Réžia:
Stanley KubrickScenár:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Ryan O'Neal, Marisa Berenson, Patrick Magee, Hardy Krüger, Steven Berkoff, Diana Körner, Murray Melvin, André Morell, Philip Stone, Peter Cellier, Ferdy Mayne (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Príbeh bezvýznameného írskeho hochštaplera, ktorému sa podarí postúpiť na vyššie miesta v spoločenskom rebríčku len preto, aby napokon zažil tvrdý pád. Po otcovej smrti žije Redmond Barry so svojou matkou v skromných pomeroch. Je zamilovaný do sesternice, tá ho však napokon kvôli sobášu s anglickým dôstojníkom odmietne. Keď Redmond v súboji dôstojníka zabije, musí z rodného kraja odísť. Tak sa vydáva na cestu životom, ktorá je plná dobrodružstiev, ale aj podvodov a falošných nádejí. Na tejto ceste si Redmond vyskúša množstvo identít: stane sa vojakom v Prusku, neskôr špiónom či falošným kartovým hráčom. Napokon sa ožení s aristokratkou a zmení si meno na Barry Lyndon. Zdá sa, že v prísne hierarchizovanej spoločnosti 18. storočia šťastie praje takým, ako je on. Redmond Barry je totiž morálne nezaťažený, bez škrupulí, prispôsobivý a najmä vie vycítiť príležitosť. Má však jednu slabinu: po ničom netúži viacej ako po spoločenskom uznaní a rešpekte. Adaptácia románu realistického spisovateľa Williama M. Thackeraya je dôvtipnou satirou spoločnosti, v ktorej je úspech či pád podmienený pôvodom, známosťami a bohatstvom. Režisérovi Stanleymu Kubrickovi sa podarilo s nemenej citlivým zmyslom pre satiru vykresliť postavu Barryho Lyndona ako exemplárny príklad i obeť pomerov, ktoré plodia i ničia hochštaplerov. Pri vizualizácii sveta 18. storočia sa Kubrick inšpiroval dobovými maliarskymi plátnami a mimoriadny dôraz kládol na autentickosť kostýmov, dekorácií a prirodzeného osvetlenia. Za stvárnenie, vystihujúce dobovú atmosféru príbehu, získal množstvo ocenení, okrem iných aj Oscara za najlepšiu kameru, výpravu, kostýmy a hudbu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (442)
Tak jak působí po výtvarné stránce obrazy velkých mistrů vrcholného baroka, tak působí i další skvost Stanleyho Kubricka "Barry Lyndon". Bez použití jakýchkoli osvětlovacích zařízení, pouze s použitím svíček a prací se světlem a stínem natočil bezchybný film, ve kterém každý záběr je skutečnou lahůdkou. A v tom všem se odehrává dojemný příběh muže, který se drápe výš a výš, aby nakonec nemilosrdně spadl k začátku. Životní výkon Ryana O'Neala a asi jediný Kubrickův film, který neměl problémy při uvedení s kritikou a jediný plně doceněný (no, kromě Oscara za režii). V době uvedení snímku nebyl nijak diváky oblíben, byl označen za příliš nudný a dlouhý. Blbost. Každý, kdo si dokáže vážit poctivého řemesla, třeba už jen za jedinečnou výpravu a kameru musí tento snímek ocenit. ()
Barry Lyndon je asi najchladnejší Kubrickov film. Jeho genialita pramení práve z tohto chladu. Je to ale dôvod, prečo som si ho neobľúbil rovnako, ako iné geniálne Kubrickove filmy, ktoré som ochotný si pozrieť aj viackrát. Príliš dlhé a príliš odťažité, s nesympatickými postavami, ktorých chovanie je rovnako nesympatické, čiže sa chovajú prirodzene, ako väčšina ľudí. Takže veľké uznanie tvorcovi, ale srdcovka z toho nie je. ()
