Foxtrot

Jedna či dvě scény nedělají film a hutné drama o vině, odpuštění, tradici a militarismu jako národní konstantě není přece výjimkou. Nejenže je Foxtrot neúměrně dlouhý a úvodní expozice délkou naprosto ubíjející, ale rovněž povětšinu času jen jemně klouže po povrchu, aby nakonec splašeně upaloval směrem k vytoužené katarzi. Ta se ale nedostaví, neboť chybí dynamika, energie, emoce a vypiplaný narativ. Vizuální pohrávání si s materiálem baví chvilku, pak začne spíše otravovat. A nezachrání to ani velbloud, který je jako symbol zdaleka nejzajímavějším aspektem. 4/10 (18.04.2018)

Herecky výtečné zvládnuté, originální, citlivé drama o vztazích rodičů k dětem a mezi sebou v opakující se mezní situaci. Nečekané zvraty nepostrádají nádech vnitřního humoru, byť by se to mohlo zdát vzhledem k celkovému tragickému vyznění až nepatřičné, ale zapadají do vyprávění zcela organicky a pochopitelně. (31.03.2019)

Těžké hodnotit. Rozhodně jeden z filmů, které neprošumí a zasáhnou. Ale stejně jako ve filmu nikdo doopravdy netančí foxtrot není ani lehké přijmou způsob vyprávění. První část byla neúnosně protahovaná, druhá se mi líbila ve své tragikomické metaforičnosti nejvíc .Ta poslední se mi zdála vykonstruovaná už až moc. (16.04.2018)

Jak už napsali kolegové film má tři příběhové roviny mě naprosto uchváltila pomalu plynoucí obrazová umělecká kreativita druhé části. V první "rodinné" mě naopak rozvleklost některých záběrů přišla zbytečná, protože to nejsilnější v této části se odehraje až ke konci. Samozřejmě pro příběh jako celek je nejpodstatnější závěrečná třetí nejkratší část, která vše propojí. Samuel Maoz natočil originálně vyprávěný film ani ne tak o nesmylnosti války, jako nesmyslnosti byokracie a některých izraelských postupů, alespoň tak jsem to vnímal já. Myslím si, že film budu mít ještě chvíli k sobě a bude doznívat. Krátce po projekci mám v hlavě neskutečně kvalitní vedení kamery, pocity rodičů, zmar vojáků čili je toho poměrně hodně. (05.04.2018)

...Začal by som jednoducho tým, že izraelský herec LIOR ASHKENAZI, hrá postavu otca- Michaela Feldmana, sa “extrémne” podobá v trochu staršom vydaní americkému hercovi Steveovi Carellovi, a to som si stále dokolečka myslel počas sledovania tohto ťažkého, i viac-významového, vrstvového, filmového diela, režiséra Samuela Maoza. _ V prvom rade je to poriadne depresívny film, hneď v samom úvode sa dozvedám, že Michaelov syn, Jonathan, vojak, padol počas jeho služby. Rodina spadá do rýchlej depresie, z ktorej sa nemôže len tak pozviechať, aby v ďalšej časti filmu som prišiel za tým Jonathanom, že sa mu nič nestalo, je nakoniec v poriadku, keď to isté sa taktiež dozvedá aj jeho família, ešte pred vstupom do druhého dejstva. V 2. časti som s týmto synátorom manželov Feldmanovcov zašitý v púšti, kde s tromi jeho kolegami som na akomsi BODE-ZLOME, t.j. oni sú na kontrolnom stanovisku, na ktorom sa väčšinou nudia, ako psy, až sa stane jedna nepríjemná udalosť, ktorá ma naprosto zdecimovala, odrovnala, priklincovala do sedačky !!! V tretej časti sa opäť vraciam k „izraelskému Carellovi” , aby sa Jonathan dozvedel informáciu, že má ísť domov, tak aj učiní, keď sa schyľuje k niečomu, na čo boli de-facto pripravení od začiatku... _ FOXTROT je klaustrofobickou ukážkou toho, čo urobí vojna z vojaka+ ako to prežíva samotná rodina, ktorá by mala počítať s tým, čo môže nastať... ? Má to čosi do seba, čo nedokážem vyjadriť, a čo ma vskutku pohltilo, ale toho všadeprítomného smútku, bolo na mňa už priveľa... ! (03.12.2018)