÍ v duchu nahlas říct "Tati, jaké tajemství skrýváš?" Nutnost verbalizovat a pojmenovat každou emoci, ačkoliv je jasné, že ji Pittova postava cítí, ony emoce značně podrývá a delegitimizuje, což je opravdu nešťastné. Gray patří mezi filmaře, kteří si zaslouží, aby když se děje nějaká pitomost, člověk počkal o pár vteřin déle než obvykle a přemýšlel, jestli může ta pitomost sloužit nějakému většímu účelu - u Ad Astra se ale nemůžu zbavit pocitu, že celý film je odevzdán sebedůležitosti, jež přechází v polopatičnost. Myslím, že o své lidskosti by nás Pitt přesvědčil i hraním, ne předčítáním monologů záživných asi jako ty textům, které musí Pitt předčítat otci (má to být nějaká paralela?) Nemám problém, že ten film pracuje s fyzikou a logikou vesmíru s dětskou naivitou dobrodružství Smolíkových. Nemám problém s tím, že je v něm pěstní souboj Brada Pitta s paviánem ve stavu beztíže. Takový už je život. Jde v tom asi hledat symbolismus lidského zápasu se svou přirozeností, že jo. Nicméně stejně se mi nedaří zbavit pocitu určité doslovnosti a banality, která všechny ty "chyby" prostě nezvládá legitimizovat. Když se člověk hodně snaží, snad si nějaká podivná rozhodnutí jde vyargumentovat - ale nakonec mám pocit, že se snažím obelhat sám sebe a aktivně ten film záplatuju. 50 % (12.12.2019)

Psychologický rozbor mysle astronauta, který nemá vyspořádanej vztah s mrtvým (?) otcem. Žádný sci-fi biják, ale chytře napsaná, sebereflexní monologová spověď Pittovy postavy o vnitřních pochybách nad smyslem absolutní oddanosti práci za cenu odklonění se od cesty, kterou člověka směruje jeho srdce. Cestování vesmírem, i když hezky víceúrovňově pojaté, to celé “pouze” vizuálně zatraktivňuje a dodává tomu kouzelný filozofický rozměr. Finále může skalní sci-fisty, čekající velké věci, dokonce trochu sklamat. Blízký bratříček Chazellova First Mana, který byl ale emocionálnější a křehčejší. (13.09.2019)

Vesmírná Oddysea, Sunshine nebo Interstellar se sice nekonají, ale Brad Pitt svým pobytem ve vesmíru rozhodně nezklame. James Gray natočil zajímavé dobrodružné scífko, které na první pohled vypadá velmi skromně, ale při bližším ohledání jsou jeho předností právě dokonalá atmosféra vesmíru a důraz na hlavní postavu. 70% (09.12.2019)