Scenár:
Věra Plívová-ŠimkováKamera:
Juraj ŠajmovičHrajú:
Pavla Hermanová, Karolína Krejčí, Veronika Žilková, David Matásek, Magdalena Reifová, Emília Vášáryová, Otakar Brousek ml., Jiří Pecha, Braňo Holiček (viac)Obsahy(1)
Kruh je příběh desetileté dívky Fanynky, která se vyrovnává s novou rodinnou a osobní životní realitou – úraz ji rázem odsunul z výsluní slávy nadějné sportovní gymnastky na invalidní vozíček a její matka, která odešla od rodiny a znovu se vdala, čeká dítě… Ačkoliv příběh nekončí klasickým happy endem – pocit radosti a pocit vítězství nad nepřízní osudu je jeho hlavním poselstvím. (Česká televize)
(viac)Recenzie (17)
Až zoufalá snaha NĚCO sdělit, ale tenhle film nefunguje dramaturgicky, scenáristicky, herecky, načasováním, jde jen o prvoplánovou agitku bez nějakého uvěřitelného vývoje postav. A tentokrát i vedení dětí a jejich herectví je děsivé, takhle se možná mluvilo a jednalo v dětských třídách Krkonoš před sto lety, le ne dnes. ()
Příjemný rodinný film pro děti, myšlený možná jako varování malým sportovkyním před úrazem a zbytečným hazardem se zdravím v touze vyniknout. Mám stejně starou vnučku gymnastku a tenhle film oceňuji jako podporu mého výchovného nabádání k opatrnosti, aby se nezranila při tomto krásném holčičím sportu. Nerada bych ji jednou nosila v náručí jako Fanynku její filmová babička Emília Vášáryová. ()
Poslední film Věry Plívové-Šimkové a Drahomíry Králové. Režisérku Plívovou mám odjakživa rád, její filmy mají duši a vždycky nějaké sdělení. Nejinak je to i v tomto příběhu, který vypráví o desetileté gymnastce, které se stane nečekaný úraz a je upoutána na invalidní vozík. Příběh ze života, jako všechny snímky paní Plívové a i když jsou spíše určeny dětskému publiku, mají co říci i dospělým a tato kombinace funguje výborně. Možná občas rušilo pár postsynchronů u některých dětí, ale ne zase nic tak závažného. Krásné role ztvárnily Emília Vášáryová a Jiří Pecha jako babička a dědeček hlavní hrdinky Fanynky. Hudba Petra Hapky byla chvílemi pěkně dramatická a některé ženské chorály jakoby vypadly z dílny Zdeňka Lišky. A ejhle, v titulcích je uveden vedle Petra Hapky i Zdeněk Liška jako autor archívní hudby! Je vidět, jak Petr Hapka z jeho zkušeností čerpal a jakým byl jeho věrným žákem. Překrásné! Kamera Juraje Šajmoviče taky klasa. Celkově na mě film působil velmi příjemným, až melancholickým dojmem. Důstojná tečka za tvorbou Věry Plívové-Šimkové. ()
Co se snažili autoři filmem říct je zřejmé. Tragédie zasáhne do života holčičky, která ale díky tomu poznává nový svět, ale též top, kdo všechno jsou její přátelé. A objeví i zcela nové. Bohužel je příběh plný nepřesvědčivých epizod z života Fanynky, ale i jejích přátel. Všemu kralují hrozné dětské herecké výkony, kdy děti prostě jen odříkávají text, navíc totálně nelogický. Ani v době před dvaceti lety byste určitě neslyšeli dítě říct: „Děláš jednu hovadinu za druhou." Nebo: „Co jsem to provedla?" A do třetice: „Neboj, nožičky procitnou." Mimochodem, část použité hudby už jsem slyšel v seriálu Náměstíčko. ()
Zajímavé téma, ale zpracované naprosto nezáživnou formou. Vše dokresluje bezúčelná retrospektiva, která je zřejmě pokusem o dramatické vyznění situací, které jsou v každodenním životě naprosto běžné. Dětské herecké výkony ve vedlejších rolích jsou naprosto příšerné (není to ani herectví, ani výkony), je to buď mluvení jako když dvouleté dítě čte z papíru text napsaný nečitelným písmem, nebo hysterické řvaní, která má za následek, že film místy připomíná splašený roj hyperaktivních blech. Celkově to je hrozná nuda. ()
Galéria (5)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (2)
- Část filmu se natáčela v Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé v Košumberku. Část filmu se pak natáčela v gymnastické hale TJ Bohemians v pražských Vinohradech. (Facillitant)
- Předpremiéra filmu proběhla v Moskvě na České ambasádě, kde byl film promítán dětem, které zde chodili na základní školu. Předpremiéry se zúčastnily i obě režisérky. (Dlee)
Reklama