Reklama

Reklama

VOD (1)

Ještě je čas žít, ještě je čas milovat. Gregory Peck v hlavní roli amerického filmu podle románu Nevila Shutea. Po nukleární katastrofě zůstali posledními obyvateli Země Australané. Radioaktivní záření, způsobené válkou, se však nezadržitelně šíří i k nim. Lidem zbývá nejvýš několik měsíců života. Dwight Lionel Towers, velitel americké ponorky Sawfish, kotvící u australských břehů, se v této bezvýchodné situaci seznámí s okouzlující ženou Moirou. Jejich vztah může mít jen krátkou budoucnost. Právě tak je k zániku odsouzeno i harmonické manželství Mary Holmesové, jejíž muž Peter je příslušníkem australského námořnictva. Oni i jejich přátelé si musejí položit otázku, čím naplní čas, který jim zbývá. Je tu vůbec nějaká naděje? Skrývá se třeba v podivném vysílání v Morseově abecedě, které Australané zachytili z amerického San Diega...?
Film Stanleyho Kramera se odehrává v roce 1965, avšak vznikl o šest let dříve; ve své době byl tedy příběhem z nedaleké budoucnosti. Jde o jedno z děl, jež umělecky zpracovávala aktuální téma, nastolené tehdejším rozdělením světa. Zápletka filmu byla shodou okolností opravdu prorocká: v říjnu 1962 nechal Fidel Castro na Kubě rozmístit sovětské jaderné rakety, čímž se svět skutečně ocitl na pokraji globální jaderné války. Stanley Kramer se ve vyprávění soustředil především na komorní líčení vztahů hlavních protagonistů. Nevyhýbal se však ani výpravným spektakulárním sekvencím: mezi ty nejpozoruhodnější patří záběry na liduprázdné ulice San Francisca, včetně proslulého mostu Golden Gate, nebo sekvence automobilových závodů, které se změní v sebevražedný masakr účastníků. Kramerův neobvyklý film byl nominován na Oscary za střih a za hudbu. V roce 2000 se dočkal televizního remaku. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (68)

Mulosz 

všetky recenzie používateľa

Hodně jsem váhal mezi 3 a 4*, ale klady i zápory se mísí. Za největší devízu bych rozhodně považoval velkou fotogeničnost nasnímané mizanscény a celkem lidské pojetí sci-fi tématiky (i když žánrově tento film sci-fi rozhodně není!), naopak největším neduhem jsou scény v objetí a konverzace jako vystřižené z Angeliky, na což už jsem ostatně upozorňoval u Kramerova druhého filmu Pýcha a vášeň. Plakát k tomuto filmu naprosto vystihuje, co mám na mysli. ()

monolog 

všetky recenzie používateľa

Poslední dobou mám štěstí na postkatastrofický filmy, který jsou navíc ještě i oduševnělý a hlubší (nejen ty dnešní polonahý postapo ala Barb Wire). Tenhle film není SF v pravým smyslu toho slova. Jediným znakem SF je tu proběhnuvší jaderná válka, z níž však neuvidíme nic a ani z jejích následků nám nikdo nic neukáže. Vlastně je to spíš komorní drama o vývoji postav a jejich charakterů, propracované sice do detailů, přesto však hodně nerealisticky. Přiznejme si, kdo by na smrt čekal s klidem, bez snahy něco udělat, bez pokusů připravit si protiradiační kryt, bez paniky nebo strachu a hysterie. Kdo by odevzdaně čekal na smrt a ještě by jí pomohl dřív, než by se první příznaky nemoci z ozáření objevily třeba jen na příjezdové cestě k tělu? Navíc ani nemoc z ozáření tu není zobrazena nejen reálně, ale ani nijak jinak. Všechno co tu ukáží je pobledlej hromotluk, kterej má problémy se žaludkem. A další nelogický nedostatek je to rozdělení přeživšího a zemřelého světa. Pokud by nějaká jaderná válka byla, CELÝ svět by lehl popelem. I kdyby nějaký určitý stát neměl jedinou atomovou bombu, schytal by jich aspoň deset. Jinak je to příjemnej film, pobaví, přinutí k zamyšlení (přestože kvůli výše popsaným hloupostem se člověk nezamýšlí nad původním důvodem filmu a sice varováním před ukvapeným jednáním či přílišnou automatizací apod). Herci jsou klasicky výborní, film mi přijde příjemně civilní - nepožaduji žádný obrovský triky co se týká zničenýho světa nebo nemocí a následků, ale určitou realističnost chci, a proto dám jen čtyři hvězdy. ()

