Réžia:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrajú:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(viac)Videá (5)
Recenzie (1 630)
║Rozpočet $10,5milióna║Tržby USA $60,541,301║Tržby Celosvetovo $68,763,373║ Kubrick natočil pekne sa tváriacu vesmírnu uspávanku s tak pomalým dejom, s minimom dialógov a tie čo nám ponúka sú dosť pasívne, rovnako ako strohé zábery čo vyznejú maximálne staticky, že na konci som nevedel o čo mu vlastne išlo. 1* dávam aspoň za tie vydarené nápady ohľadom technických prvok vesmírnych lodí a ich interiérov, ináč som tam nič zvláštne nepobadal, film sa dal pokojne zhrnúť do stopáže 30minút, veru nič by sa nestalo. Kubrick a jeho filmový štýl, len potvrdil týmto ďalším vzhliadnutým počinom, že ide naprosto okolo mňa. /20%/ ()
Přečtěte si komentář kiddo, má naprostou pravdu...Kubrick sice natočil profesionálně vysoce vytříbené dílo, ovšem omezené pro Kubricka typickou (a pro mě nepřekousnutelnou) stěnou odcizení, kterou staví mezi mne a události na plátně. Jeho lhostejně chladný přístup (i když režisérovi fanoušci budou asi mluvit o snaze co nejvíc věcí nechávat na divákovi) zamezuje tomu nejdůležitějšímu - vnímání myšlenkového základu "2001: Vesmírné odysey", který je tak úžasně čistě a přitom netriviálně podán A.C. Clarkem ve stejnojmenné knize...Chápu, že "2001: Vesmírná odysea" pozměnila žánr science-fiction, ale to mě neopravňuje slevovat z nároků, jaké na filmy (obzvlášť její pověsti) kladu...Kdepak, "2001: Vesmírná odysea" je a vždy bude jeden z těch případů, kdy knižní zpracování poráží svého filmového bratra na plné čáře. ()
Stanley to vychytal. Planeta opic nebyla první. První byla Planeta opic Stanlehyo Kubricka:) Pravdou je, že toto umělecké dílo rozhodně není pro každého a může být vnímáno odlišnými směry. Ona zdlouhavost záběrů mi vůbec nevadila. Stejně jako jejich mlčenlivost a klid. Jako bych úplně vnímala tu nicotu vesmíru, nekonečný prostor a "hvězdný" klid. Vizuálně je Vesmírná odysea excelentní, stejně jako svým operním hudebním doprovodem, který společně dohromady vytváří zvláštní, specifický a těžko popsatelný zážitek. O čem vlastně je Vesmírná odysea? Nevím. Slovy je těžko definovatelná. A přesně tak to mistr Kubrick chtěl. Je to skryto v časoprostoru, v nekonečnu, do kterého nevidíme, nevíme, co se v něm skrývá a jeho hloubku si možná ani nedokážeme představit. ()
Nad svým hodnocením jsem usilovně přemýšlel celé 3 dny (a 3 noci), na jednu stranu je Vesmírná odysea doslova umělecké dílo, neuvěřitelně chytrý film s hloubkou Mariánského přikopu, ale na stranu druhou, zcela zbytečně zdlouhavá a nudná a já nechápu proč... Proč bylo nutné všechny záběry tak šíleně natahovat, proč jsem musel 15 minut sledovat smradlavé opice kvůli jedné minipointě a jaký smysl měly následující okecávačky, nebo-li úvod na druhou (mám na mysli pasáž do doby setkání člověka s monolitem). Prodloužit scény, aby si divák popřemýšlel a lépe vstřebal filozofický podtext je dobrý nápad jen do určité míry, tady to bylo přetaženo a nejen, že se místy musel snad každý nudit, ale stejně, většina z nás to ani tak nebyla schopna na první zhlédnutí stoprocentně pochopit... Líbil se mi souboj člověka s jeho evolučním potomkem - počítačem, který ho chtěl zabít, protože si uvědomil, že už tu starou "opici" vlastně nepotřebuje, líbila se mi režie s chytrým použitím hudby a moc se mi líbily vizuální efekty v čele se závěrečným průletem světy, ale dát 5 hvězd by bylo u mě pokrytectví, protože jsem se na maximální hodnocení prostě nebavil. 8/10 ()
Přirovnal bych to k Tenkrát na Západě. Kdo viděl dnes už legendární western, tak už jistě ví, kam mířím. Kdo viděl a zároveň se u toho mohl unudit k smrti, tak zřejmě přestává číst tento komentář nebo ukončuje stahování filmu. Vizuálně je to úchvatné, v kombinaci s hudbou místy geniální, jenže díky přepálené stopáži často utahané a pro bežného diváka nudné. Jenže to vše je potřeba pro nezaměnitelnou atmosféru, která vrcholí při setkání s Halem. Těžko hodnotitelný film, který však ve mně zanechal nesmazatelnou stopu. ()
Galéria (321)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (242)
- Monolit měl být původně černý čtyřstěn, ale ten špatně odrážel světlo. Stanley Kubrick tak použil průhlednou krychli, ale ta se také neosvědčila, protože se v ní příliš odráželo použité osvětlení. Na řadu poté přišel pravoúhlý monolit, který ale nevypadal přesvědčivě a nakonec to vyhrála černá obdelníková deska. (HellFire)
- Stanley Kubrick žádal o pojistku u světově známé pojišťovny Lloyd's of London k náhradě škod pro případ, že by došlo před vydáním filmu k objevu mimozemského života. Pojišťovna toto zamítla. (HellFire)
- Rock Hudson po losangeleské premiéře prohlásil: „Může mi sakra někdo říct, o čem to bylo?“ (Trainspotter)
Reklama