Podezření

Hrozná škoda, že první hodina filmu je totálně, ale naprosto absolutně totálně o ničem. To by unudilo i osla. Jakmile se však prozatím druhá hlavní postava ztratí a první postava ji začne hledat, rozehraje se napínavá a důmyslná krimi dráma. Ovšem to už je pozdě nato, aby se divák nadchnul. Škoda, potenciál tu byl jak herecký, tak scénáristický. Černobílý film. (28.12.2017)

,,Je to smutné, pane doktore, tady jde o život člověka, a vy máte jedinou starost, co udělá komunistická propaganda..." Vedle Svědomí (1948) a Probuzení (1959) další psychologicko-kriminální snímek Jiřího Krejčíka s jednoduchým, nenápadným názvem, byť tentokrát dost nedoceněný. Možná škoda, že nevznikl tak o dva, tři roky dříve. Zde pod vlivem cenzury a ideologie vznikla nebo spíše zůstala "pouze" skvělá detektivka, která je na jedné straně takovým Majorem Zemanem v černobílém vizuálu, na druhé straně ještě v pozadí dodýchává atmosféra šedesátých let s artovým laděním snímku, především díky atmosféře podpořené zajímavou kamerou. V doprovodu symfonické Liškovy hudby i použitých skladeb klasické vážné hudby (houslové koncerty na recepci a v divadle v první polovině filmu) máte občas pocit, že sledujete detektivku podanou jako hudební symfonii. Děj se vleče pomalu, stejně tak proměna z nostalgie při návratu hlavní hrdiny do rodných míst na tísnivý pocit ze skrytého nebezpečí, Jarmila Košťová i přes sympatický projev působí v hlavní roli příliš "chladně"... Nicméně i tak jde o nadprůměrný počin s hodně zajímavou zápletkou z prostředí diplomatického sboru. Spojenou ještě k tomu navíc s vyrovnáváním se s historií světové války. ,,Nikoho nesmíme vyslechnout, domovní prohlídku udělat nesmíme, nic nesmíme..." Co mne dále v obsahu zaujalo, byla ukázka lidské vůle pomoct spravedlnosti při pátrání v kontrastu se silnou imunitou politicky významných osob. Druhá půlka skvěle nabrala na obrátkách a já lehce navyšuju hodnocení na plný počet. Navíc když vezmu v potaz skvělé obsazení vedlejších rolích, kde se ve filmu na několik let naposled objevili Václav Voska a Miroslav Macháček, postiženi pak (stejně jako režisér snímku) v dalších letech nedobrovolným omezením umělecké činnosti. V doprovodu jich i dalších našich mistrů (Adamíra, Chudík, Lukavský, Šmeral, Tokoš, Jelínek) si pak odnáším další tematicky i umělecky obohacený filmový zážitek z dílny československé kinematografie. 85% (01.07.2018)

Klára (Jarmila Košťová) přilétá z Paříže do Prahy za svým manželem diplomatem Jacquesem Bornem (Ladislav Chudík), aby mu byla po boku při jeho společenských povinnostech. Do Prahy, kde prožila prvních 12 let svého života, než byla s celou rodinou odvezena do koncentračního tábora. Jacques pro ně koupil luxusní byt se starožitným zařízením v honosné prvorepublikové vile po doktorovi, který krátce předtím za záhadných okolností zmizel. Klára se v bytě necítí dobře a znovu ji začínají pronásledovat zlé sny související s jejím pobytem v koncentračním táboře. Navíc Jacques se chová podivně: tajnůstkaří, má divné telefonáty a divné schůzky. Z jedné se nevrátí... Film je další variací na vzorec, který byl u československých kriminálních dramat 60. let dost obvyklý: při vyšetřování zločinu se zjistí, že stopy vedou do období protektorátu, zpravidla se odhalí, že někdo ze ctihodných občanů má minulost válečného zločince. Já osobně mám pro tento vzorec slabost, vnáší do příběhu prvky tajemnosti. Ve filmu hrají snad všechny tehdejší mužské hvězdy, nejsem si jen jistá obsazením populární slovenské hlasatelky Jarmily Košťové: vzhledem a elegancí se na ženu dipolmata hodila, ale přišla mi příliš statická; je ovšem otázka, zda role Kláry umožňovala víc. I když třeba taková Květa Fialová... (10.12.2008)

Při druhém zhlédnutí: dobře natočená detektivka, které nechybí atmosféra, zápletka je zajímavá. 70. roky se často prostřednictvím filmu vyrovnávaly s válečnými tématy, zde je navíc netradiční herecké obsazení. Není těžké odhadnout, že šlo o práci na zakázku, která jinak skvělému rezisérovi příliš nevoněla, na filmu je to poznat. Přesto slušný kousek. (15.12.2015)

Když se v českém filmu ve své ponuré době objevila např. diplomacie, znamenalo to vždy politický problém a citelný zásah do scénáře. A bohužel se to nevyhnulo ani tomuto snímku a tak to dopadlo jak to dopadlo. Scénář je znatelně zajímavý, ale po zásahu prostě zprasený. Škoda. O dozvucích 2. světové války vzniklo poměrně dost snímků a tento není vyjímkou. Hlavní téma je odhalení válečného zločince. Bohužel bez napětí a vůbec atmosféry jako takové. Jinak počin zcela srovnatelný s ostatními, zcela průměrnými počiny. (06.11.2014)