Jeden z filmov majstra Kubricka, na ktorom rok výroby (1975) nie je vôbec poznať. Zaujímavý historický film popisuje príbeh o životných výhrach a prehrách Barryho Lyndona a jeho premeny ako človeka. Stopáž 178 min. je dosť, ale fakt to zbehne ako voda a najväčšiu zásluhu na tom má dobrý scenár a dobré herecké výkony. No, a aby som nezabudol, majstrovská réžia. Film na mnohých miestach doprevádza hlas rozprávača, ktorý nedovolí aby ste sa nudili. Odporúčam 90%. ()
U jména Kubrick si většina asi vybaví na prvním místě Mechanický pomeranč nebo 2001, pro mě je to ovšem Barry Lyndon. Příběh muže, jenž začíná svou pouť světem a životem jako naivní mladík bez haléře a má to štěstí naučit se přežít za pomoci intrik, úskoků, lží a vší další nezbytné výbavy své doby (dneska jsme přece o tolik dál, že). Celý příběh je doprovázen skvělým sarkastickým komentářem vypravěče a vhodně podbarven hudbou přesně korespondující s děním na plátně. Úchvatná je nejen samotná kamera, ale vůbec celá kompozice záběrů a scén, které připomínají dobové obrazy. Třeba na pikniku v přírodě stojí ústřední skupina postav blízko k divákovi, ale ne zcela vpředu, aby nezakrývala výhled na roztroušené páry a skupinky postávající po louce. Kubrick využíval pro film pouze dobové osvětlení, v nočních scénách svítily stovky svíček, dokonce někde vyhrabal kamery s čočkami, jaké se už dávno nevyráběly, jen aby mohl snímat záběry tak, jak si je vytvořil v hlavě. Tohle je skutečný příznak uměleckého díla, každá maličkost má svůj smysl pro celek. ()
Napodruhé (a v restaurované verzi v kině) plně doceněno. Sice mám pocit, že bych to musel vidět ještě minimálně dvakrát, abych upřesnil mé nekritické nadšení a zmohl se na výstižnější superlativy než "Kubrick byl prostě jinde", ale i tak můžu říci, že nádherněji natočený životopis z žádného filmového archivu asi nevyhrabete. Kubrick nejenže maluje plátna lépe než Bertolucci, ale především, s chytrou výpomocí zábavného ironického komentáře, naprosto suverénně vypráví a tříhodinový osobnostní portrét povyšuje každým promyšleným střihem nebo hudebním doprovodem, jako bublina ve vodováze udržujícím požadující rytmus výpravy, na nejvyšší filmové umění. První dvě třetiny jsou sice pro rychlejší střídání lokací a zásadních zvratů nedostižné, ale i finální rodinná část nepostrádá ohromující formální preciznost a promyšleným vyústěním překonává i podobně laděný závěr Severu proti Jihu. A ještě jednou se musím užasle pozastavit čistě nad tím, jak film fantasticky vypadá a jak špičkově diriguje vše na mizanscéně, takže kameře většinou stačí jen pomalé oddalovačky nebo horizontální jízdy - například u karetní scény je fascinující, že vždy jen jedna postava zvedne zrak od stolu, zatímco ostatní ho mají sklopený. A třešničkou na dortu je pak vynikající výkon Ryana O'Neala.. Takže jo, Kubrick byl jinde. ()
Galéria (203)
Fotka © Warner Bros.
Zaujímavosti (31)
- Celosvětová premiéra proběhla 11. prosince 1975 v Londýně. (Varan)
- Stanley Kubrick lpěl na každičkém miniaturním detailu a chtěl, aby film pořádně zachytil také dobové malby na stěnách. Rozhodl se tedy nepoužívat umělé osvětlení a všechny scény jsou osvětlené přirozeným světlem nebo světlem ze svíček, kvůli čemuž musel používat superrychlé 50mm čočky na kameru, které vyvinulo NASA pro natočení přistání Apolla na Měsíci. (Dr Lizal)
- Stanley Kubrick spočiatku uvažoval, že by pre film kúpil práva na slávnu hudobnú tému Nina Roty zo snímky Krstný otec (1972). (Kristusazapad)
Reklama