Neporaziteľný: Návrat kráľa

Netuším jak na tento žánr pohlíží dnešní u komplů uprdelená mládež, ale já jsem vyrůstal na filmech s Jeanem, Silvestrem a Arnoldem. Chodil jsem do fitka budovat svalovou hmotu a ve snech jsem se rubal s Bolo Yeungem, Matthiasem Huesem a dalšími lotry. Takže mám s čím porovnávat. Nabízí se kousky jako Lví srdce, nebo třeba Orlí spáry. Ale je to trochu nefér, protože i tento žánr se posunul. Tedy ne co se týká scénářů...ty zůstaly stejně pitomé. Ale uspokojit diváka kopem z otočky...to už dnes nejde. Možná v nějakém superbéčku, tím ale Neporazitelný: Návrat krále není. Choreografie plně využívá schopnosti Scotta Adkinse, který je více než důstojným nástupcem těch nejlepších akčních bijců. A kupodivu netlačili na pilu ani režisér se scénáristou, takže Neporazitelný si nehraje na hutné drama, ale je to přímočarý, poctivý akčńák s mnoha efektními scénami a vcelku uvěřitelnými postavami. Za tu poctivost a pěknou Teodoru dám o půl hvězdy navíc, takže ve výsledku to ty slabé 4* dá. (28.12.2019)

Jak přes kopírák trojky dvojky, ovšem a co je důležitý, přidal se nám malinko (i když jednoduchej) příběh, kterej nám vybočuje i mimo provazy ringu za zdi arény... Musím se přiznat, že mě Boykův čtenářskej koníček bible a bláboly o bohu dost prudí! Zabiják jeho kalibru, je najednou citlivej jak špička jeho vocasu?... Nejde mi to do kupy! Každopádně za návrat v novodobým světě filmu do akčních 80ek-90ek je dát tu čtvrtou stár povinností! 70% (29.08.2019)

Velké zklamání. U tohoto typu filmů nijak nevyhledávám košatý příběh, tady je ale už naprosto stupidní. Člověk proto skřípe zuby a těší se alespoň na pár pořádných kopanců do zubů a parádních bloků, jenže tady je to naprosto nepochopitelně skoro jedno a to samé. Ničím nepřekvapivé, nenápadité. A finální soupeř? V zajímavostech k T2:Judgement Day můžete najít, že Arnie dostal v přepočtu cca 85 000 USD za každé slovo, které promluvil. U zdejšího "bojovníka" (kterého hraje obr Martyn Ford) byste s podobnou statistikou nepochodili, protože on umí jen "hrrrrrn, ááááááááá, uuuuuuuuuh". Výsledkem je, že u finálního souboje se člověk směje. A to rozhodně nebylo úplně cílem. (22.05.2018)

Série Undisputed představuje vymírající druhu filmů, které už se dneska točí v takové kvalitě (poměřováno kvalitou mlátiček) jen vzácně a v podstatě jen v jihovýchodní Asii. Zkrátka čistá řezničina, kde si s příběhem nikdo hlavu neláme. Jestli je to dobře, nebo špatně, je vlastně fuk. Ale pro ty, co vyrůstali na VHSkách z osmdesátých a devadesátých let je to nostalgickej poklad - dokonce o to zářivější, že devadesátky neměly nikdy podobnou figuru, jako je Scott Adkins. Ve srovnání s předchozími dvěma díly jde ale i tak o krok zpátky - soubojům chybí citelně gradování a stylům protivníků diverzita. což nezachrání ani mortalkombatovské křupání páteře... (02.05.2017)

"Ty nepoznáš legendu, když tě praští do ksichtu?" To já ho hned poznal - Бойка to byl. Kdyby ale do ksichtu praštil mě, tak by se mu pěst rozdrolila na prach … nebo bych si vyndával nos ze sleziny. Těžko říct, co je blíže k pravdě, takže se vraťme k filmu. Ten má sympaticky jednoduchý scénář, poměrně dost nepříjemnou zachraňovanou osobu, nepříliš věrohodné bilancování s Bohem a dost končetin, které může Бойка rozlámat. A láme je prvoligově, což mě vždycky baví, takže si pojďme hromadně zakřičet s davem: Бойка! Бойка! Бойка! (24.02.2019)