On the Beach
On the Beach
On the Beach
Réžia:
Stanley KramerScenár:
John PaxtonKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Ernest GoldHrajú:
Gregory Peck, Ava Gardner, Fred Astaire, Anthony Perkins, Guy Doleman, Donna Anderson, John Meillon, Gerry Duggan, Joe McCormick, Peter Williams, Grant Taylor (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Ještě je čas žít, ještě je čas milovat. Gregory Peck v hlavní roli amerického filmu podle románu Nevila Shutea. Po nukleární katastrofě zůstali posledními obyvateli Země Australané. Radioaktivní záření, způsobené válkou, se však nezadržitelně šíří i k nim. Lidem zbývá nejvýš několik měsíců života. Dwight Lionel Towers, velitel americké ponorky Sawfish, kotvící u australských břehů, se v této bezvýchodné situaci seznámí s okouzlující ženou Moirou. Jejich vztah může mít jen krátkou budoucnost. Právě tak je k zániku odsouzeno i harmonické manželství Mary Holmesové, jejíž muž Peter je příslušníkem australského námořnictva. Oni i jejich přátelé si musejí položit otázku, čím naplní čas, který jim zbývá. Je tu vůbec nějaká naděje? Skrývá se třeba v podivném vysílání v Morseově abecedě, které Australané zachytili z amerického San Diega...?
Film Stanleyho Kramera se odehrává v roce 1965, avšak vznikl o šest let dříve; ve své době byl tedy příběhem z nedaleké budoucnosti. Jde o jedno z děl, jež umělecky zpracovávala aktuální téma, nastolené tehdejším rozdělením světa. Zápletka filmu byla shodou okolností opravdu prorocká: v říjnu 1962 nechal Fidel Castro na Kubě rozmístit sovětské jaderné rakety, čímž se svět skutečně ocitl na pokraji globální jaderné války. Stanley Kramer se ve vyprávění soustředil především na komorní líčení vztahů hlavních protagonistů. Nevyhýbal se však ani výpravným spektakulárním sekvencím: mezi ty nejpozoruhodnější patří záběry na liduprázdné ulice San Francisca, včetně proslulého mostu Golden Gate, nebo sekvence automobilových závodů, které se změní v sebevražedný masakr účastníků. Kramerův neobvyklý film byl nominován na Oscary za střih a za hudbu. V roce 2000 se dočkal televizního remaku.
(Česká televize)
Recenzie (68)
Hodně jsem váhal mezi 3 a 4*, ale klady i zápory se mísí. Za největší devízu bych rozhodně považoval velkou fotogeničnost nasnímané mizanscény a celkem lidské pojetí sci-fi tématiky (i když žánrově tento film sci-fi rozhodně není!), naopak největším neduhem jsou scény v objetí a konverzace jako vystřižené z Angeliky, na což už jsem ostatně upozorňoval u Kramerova druhého filmu Pýcha a vášeň. Plakát k tomuto filmu naprosto vystihuje, co mám na mysli. ()
50tym rokom dominovali v žánri scifi jednoznačne mimozemské alegórie na studenú vojnu. Preto je chválihodné, že niekto sa rozhodol natočiť v tejto dobe jeden z prvých postapokalyptických filmov kinematografie. Kramer pojal tento žáner pomerne komorne a zameriava sa na vzťahy medzi postavami a ich psychológiou. Potešil záver filmu, čakal som iné, optimistickejšie vyústenie. ()
Slovy Jána Poničana: "na brehu nestoj / na brehu spletených nití / i tvoj život je niťou / z ktorých je obraz života šitý // na brehu nestoj / nestojíš / života prúd ťa vlečie v diale / tisíce vlákien prebija vlákno tvoje / cez prúdy brodíš neustále // na brehu nestoj / klamú ťa brehy / pomníky valiacich sa vĺn / podmýva ich prúd: / před pádom / vyhotov si čln". ()
Film působli na člověka velice milým dojmem, který byl obsazen v celém filmu. Velice mne zajímal výkon Anthonyho Perkinse, který se moc nepředvedl a dokázal nám že rozklepaný mladík je jeho parketa, jako v PSYCHU. Většinou mne přostředí ponorek moc nelákalo, ale zde nebylo moc dialogů a vše bylo zaměřeno spíše na přímých příkazech nadřízených což velmi oceňuji. Námap atomového spadu byl velice zajímavý a neobvyklí. Konečný závod jednoho z hlavích hrdinů ve Ferrari byl velice nadsazený, ale očekávaný. Vše skončilo zajímavě nikoli nudně. Velice slušná podívaná. ()
Žijeme v době, kdy je mainstreamová filmová produkce převážně v prdeli, Hollywood požírá sám sebe svými remakeami a předělávkami předělávek a digitálními verzemi nových klasik, kina nasazují převážně přepálené CGI omalovánky (čím více triků tam v rámci bitvy Marvelu a DC Comics nasereme, tím lépe a Transformeři si taky přisadí), svoje kouzlo už má pro mě jenom něco z hororové a indiscény a mě se tenhle přes poslední dekádu udávaný směr kinematografie ani trochu nezamlouvá. Asi už stárnu a nedržím pod palcem tep doby (a hlavně ani nechci), tak filmy podobného ražení, jako je tento, jsou pro mě balzámem na duši. Pozvolna, rozvážně vyprávěný příběh, s bezchybným vedením herců, a přitom je ke stěžejnímu tématu apokalypsy přistupováno neotřelým, osvěžujícím způsobem – nevidíme ho, ale skrze dialogy ho cítíme, i když okolí si žije dál svými běžnými rituály. Filmům Stanleyho Kramera jsem vždycky rozuměl a měl je rád. Prostě použiju mozartovskou parafrázi – „Stanley, tvoji jablonečáci ti rozumějí.“ :o) ()
Galéria (43)
Zaujímavosti (5)
- Film měl premiéru 17. prosince 1959 v osmnácti nejvýznamnějších městech světa zároveň. (Pavlínka9)
- Film se natáčel i v Berwicku na předměstí Melbourne. Jedna z ulic, které se tehdy v Berwicku rodily, nese dnes jméno hlavní herečky: "Gardner Street". (džanik)
- Jedná se o první film Avy Gardner poté, co již nebyla svázána smlouvou se studiem MGM, tudíž peníze dostala pouze ona. Její honorář činil 400 000 amerických dolarů. (Pavlínka9)
Reklama