Wonder Woman 1984

Romantická linka šlape opět skvěle a výprava je vymazlená do posledního detailu, ale se vším ostatním to už tak jednoduché není. Samotná zápletka alá džin z kouzelné lampy je tak cheesy a over the top, jak kdyby vypadla z céčkové komiksovky minulého století a finále tomu nasazuje korunu… Člověku se zasteskne i po digibordelu z jedničky odehrávajícím se v noci :-/. Tohle nemá v době, kdy konkurence nabývá na síle maximální rychlostí, co dělat a volba této starosvětské story je pro dvou set milionovou vlajkovou loď DCčkovského univerza, která se i v momentech, kde by potřebovala kapku nadhledu, bere smrtelně vážně, je vskutku nešťastná. Soundtrack není nijak výrazný, Zimmer si jede svůj standard, což s sebou nese i jeho opakované vykrádání nejen sebe sama, které mi je už malinko protivné. Kristen Wiig je skvělá a herecky nepřekvapivě o několik pater výš než Gadot, ale jako Cheetah je zoufale nevyužita. Nad doslovným poselstvím o síle lásky a pravdy (tahá to za uši stejně jako před třemi lety), detailními zpomalovačkami s očima drásajícím green screenem a zcela zbytečným golden eagle armour (chápu, tvůrci potřebovali něco hezkého na plakáty…) mi doposud zůstává rozum stát, ale ve srovnání s katastrofálními Birds of Prey nebo ultra průměrným Shazamem se v mých očích stále nejedná o takový průšvih a na rozdíl od obou zmíněných DCčkovských prasáren má WW84 i své světlejší momenty (především ty, ve kterých se Jenkins může opřít o Pinea). Možná za to může letošní blockbusterové sucho v kinech, ale já se trápil o poznání míň než u čehokoli podobného z Netflixu (Old Guard, Project Power, 6 underground,… ) 6/10 (DCEU: MoS 9/10 BvS 4/10 SS 4/10 WW 7/10 JL 4/10 AQ 8/10 S! 5/10 BoP 4/10) (29.12.2020)

Režisérka Patty Jenkins svou hrdinku pojímá jinak než její mužští kolegové a mně se její pojetí více než zamlouvá. Silných ženských superhrdinek je v Hollywoodu velmi málo a za každou dobrou z nich jsem moc rád. A ještě jedna věc: Chris Pine je strašně nedoceněný herec. Zaslouží si mnohem víc než jenom v Hollywoodu přicmrndávat. (04.09.2021)

Dyslektický Cigán tímto klesl ještě hlouběji ke dnu žumpy Debilních Cypovin a uplácal zatím snad nejstrašlivější a nejnudnější povrchní, megapatetickou homokládovinu ze všech dosavadních adaptací retardovaných omalovánek pro postižence poruchou čtení. Prkenná šišohlavá Židozonka tentokrát devadesát procent hrací doby bojuje výhradně s červenoknihovním poševním šlemem otylých čtenářek Rosamunde Pilcher, aby ve zbývajících deseti tupě usvištěla k naprostému správňactví hormonálně destabilizovanou předpřechodovou trapkomilfku, uboze přiblblého homodžina s odulým obličejem a lacině pomentorovala všechny ty děti s mozkovou obrnou a dospělé po mrtvici. Patricie by zoufale potřebovala k narozeninám vibrátor. Nebo nějakého zapřisáhlého šovinistu se zálibou ve fistingu. Popřípadě by účel splnil i doživotní soudní zákaz přiblížit se k jakémukoliv filmovému studiu. (26.12.2020)

Oni to scenáristi s motivem dvousečnosti “splnění jakéhokoliv přání” mysleli dobře. Šlo na něm vystavět myšlenkově hutný příběh. Nevadilo mi ani čekat 80 minut na první akční scénu po té úvodní. Když je se na co koukat a je to hezky hollywoodsky zpracované (čehož jsme v roce 2020 mělo poskromnu), rád si počkám. Jenomže jako poměrně dlouhý celek je WW84 dramaturgicky roztěkaná, někdy zbytečně pomalá a jindy příliš rychlá, a hlavně ve zpracování onoho námětu až sebeparodicky naivní. Třetí - hodně guilty pleasure hvězdu - dávám jenom pro moji slabost ke Gal Gadot, kterou mám jako Wonder Woman ještě raději než nejoblíbenějšího Avengera. A za Zimmera, který je zde na (dalším) vrcholu. Úžas a nádhera, jedu ho teď každý den a některé tracky 2-3 krát za sebou. (06.01.2021)

Keď som svojho času dal jednotke 4*, trocha ma to štvalo a pýtal som sa sám seba, či som to neprehnal. Po dvojke sa už nepýtam. Po dvojke je jasné, že jednotka bola fakt dobrá komiksovka. Čo sa o dvojke povedať skutočne nedá. Ak by som mal hodnotiť čisto scenár, bolo by to max. za 2*. Čosi tak jednoduché a pritom chaotické a strašne komplikované som už dlho nevidel. Gal Gadot miestami pôvabná, niekedy neviditeľná, často žiaľ príšerná. Temer ako vyložená neherečka. Samozrejme to vôbec nič neznamená, ak má slabý herec dobrého režiséra, stane sa zázrak, viete si napr. v Terminátorovi 2 namiesto Arnolda predstaviť Al Pacina? Chris Pine mi prišiel preceňovaný už v jednotke. Tu je ešte horší. V jednotke ma bavila akcia; minimálne tá v zákopoch a v dedine bola super. V dvojke je akcie minimum, prvá akčná scéna (ak necháme bokom povinné intro + krátku scénu z obchodného centra) sa rozbehne až v polovici (!) a ani potom to nie je zázrak. Napriek tomu sa režisérke nejakým zázrakom podarilo vytvoriť pár fajn mrazivých, akoby až ikonických momentov. Cheetah... no neviem, poďme ďalej. Alebo radšej nie, to by sme sa totiž museli pristaviť pri Pedrovi Pascalovi a to je chlapík, ktorý ma absolútne dostal v prvej sérii Narcos... a odvtedy mi prináša jeden bolehlav za druhým (fakt som miestami až neveril, aký zlý tu je). Ešte som zabudol dodať, že z toho, že sa dej odohráva v 80. rokoch, absolútne nič nevyplýva a v 98% filmu si to nebudete vôbec uvedomovať (dokonca ani zo soundtracku). Rovnako tak tvorcovia nevyužili možnosť „prianí“; mohlo to byť geniálne a vynaliezavé, ale vlastne to nie je nijako využité (ak nerátame pár detailov vo finále). Napriek tomu, že len kritizujem, ono to vlastne nie je nejaká katastrofa, len sa proste potvrdilo, že jednotka bola naozaj dosť vydareným filmom... no a dvojka nie je. Napriek divnému scenáru, nedostatku akcie a mimóznemu kastingu sa však (svojím spôsobom) budete baviť. V potitulkovej scéne sa objavuje pôvodná (seriálová) Wonder Woman zo 70. rokov. (08.01.2021)