Réžia:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrajú:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(viac)Videá (5)
Recenzie (1 630)
Nemyslím si, že strašně dlouhé záběry, ve kterých se nic neděje, jsou samy o sobě zajímavé. Bohužel si to myslí spousta tvůrců, kteří asi nechápou, že to "nic" je jen zdánlivé. Je potřeba to umět uchopit za správný konec a to se Kubrickovi více méně podařilo. Nejradši mám pasáž s HALem. Na druhou stranu, poslední půl hodinu jsem se strašlivě nudil. Zajisté zvláštní film, na tu dobu trikově přelomový. Ovšem když si Odysseu necháte ujít, nic se nestane. ()
Strauss - Ligeti - Chačaturjan - Strauss, smrtící hudební kombinace, kterou bych si samostatně nikdy nepustil, ale ve filmu funguje dokonale. Což ostatně platí pro Kubrickovy filmy obecně. Jinak je to ale hypnotický výlet směrem k filmařským, potažmo diváckým hranicím a je jasné, že asi nebude pro každého. Vize a dokonalost. ()
Vnitřně komplikované dílo a hluboce vzrušivý umělecký zážitek. Je to osobité, je to kontroverzní a vynucuje si to odezvu jak u kritiky, tak u diváků. Někdo to otevřeně nedával, nemínil pochopit a odmítal chválu všude kolem, jiní tenhle promyšlený tah hltají. Je nicméně vzrušující pobývat v téhle společnosti, kterou Stanley Kubrick vypiplal do nejmenšího detailu. Ač ano, po opolidech (scéna s vyhozenou kostí se stala hýčkaným fetišem filmových fandů) je to nesmírně dlouhé, ale zase dokazuje, jak komplikovaným tvůrcem Kubrick byl. Inspirace pro desítky následovníků. ()
To fascinujúce pomalé tempo s majstrovskou veľkolepou hudbou hudobných velikánov je jedinečné, neprekonateľné, no keby som si občas nezapol zrýchlený posuv, neviem, či by bol môj finálny výsledok tam, kde je teraz. Pomerne žiadny príbeh rozvinutý do nečakane pútavého, vyše dvojhodinového sci-fi monštra, môže byť vizitkou len totálneho génia, akým Kubrick určite bol. Niektorí vizuálni mágovia, hudobní filmoví producenti by sa aj dnes červenali a Kubrick svojim vizionárskym dielom postavil latku tak vysoko, že nielenže ju v tomto rozmedzí sci-fi štýlu asi nikto nepreskočí, ale ťažko sa jej v takomto ponímaní niekto čo-len dotkne. Ja teraz len tíško závidím ľuďom, ktorí to mali tú časť pozrieť si na plátne. Asi aj preto zatiaľ (len) 85%. ()
K tomuhle filmu jsem pristupoval s drobnou neduverou a bylo to dobre, ze jsem od filmu nemel prehnane vysoke ocekavani. Rek bych, ze hlavni problem filmu je scenar (mozna, ze uz samotna predloha), protoze ackoliv se film zabyva dulezitejma otazkama, samotnej jeho dej by se dal shrnout do nekolika mala vet. A s tim souvisi delka filmu, tak jednoduchej pribeh proste nedokaze upoutat 145 minut. Zacatek s opicema byl dobrej, jen me to jejich vresteni po chvily lezlo na nervy, ale musim uznat, ze ty opice se fakt povedly. Jenze pak pride na scenu monolit a az do konce filmu jsem nepochopil kde se vzal a co ma za smysl. Kdyz se po chvily dej presunul do vesmiru, tak nejdriv uchvati skvelou hudbou a vynikajicim sladenim obrazu s jiz zminenou hudbou. Jenze pak uz je to s hudbou horsi, dalsi skladby jsou takovy divny az neprijemny. Co se tyce triku, ty, ac stary skoro 40 let, jsou velmi slusny a mohli by konkurovat i dnes nejakejm filmum. Tesil jsem se na souboj lidi se superpocitacem, jenze ten pocitac umi hlavne jen kecat a jeho vypnuti neni zadnej problem. No a zaverecnejch 30 minut je sice po vizualni strance bomba, ale tak nak jsem nepochopil, co to jako melo bejt. Takze jaky dat hodnoceni, na jednu stranu krapet nudnej a moc rozvleklej film a zrejme i Kubrickuv nejhorsi (respektive muj nejmin oblibenej), ale na stranu druhou, film ve me zanechal docela silnej zazitek. ()
Galéria (321)
Zaujímavosti (242)
- Jeden ze zásadních rozdílů mezi knihou a filmem spočívá v tom, že zatímco v knize je monolit, ke kterému míří Discovery, umístěn na Saturnově měsíci Japetus, ve filmu se nachází mezi Jupiterem a jeho měsícem Io. Podle vyjádření Arthura C. Clarka je tomu tak proto, že se Stanley Kubrick obával, aby nebyl divák příliš zmaten divokými manévry lodě Discovery ve vesmíru. (Milan25)
- O Kubrickovi se mluvilo jako o velmi sečtělém člověku; nápad se Hvězdným dítětem vzešel z jeho hlavy, inspirován dílem Percyho Bysshe Shelleyho „Odpoutaný Prométheus“ a jeho pasáží „Duch Země“. (Trainspotter)
- Rock Hudson po losangeleské premiéře prohlásil: „Může mi sakra někdo říct, o čem to bylo?“ (Trainspotter)
Reklama