Temný anjel

Když náhodou potkáte urostlého Dolpha Lundgrena s bouchačkou v ruce, tak vezměte jed na to, že nahání ještě víc urostlého mimozemského vetřelce, co trochu víc ujíždí na endorfinu. Matthias Hues je oním mimozemským návštěvníkem, a kdo si ho pamatuje z béčkových akčních opusů, dá mně za pravdu, že jeho démonický zjev hned tak někdo netrumfne. Tenhle film taky jen tak něco netrumfne. Je centrálou opravdu mimořádně vybroušené blbosti. Sice motorový olej je chytřejší než já, ale tady se stalo, že mě ta blbost přeprala. Lundgren film netáhne, ale Hues ano. Akční scény jsou céčkové kvality, a jako kvalitní scifi si to za rámeček televizní nešika Baxley nedá. Na tomhle filmu se dá dost zasmát víc, než třeba na nějaké komedii. Dost seriozně se to bere, a jako film na tehdejších vhs, to bylo přímo ideální pro zasvinění hlav. Dnes tenhle film možná ztratil i tu úsměvnou kvalitu, co z něj tehdy tryskala. A tak snad jen poznatek o endorfinech, možná obohatí případné zájemce o navození pocitu štěstí. S tímhle filmem to štěstí sedne i na vola. A pro našince ještě sdělení, že Jan Hammer dodal celkem zajímavou a pro něj typickou hudební složku. 0% (04.08.2012)

„Ja myslím, že sú to cudzinci. Ale nie z Mexika.“ Bože, toto písal David Koepp? No nič. Temný anjel je pre divákov, ktorí ho prvýkrát videli ešte ako žiaci základnej školy, hotová nostalgická bomba. Namakaný problematický fízel (He-Man Dolph Lundgren) s akademickým parťákom-sucharom (povedal niekto Zlomok sekundy?) stopuje uprostred nočného veľkomesta mimozemského vraha s úžasnými bielymi vlasmi aj očami a s cool technologickými vychytávkami (podrezávací disk á la Predátor 2). Ten vraždí pozemšťanov a následne im absurdným zariadením z tiel vysáva endorfín, čo je v určitých častiach vesmíru výborná droga (to nevymyslíš, to je život). Akčné sci-fi béčko, ktoré „objektívneho“ (a dospelého) diváka ťažko osloví. S hudbou Čecha Jana Hammera, v réžii Craiga R. Baxleyho (budúci režisér kingoviek Búrka storočia a Dom v ružiach) so zábavnými dialógmi ("Skvelá práca, Smith." - "Ďakujem." - "Ako sa voláš krstným?" - "Laurence." - "Skvelá práca, Smith."; "To je vedec?" - "Nie, šéf mažoretiek.") a hláškami ("Vidím, že vám to klape."). Musím povedať, že z tých bielych očí a ihiel zaseknutých medzi oči som mal ako puberťák nemalú traumu, tak ale aj o tom je život filmového fanúšika. (30.01.2009)

kdo to sakra je?!Ňákej debil z vesmíru :-) Ale no řekněme, že vzoreček drsnej polda, kvádro polda a temný zabiják tu funguje tak napůl. V takovém Zlomku sekundy je toto propojení využito lépe. Tolik děr ve scénáři sem viděl naposled v Bílí muži neumějí skákat, ale to byla nehorázně mrtě kravina. Tohle je standart let 90. Jen ta markantní chyba tomu ubrala 4.hvězdu. (04.06.2010)

Ako pätnásťročný chalan a v tej dobe, tak to by bola pecka, aleže riadna. Zo súčasného pohľadu musím konštatovať, že film so sebou po obsahovej stránke nepriniesol nič extra, aj keď nápad s mimozemšťanom, ktorý berie ľuďom sekrét z hypofýzy nebol zlý. Len to chcelo trocha záživnejší dej, nie len prach sprostú kriminálku s naháňačkami a strieľačkami. Ale koncový stret z tohto pohľadu nebol zlý. To isté možno povedať aj o hercoch, vrátane Matthiasa Huesa. Osobne ma však najviac nadchla najmä príjemná nostalgická atmosféra, dotvorená typickou filmovou hudbou 80. rokov. Priemer. 60/100 (17.12.2018)

Je vždycky radost se vrátit k oblíbeným flákům, které člověk dlouho neviděl a přesně k takovým patří i Temný anděl. De facto kultovní akční sci-fi a jeden z nejlepších filmů páně Lundgrena, byť ten tu zrovna zůstává ve stínu nezapomenutelného obra Huese aka mimozemšťana s památnou hláškou: "Přicházím v míru", bílýma očima a vystřelovacím kabelem ne nepodobným Škorpiónově zbrani z Mortal Kombat. (08.08.2023)