Reklama

pepo 

všetky recenzie používateľa

Nenaplnené očakávania. Prvú hodinu som sa hlavne vďaka nedostatočnej expozícii nevedel chytiť ale po návšteve postapokalyptického San Franciisca film naštartoval. bohužiaľ možno až príliš pozde. Herci odvádzajú svoj vysoký štandard ( veľmi zamrzí, že z Perkinsa sa nikdy nestala skutočná hviezda) a Stanley Kramer občas vypustí podarenú scénu ale aj tak sa neviem zbaviť dojmu, že obrovský potenciál a ambície ostali niekde v polovici cesty. 7,00001/10 ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Není to vyloženě špatné, svoji myšlenku to předat umí, kamera zde vyloženě kouzlila snad v každém záběru (a v jedné přímo odkazovala na filmařský styl Bergmana) a nemalý počet scén mi přišel zajímavý a napínavě vystavěný, ale ani tohle všechno nezachraňuje fakt, že navzdory tomu, že je to celé o konci světa a fatálních následcích jaderné války, tak je to celé až moc umírněné, bezproblémové a do jisté míry i nefunkční. Místy to i působí jako dva rozdílné filmy, přičemž jedním je ta sci-fi, ale tím druhým je obyčejné romantické drama, které s onou sci-fi zápletkou začne nějak souviset až v samotném závěru, ale do té doby funguje i bez něj, sama o sobě a sci-fi zápletka v ní je tím pádem jaksi zbytečná. A právě kvůli rozpadajícímu se scénáři to celé moc nefunguje a i přes velký potenciál si to takhle nejen neskutečně ubírá možnosti silnějších dojmů, ale také spoustu šancí být skvělým a propracovaným seriózním postapem, které svoji dvouhodinovou stopáž vytěží na maximum. I s ohledem na dobu vzniku to mohlo být mnohem lepší. Jenže to se nestalo a tak výsledek sice není zrovna špatný, ale ani dobrý. Slabé 3* ()

Suki 

všetky recenzie používateľa

Film, v hlavných úlohach s Grregory Peckom, Avou Gardnerovou a Fredom Astairom, z 1959 o tom, ako môže skončit svet po nukleárnej vojne v 1964, keď všetci ľudia zahynú radiáciou a tí poslední, v Austrálii, kde sa rádioaktívny oblak ešte nedostal, len očakávaju svoju smrť. Film zobrazuje ľudí pokojných, odovzdaných svojmu osudu. Vojna sa ani nezmieňuje, nevieme o nej nič. Pre mňa to bol zážitok vidieť to, tu vtedajšiu spoločnosť, myslenie, strach. ()

Galéria (43)

Zaujímavosti (5)

  • Jedná se o první film Avy Gardner poté, co již nebyla svázána smlouvou se studiem MGM, tudíž peníze dostala pouze ona. Její honorář činil 400 000 amerických dolarů. (Pavlínka9)
  • Film se natáčel i v Berwicku na předměstí Melbourne. Jedna z ulic, které se tehdy v Berwicku rodily, nese dnes jméno hlavní herečky: "Gardner Street". (džanik)
  • Film měl premiéru 17. prosince 1959 v osmnácti nejvýznamnějších městech světa zároveň. (Pavlínka9)

Reklama

Reklama