2001: Vesmírna odysea

Životanázor vizionára, vyslovený filmovými obrazmi a hudbou v prostredí sci-fi žánru. Tematický záber je absolútny, od zrodenia myslenia a uvedomenia si vlastnej osobnosti na úplnom počiatku ľudstva až po hrozbu nadvlády umelej inteligencie vyspelej civilizácii v budúcnosti. Trpezlivosť vyžadujúce tempo filmu výstižne alegoruje dĺžku života človeka, a v prepojení s hĺbkou a tajuplnosťou vesmíru i vzdialenosť odpovedí na jeho existenčné otázky. Až na tie zastaralé inverzné filtre pri záverečných preletoch nad krajinou úžasne nadčasová záležitosť. Obraz reštaurovanej verzie, ktorá vchádza do našich kín vďaka Projektu 100, je perfektný. (03.04.2014)

Filozofii a vlastní interpretaci filmu se rozhodně nebráním, naivně se ovšem domnívám, že aby bylo možno vůbec začít nad něčím uvažovat, musím k tomu nejprve dostat nějaký impuls. Možná je to zapříčiněno přečtením výborné Clarkovy knihy, ovšem ve Vesmírné odysei vidím jen nabubřelý, vizuálně a hudebně dokonale ztvárněný blábol, který vyžaduje berličky v podobě knihy a cizích výkladů i k tomu, aby se divákovi tohoto impulsu vůbec dostalo. Základní rozdíl mezi knihou a filmem spočívá v tom, že v knize vůbec nevadí naprosá absence dialogů, jelikož veškeré důležité podněty a informace je schopna obsáhnout autorská řeč. Podtext, který by mohl vyvolat jakoukoli emoci nebo poskytnout vodítko k uchopení postav a světa filmové Odysei, tedy mizí v sérii mechanických a zdlouhavých scén, které samy o sobě nic neříkají. Kubrick sekvence natahuje až za mez, kdy se umně budované napětí a atmosféra ztrácejí do nenávratna, jednotlivé nepodstatné scény nedokáže zhutnit a protřídit, vyhnout se podružným informacím a zabránit tak nežádoucímu zpomalování, které s mystikou a filozofií snímku nemá co dělat. K utlumenosti filmu vysokou měrou přispívají postavy necharakterizované jediným dialogem, činem či kvalitním hereckým výkonem (dokonce i jediná působivá figura, Hal, je popisována jen barvou svého zastřeného hlasu neovlivňovaného ozvěnou), rovněž tak dlouhé nehnuté záběry na jedno místo, či časté snímání pohybu lodí, přistávání, přesunů můj dojem z Odysey nevylepšují. Jaký má tohle proboha smysl, kromě vytvoření naprosté fantasmagorie, jež mě nedokáže fascinovat? Ze srdce ráda bych řekla, že mě Vesmírná odysea duševně obohatila a poskytla neopakovatelný intelektuální a filozofický zážitek. Lhala bych; tu zkušenost mi už dávno předtím zprostředkovala Clarkova kniha, která má oproti filmu tu výhodu, že podpěry nepotřebuje, a která je napsaná tak dobře, že chybějící vizuální stránku si čtenář bez obtíží domyslí sám. Update 2010: Kubrick k Vesmírné odysei řekl, že kdo ji poslouchá, místo aby se na ni díval, ji nikdy nepochopí. A možná právě tady tkví ten zásadní problém: možná opravdu příliš lpím na tradičním narativním schématu a postavách a odmítám dekódovat obsah filmu pomocí Kubrickovy vizuální komunikace. Nic to ale nemění na tom, že dívat se na Vesmírnou odysu je pro mě osobně stejné, jako stát před oním dokonale hladkým monolitem a vědět, že se musím vyškrábat nahoru, ale nemít k dispozici jediný úchyt. A proto film nemůžu hodnotit jako inspirující atmosférický zážitek, aniž bych sklouzla k fundamentálnímu pokrytectví. PS: Je neskutečně osvěžující přečíst si po všem tom obecném a vágním papouškování a blábolení o „filozofii“ a „genialitě“, (které má, nemohu se zbavit podezření, pouze zakrýt fakt, že autor komentáře je z filmu stejně zblblý jako já) skutečně detailní a promyšlenou analýzu od člověka, který očividně ví, o čem mluví, a je schopen konkrétně nastínit, v čem je 2001: Vesmírná odysea údajně tak geniální. (19.06.2010)

Mám ke Kubrickovi ambivalentní vztah. Imponuje mi, že natáčel filmy, které uspokojí milovníka žánru bez trapných polopatismů. A způsob, jakým pracoval s hudbou. Ale co mi na jeho filmech vadí - a vím, že on za to vůbec nemůže - je ta jejich historická nedotknutelnost. Kdokoli se odváží dát třeba Vesmírné odysei méně než pět hvězdiček z pěti, je vystaven posměškům, že "nepochopil Mistra" a měl by se radši dívat na Teletubbies. Ale ten film se nedá hodnotit podle objektivních měřítek. To je možné u schematicky psaných žánrových scénářů, ne u filmu, kde je každá druhá scéna nedořečená a mnohdy bezeslovná, u filmů, které nabízejí řadu interpretací. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že 2001 působí jinak, když ji vidíte spolu s dalšími lidmi a jinak, když se díváte sami (doporučuju), když ji vidíte jen proto, že "v televizi to zrovna běží" a když si ji pustíte, když opravdu chcete. Jiné je to za světla a ve tmě atd. Ten film vám neříká, co si o něm máte myslet, takže záleží na vaší momentální náladě a myšlenkových asociacích, jestli si odnesete dojem další banální story o tom, jak civilizace došla do bodu, kdy je třeba zmáčknout reset, nebo něco silnějšího. Zda ji budete vnímat jako apokalyptickou prognózu nebo naději v lepší příští... Chápu všechny statečné, kteří se odvážili napsat, že jim takový film nesedí a věřím jim dokonce víc než pětihvězdičkovým hýřilům, kteří jen mlhavě blekotají cosi o klasice. Ale radím jim: dejte tomu filmu víc šancí a teprve pak mluvte. 80% (07.11.2006)

Představte si tvůrce, který dokázal maximální vrchol ve své práci, kde dosahuje vrcholné limity - tam si Stanley Kubrick pohrává a přidává další detaily do naprosté dokonalosti (tam, kde Stanley Kubrick ve své práci skončil ho nemůže jiný režisér jakkoliv následovat). Dílo, které pochází z jiného světa, nebo dílo, které může být odkazem naší civilizace pro mimozemskou civilizaci (jak to všechno kolem nás vzniklo?). 2001: A SPACE ODYSSEY mi mluví z duše. Tohle dílo mně zavedlo daleko za náš svět, při prvním zhlédnutí jsem se možná dotknul hvězdy, to jsi přesně nepamatuju, ale jedno vím jistě, nikdy na ten pocit nezapomenu. Vesmírná představivost už není minulostí, je nám odhalena, můžeme sledovat její krásu, tajemství a její nekonečnost. Existuje konec? Jiné světy? Nebo můžeme proniknout do jiné galaxie, jiné dimenze, nebo se vrátit v čase? ******* Myšlenka, která spadá do nejpřitažlivějších snů - ve snech, kterých se může divák během sledování dotknout a po skončení díla ve svých myšlenkách i splnit. **************************** (09.10.2012)