Réžia:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrajú:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(viac)Videá (5)
Recenzie (1 630)
Vnitřně komplikované dílo a hluboce vzrušivý umělecký zážitek. Je to osobité, je to kontroverzní a vynucuje si to odezvu jak u kritiky, tak u diváků. Někdo to otevřeně nedával, nemínil pochopit a odmítal chválu všude kolem, jiní tenhle promyšlený tah hltají. Je nicméně vzrušující pobývat v téhle společnosti, kterou Stanley Kubrick vypiplal do nejmenšího detailu. Ač ano, po opolidech (scéna s vyhozenou kostí se stala hýčkaným fetišem filmových fandů) je to nesmírně dlouhé, ale zase dokazuje, jak komplikovaným tvůrcem Kubrick byl. Inspirace pro desítky následovníků. ()
Jestli by se měl uvést nějaký film, který předešel dobu o 50 let, ne-li o 100, pak mě napadá zejména tento. To totiž není už film, ale jak říká Spielberg, změna filmového tvaru. Jak nádherný poklad kultury vnesl Stanley do našeho života – téměř dokonalou sci-fi zachycující podivnou směs striktní detailní vědecké přesnosti a rozmáchlého mysticismus, tedy směs, jež je schopna vyvolávat v divákovi třes střídajícího strachu a úžasu, jenž je charakteristickým znakem pro přelomová díla. ()
Nemyslím si, že strašně dlouhé záběry, ve kterých se nic neděje, jsou samy o sobě zajímavé. Bohužel si to myslí spousta tvůrců, kteří asi nechápou, že to "nic" je jen zdánlivé. Je potřeba to umět uchopit za správný konec a to se Kubrickovi více méně podařilo. Nejradši mám pasáž s HALem. Na druhou stranu, poslední půl hodinu jsem se strašlivě nudil. Zajisté zvláštní film, na tu dobu trikově přelomový. Ovšem když si Odysseu necháte ujít, nic se nestane. ()
Co to je? To je film? To se opravdu někomu líbí? Zkusil jsem se podívat na tohle slavný Kubrickovo dílo a čekal jsem, že mě to asi zrovna nenadchne, ale bylo to ještě asi tak 1000× horší, než jsem si vůbec dokázal představit. Tohle se ani nedá považovat za film. U filmu bych čekal třeba nějakej děj nebo příběh, ale tady prostě nic neni. Takže jen ve zkratce moje pocity z tohoto nesmyslu: opice, příšerně otravná hudba (posouvám o pár minut dál) zase opice, hu hu hu (posouvám dál) vesmír a zase ta hrozná hudba, nic, nic, nuda, nuda, blbost, píčovina, sračka, mnohem horší, než mechanickej pomeranč, chce se mi zvracet, totální hnus, mažu to okamžitě z disku a už to nechci víckrát vidět = 0% ODPAD! Akorát teď nevim, jestli zdejší hodnocení 82% je nějakej vtip nebo to fakt ostatní myslej vážně. Já v tomto případě s odpadem neváhám ani na okamžik. A hrozně se mi líbí, když někdo napíše komentář ve stylu: "Nepochopil jsem to, ale je to super a dávám 5 hvězdiček." ()
Současná kosmická slina mě konečně přiměla dohnat i ten trapný odvěký rest a vidět Kubricka proslulou "meditaci nad lidskou evolucí a vesmírem". Následně jsem strávil zajímavých bonus 30 minut na YouTube, dozvědět se něco kolem, ale SPACE ODYSSEY u mě ani přes všechnu svoji nadčasovost, působivost (audiovizuál) a podnětnost (symbolický, filosofický, spirituální přesah) nedokázala přebít až příliš alternativní ráz, utahané tempo, chladný odstup od postav, ten lynchovsky stravitelný, mindfuckoidní závěr - kdy víš, že nic nevíš. Nicméně nevylučuji, že se z toho neposeru ještě někdy na příště. ()
Galéria (321)
Zaujímavosti (242)
- Jeden z oblíbených filmů režiséra Sidneyho Lumeta. (Kmotr76)
- Úvod filmu s opicemi je založen na povídce A.C. Clarka "Na úsvitu věků". (HellFire)
- Číslovka 2001 v názvu filmu byla vybrána proto, že jde zároveň o první rok začínajícího století i tisíciletí. (HellFire)
Reklama