Hádaj, kto príde na večeru

90%. Mám rád pozitivním humorem zlehčená eticky kontroverzní témata, miluji šedesátá filmová léta a počátek éry postklasického Hollywoodu. Guess Who's Coming to Dinner je velmi energická komedie, která krásně ukazuje, jak se dříve hledaly problémy i tam, kde nejsou, a v kontextu dnešní doby trochu naznačuje, že mezirasová morální dilemata jsou i dnes považována za nutná k řešení, přestože už jde dávno (a vlastně vždycky šlo) o přežitek. Stanley Kramer je přes společenská dogmata expert a společně s inteligentním scénářem Williama Rose dokázali na pár metrech čtverečních (protože film je prakticky sitcom) brilantní konverzačkou bavit diváka téměř dvě hodiny. Tradičně perfektní Sidney Poitier, tradičně skvělá Katharine Hepburn, velmi překvapivý Spencer Tracy a můj osobní novohollywoodský objev Katharine Houghton, to jsou klíčové kvality, kterými se Guess Who's Coming to Dinner může chlubit. Navíc je kreativně a hravě zrežírován. Dnes už řekl bych kultovní film, který je zároveň vtipnou nadlehčenou konverzační komedií postavenou na skvělém scénáři, zároveň jemně a nenásilně moralizujícím "dokumentem" poskytujícím náhled na vlastní Já a (často zbytečná) dogmata, která se v nás skrývají, a zároveň ukázkou kvalitní filmařiny s encyklopedickým nádechem atmosféry postklasického Hollywoodu, období kinematografie, které mám ze všech nejraději. I guess it's goona be my new favourite comedy. (19.01.2016)

Moderní divák bude možná marně soupeřit s naivitou a s formálním zpracováním. Ale jsem přesvědčen, že po projekci bude jeho objektivní posouzení více, než kladné, protože tento film je stejně impozantní, jako jeho autor či protagonisté. Asi je zde zapotřebí trocha staromódního vkusu vzhledem ke spisovné angličtině a kulturně-společenským mravům, v čemž bych na druhou stranu viděl i pozitivum, neboť si novodobý divák udělá obrázek o éře gentlemanství a sociálních formalitách. Sršící charisma a sympatie z legendárního Spencera Tracyho povyšují hereckou stránku do výšin, což lze konstatovat jak o přesvědčivém S. Poitierovi, tak o razantní dámě Katharine Hepburn. Totéž platí o dialozích, jejichž vysoká úroveň má největší podíl na skvělém zážitku. Je z nich cítit určité poselství a nutkání zamýšlet se nad rasovou diskriminací. Závěrečný Tracyho epilog je nezapomenutelný. Jedná se sice o čirou konverzačku, avšak její svižná režie vylučuje jakýkoliv špatný dojem. Hádej, kdo přijde na večeři je zářným prototypem mistrně zvládnuté filmařiny, která v rámci žánru moc konkurentů nemá. Alespoň u mě ne. 85% (24.03.2013)

Sidney Poitier znovu otevřeně podporuje sebevědomí černochů stejně jako v jiných svých snímcích (V žáru noci). Hollywood se chytá vážného tématu a reaguje jím na bouřlivé rasové nepokoje v neklidných šedesátých letech. Slušnou a dobře situovanou měšťanskou rodinu překvapí příjezd dcery se snoubencem. Je milý, je inteligentní, je dobře vychovaný, je doktor – ale je černoch. Snímek čerpá ze spontánních reakcí rodičů (na večeři přijedou i ti jeho), výsledek je nicméně spíš klouzáním po povrchu, než cíleným zachycením nemalého rasového problému. Dramatu nicméně přidávají body výtečný Poitier nebo Spencer Tracy (už vážně nemocný, umřel krátce po dokončení filmu). 75% (04.07.2015)

Komorní, ale komplexní sociálně laděné drama plné hvězd (setkání Kramerových favoritů, Sidneyho Poitiera, s kterým začínal v řetězech a nejobsazovanějšího Spencera Tracyho s krásnými ženami). Společenská atmosféra šedesátých let ve spojení s hromadou témat a rozdílů, některých jasně kontrastních (běloch-černoch) jiných skrytých až neviditelných (matka-otec-syn, chudý-bohatý, mladý-starý, ...). Silný důraz na archetypální jednání především otců, ale ve výsledku vlastně skoro všech, podtrhuje perfektně vybalancování všech stran a perfektní scénář. Na první pohled totiž vypadá, že bílá bohatá liberální rodina může být problém, ale "černý" otec má ve výsledku mnohem přímočařejší jednání i argumenty (s trochou diktátu). Odraz jedné doby, která je naštěstí, již doufám pryč. (27.01.2013)

Velmi som bol zvedavy, ako dopadne tato neprijemna situacia, ked sa dvaja ludia zalubia, chcu to povedat rodicom, ale boja sa reakcie kvoli farbe pleti. V kazdom pripade to bol skvely scenar a hlavne prilezitost pre hercov, ktori mali moznost byt nominovani na Oscary. Jedine Katharine Hepburn Oscara ziskala za hlavnu ulohu, avsak ostatnim hercom ho vyfukli ini herci. Spencerovi Tracymu za hlavnu ulohu Rod Steiger za dramu V ZIARI NOCI (1967), dalej Cecilovi Kellawayovi Oscara za herca vo vedlajsej ulohe George Kennedy za dramu FRAJER LUKE (1967) a Beah Richardsovej za herecku vo vedlajsej ulohe vyfukla Oscara Estelle Parsons za dramu BONNIE A CLYDE (1967). Reziser Stanley Kramer bol tiez nominovany na Oscara za najlepsieho rezisera, avsak väcsie stastie mal Mike Nichols za dramu ABSOLVENT (1967) a sancu na najlepsi film roka mal aj Hadaj, kto pride na veceru, avsak Akademia rozhodla, ze najlepsim filmom sa stane uz spominana drama V ZIARI NOCI. _________ Sidney Poitier - (John Prentice) +++ Spencer Tracy - (Matt Drayton) +++ Katharine Hepburn - (Christina Drayton) +++ Katharine Houghton - (Joey Drayton) +++ Cecil Kellaway - (Monsignor Ryan) +++ Beah Richards - (Mrs. Prentice) +++ Roy Glenn - (Mr. Prentice) +++ Isabel Sanford - (Tillie) +++ Virginia Christine - (Hilary St. George) +++ Produkcia: Stanley Kramer +++ (15.10.2011)