Mechanický pomaranč

Mechanický pomeranč má z mého pohledu jedinou vadu. Trvalo několik měsíců, než jsem se ho odhodlal prvně zhlédnout. A říkám si, ještěže jsem tak učinil. Ze snímku by měl starý Beethoven nepochybně radost. Zcela jistě nečekal k čemu všemu se jeho devátá dá ještě použít. Slyšel jsem, že Kubrick nepovažoval Pomeranč za příliš zdařilý. Osobně to nechápu. Druhá polovina filmu sice nemá takové tempo jako ta první, ale za to je velice důležitá pro morální ponaučení :-). Pokaždé když venku zaprší, vyběhnu s přáteli, zazpíváme si Singin in the Rain a hrajeme si podobně jako hlavní hrdina. Štěstí je, že na to policie doposavaď nepřišla. (20.06.2005)

Moc Kubrickových filmů jsem neviděl, ale jestli jsou všechny jeho filmy aspoň podobně dobrý, tak je Kubrick jeden z nejlepších režisérů. V roce 1971 musel tenhle film vyvolat dost negativních ohlasů, protože takový násilí jaký tady Kubrick předvádí nebylo v tehdejších filmech zvykem. Kubrick ho v tomhle filmu dotahuje k dokonalosti, žádný nahraný rány nebo tak něco, tady se to řeže doopravdy, teda aspoň to tak vypadá a zpomalený záběry mě ještě víc utvrdily v tom, že všechny rány opravdu našly svůj cíl a facky to rozhodně nebyly. Prvních 45 minut, kdy Alex a jeho partička chodí a každýho koho viděj zbijou nebo ženský znásilněj je prostě neuvěřitelně drsná, ještě to všechno umocňuje taková stará temná atmosféra prázdných ulic a skvělá hudba, pro mě asi nejlepší část filmu, už nikdy nezapomenu na pohled Malcolma McDowella když poslouchal hudbu nebo na ty jeho kecy. Druhá část už je opoznání pomalejší, ale nouze o zajímý okamžiky rozhodně není, třeba scény ve kterých je McDowell nucen sledovat válečný či násilný filmy nebo když se nechává krmit, dělají tenhle film nezapomenutelným. Ostatně výkon McDowella v celým filmu je víc než úžasnej a vpodstatě bez něj by film nebyl tím čím je. BTW Přijde mi docela směšný, že tady na csfd je mezi herci uvedenej Adolf Hitler (01.04.2006)

Způsob, jakým Stanley Kubrick pracuje v tomto snímku s diváky, je mistrovský. Zkuste si zapamatovat (popř. zapsat a pak porovnat), jak se vám jeví Alex, notujíce se si Zpívání v dešti a kopajíce do nebohého starce a poté co cítíte k Alexovi, kterak se nechává bezbranně topit svými dříve nejlepšími kamarády. U mě to jsou dva úplně odlišné pohledy. Film je doslova nabušený momenty, které prostě nepůjdou vymazat z paměti - příkladem jest nejmrazivější ústřední melodie, jakou jsem kdy slyšel, dále výtečný Malcolm McDowell a v neposlední řadě šokující experiment, skvělá kamera, hudba Ludwiga van a spousta nezapomenutelných a krásných obrazů. Další z nadpozemsky povedených děl mistra Kubricka. 2,2 miliónů dolarů(rozpočet)/26,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (22.04.2007)

#70 WOW! Až se trochu stydím, že mi tenhle majstrštyk celé ty roky unikal. Čistá genialita v každém záběru ? Dost možná, i když musím se přiznat, že přes neskutečně divný úvod, který se mi líbil na celém filmu nejvíce a závěrečnou půlhodinku, jsem se v části s nápravným zařízením moc nekochal. Jako by na chvíly mistrovi došla nápaditost, pak se ale obrazy opět rozjely naplno, hudba mě opět začala očarovávat, pomyslně jsem slintal nad každým dalším přesně stylizovaným záběrem a mistr opět začal vládnout. A to jsem teprv u té formální stránky, když se přesunu k příběhu, opět musím smeknout. Nejdříve dekadentní mladý delikvent a jeho parta násilníků naprosto otřesou mou morálkou, málo kdy se stane, že násilí ve filmu je tak brutální až je mi nepříjemné, tohle je jeden z těch vzácných případů. Přesouváme se k problémům mezi násilníky, zradě a pokusu o nápravu. Alex má tu smůlu, že s ním systém začne poměrně nechutně zametat, zde jsem v sobě řešil tak trochu konflikt, zda si to protagonista (?) zaslouží, či nikoliv. Tuhle otázku jsem vyřešil až v závěru, to bych ale předbíhal. Následovná setkání s Alexovími předchozími oběťmi byla opět velmi nepříjemná. Na jednu stranu tu byla spravedlnost, které se prostě muselo dostat zadostiučinění, nicméně nejsem fanda oplácení stejnou mincí, konec konců bývalí Alexovi parťáci, nyní policisté mě svou vychcaností zvedali ze židle mnohem více. Konečné politické motivy vedlejších stran pro mě nebyly rozvedeny natolik, abych se nad nimi mohl nějak více zamýšlet, přesto ale příběh doplnily a ucelily po všech stránkách, tak jak si zasloužil. Popravdě, nakonec ale stejně zůstávám u toho, že odbourán jsem byl spíše formou, než obsahem. Možná kdyby některé novější filmy byly chápány stejně (zdravím Sucker Punch), nebylo by to odvěci. Každopádně se nehorázně těším, až si tenhle (pro mě už nyní klasický) kousek pustím v klidu znovu, protože už teď mám takové tušení, že tohle je dost možná to nejlepší, co jsem kdy viděl. No kidding! (16.06.2011)

Od Kubricka som videl takmer "všetko", pričom "Mechanicky pomaranč" mi skrížil cestu už pred pár rokmi, akurát v danom období som zrejme ešte nebol pravidelným návštevníkom tejto "pofidérnej" stránky, pričom sa musím priznať, že Ja už som si dej, či príbeh a s tým súvisiacu formu spracovania absolútne nepamätal. No a opätovne som naň narazil po zistení, že v rámci rebríčka 200 najlepších, najobľúbenejších filmov, nemá od mojej krásnej osôbky konečný "rezultát". Ja osobne neviem, čo som si myslel v časoch, keď som ho videl prvý krát, len si matne spomínam, že jeden z mojich blízkych priateľov neustále túto podivnosť omieľal s tým, že je ide o dokonalú satiru. No a čo si myslím teraz? S odstupom času možno aj 25 rokov? Pri dávkach filmov, ktoré dokážem behom voľného dňa v rámci plánu oddychu vzhliadnuť, som si sám pred sebou sľúbil, že čo ma nezaujme hneď od úvodu tým správnym smerom, nebudem strácať čas s pičovinami. Takže tak. Zostáva posledný "kúsok". (11.06.2024)