2001: Vesmírna odysea

// Především děkuji svým zodpovědným kamarádkám, protože nebýt jich, přišel bych o možnost shlédnout tenhle audiovizuální spektákl na velkém plátně při studentském promítání a později bych toho nejspíš velice litoval - tím se dostávám k technické stránce, která spolu s formou zase jednou nakopala příběhu zadek. Respektive - alespoň z mého subjektivního pohledu, jsem byl mnohem více nadšený z efektů a vynikajicí Straussovi hudby, než z jednoduché myšlenky rozvedené do této možná (?) až zbytečné velikosti. Ale musím se přiznat, je krátce po projekci a myšlenky se teprve usazují a hledají si své místo, takže s definitivním závěrem je třeba ještě počkat - momentálně hodnotím na 90% s tím, že ostatní Kubrickovi filmy s vyjímkou Barryho Lyndona mě nadchly o něco více :) přesto, film mě nutí ptát se sám sebe, není škoda, že pan Kubrick byl tak nadčasový a nenarodil se raději o pár let později, aby takové dílo mohl přivést na svět v dnešní době? Chci říct...ten film je kontextově i formou jako dělaný pro 3D! No a zkuste nesouhlasit ,) (20.11.2012)

K tomuhle filmu jsem pristupoval s drobnou neduverou a bylo to dobre, ze jsem od filmu nemel prehnane vysoke ocekavani. Rek bych, ze hlavni problem filmu je scenar (mozna, ze uz samotna predloha), protoze ackoliv se film zabyva dulezitejma otazkama, samotnej jeho dej by se dal shrnout do nekolika mala vet. A s tim souvisi delka filmu, tak jednoduchej pribeh proste nedokaze upoutat 145 minut. Zacatek s opicema byl dobrej, jen me to jejich vresteni po chvily lezlo na nervy, ale musim uznat, ze ty opice se fakt povedly. Jenze pak pride na scenu monolit a az do konce filmu jsem nepochopil kde se vzal a co ma za smysl. Kdyz se po chvily dej presunul do vesmiru, tak nejdriv uchvati skvelou hudbou a vynikajicim sladenim obrazu s jiz zminenou hudbou. Jenze pak uz je to s hudbou horsi, dalsi skladby jsou takovy divny az neprijemny. Co se tyce triku, ty, ac stary skoro 40 let, jsou velmi slusny a mohli by konkurovat i dnes nejakejm filmum. Tesil jsem se na souboj lidi se superpocitacem, jenze ten pocitac umi hlavne jen kecat a jeho vypnuti neni zadnej problem. No a zaverecnejch 30 minut je sice po vizualni strance bomba, ale tak nak jsem nepochopil, co to jako melo bejt. Takze jaky dat hodnoceni, na jednu stranu krapet nudnej a moc rozvleklej film a zrejme i Kubrickuv nejhorsi (respektive muj nejmin oblibenej), ale na stranu druhou, film ve me zanechal docela silnej zazitek. (01.02.2007)

Na Claviu se dějí zvláštní věci..... Pokud budeme poctiví, přiznáme, že nelze do konce vysvětlit a pochopit množství metafor, podobenství a souvislostí, které ve filmu jsou...... První tóny a první obrázky nenechají ani mě na pochybách, že tento film je skvostem světové kinematografie. Zároveň však nejsem přesvědčen, jestli mě to bude bavit. Výsledek je tak napůl. Většinou to, čemu nerozumíme velebíme nebo zatracujeme. To platí i o filmech a o 2001 obzvlášť. A tak místo oslavných ód nebo nenávistných slov nepokrytě přiznávám, že to je DALŠÍ Z FILMŮ, KTERÉ NEDOKÁŽU OCENIT. Ani pochopit. Každopádně bych tenhle film doporučil všem! Je to jako se ženskýma (ženský prominou): kdo neměl zrzku, není chlap! A obdiv si S.Kubrick zaslouží, protože vytvořil něco, nad čím zůstává i po 40ti letech rozum stát! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Celý život tvrdím, že vážná hudba byla komponována kvůli sci-fi. 2.) Často přemýšlím, jestli spím či hibernuji. 3.) Nevím, jaké je to mít ve filmu přestávku. 4.) Největší frajer mezi počítači je pro mě CML. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * P.S: Troufám si tvrdit, že kdo četl, bude asi tak 100x moudřejší... (29.04.2010)

Jestli by se měl uvést nějaký film, který předešel dobu o 50 let, ne-li o 100, pak mě napadá zejména tento. To totiž není už film, ale jak říká Spielberg, změna filmového tvaru. Jak nádherný poklad kultury vnesl Stanley do našeho života – téměř dokonalou sci-fi zachycující podivnou směs striktní detailní vědecké přesnosti a rozmáchlého mysticismus, tedy směs, jež je schopna vyvolávat v divákovi třes střídajícího strachu a úžasu, jenž je charakteristickým znakem pro přelomová díla. (22.02.2008)

Jeden z klasických filmů vědecké fantastiky stříbrného plátna byl současně i mezníkem na způsob nazírání a oceňování tohoto žánru. To, co se zpravidla oprávněně tomuto zaměření vytýká, všeobecnost pojetí, vágnost charakteristik a psychologie při podání postav, zřetelná rezidua navazujících a předcházejících žánrů, poučený čtenář ani divák nemá možnost zaznamenat. Kvalita obého to totiž vylučuje. Pohádkový žánr je předstižen myšlenkovou Clarkovou hloubkou a původností. Kubrik tomuto dílu nejenže svým zfilmováním neublížil, ale, jak už jsem podotknul, dále je rozvinul právě v jeho vizuálním rozměru. Film byl a zůstal trvalou částí zlatého fondu světové kinematografie. Pro každého poučeného diváka všech generací se stal jedním z nejzdařilejších přiblížení pokusů o průnik našeho druhu do vesmíru. (17.03.2008)