Réžia:
Stanley KubrickScenár:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrajú:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Alex deLarge je vodcom brutálnej bandy pubertálnych výtržníkov, ktorí chodia poza školu, po nociach popíjajú chemicky obohatené mlieko v bare Korova a agresivitu si vybíjajú bitkami, znásilňovaním a prepadávaním slušných občanov. Len jediné Alex miluje viac ako sex a rabovanie: hudbu Ludwiga van Beethovena. Tá ho dokáže nabudiť k poriadnym dávkam ultranásilia. Všetko sa však náhle zmení, keď Alex padne do rúk zákona a skončí vo väzení. Jeho jedinou šancou ako sa čo najskôr dostať na slobodu je podstúpiť radikálnu odvykaciu kúru, ktorá mu má pomocou najnovších experimentálnych metód raz a navždy znechutiť násilie. Procedúra vymývania mozgu je natoľko úspešná, že Alex sa stane fyzicky alergický nielen na násilie, ale aj na milovanú Beethovenovu hudbu. Po prepustení na slobodu mu nezostáva nič iné ako žiť životom slušného človeka. Ale ako sa má brániť proti násiliu, ktoré číha v mestskej džungli? Režisér Stanley Kubrick nakrútil podľa rovnomennej predlohy Anthonyho Burgessa temnú víziu ne ďalekej budúcnosti. Zaznieva z nej satira na studenú vojnu, establishment i malomeštiactvo, ktoré spoločne vytvárajú živnú pôdu nielen pre brutálnych násilníkov, ale aj inštitucionalizované násilie štátneho aparátu. V mene ochrany poriadku sú ľudia v tomto svete premieňaní na mechanické pomaranče, zbavené slobodnej vôle a konania. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1 277)
Pohled na to jak někteří lidé opravdu milují násilí nebo jak stojí ve filmu ultra-násilí. První část filmu je pouze o tomto bezmyšlenkovitém násilí, které nedává smysl. Divák se asi zamyslí, nad tím proč je tam tolik takových násilných scén. Poté, co film skončí, si ale uvědomí, že tam všechny ty scény mají co dělat a dodávají filmu šmrnc. Rozhodně doporučuji. ()
Nečudujem sa, že film svojho času spôsobil taký rozruch. Brutalita, ktorá v ňom je ani dnes nestráca na sile. Smutné, ako sa z Alexa namiesto normálneho spoluobčana stal človek neschopný akejkoľvek sebaobrany. Len sa tak pýtam, či to s tou brutalitou narozdiel od knihy až príliš neprehnali... ()
Kubrickovo kultovní film, který pronikl už snad do všech aspektů kultury vůbec. Je to neuvěřitelné až nepopsatelné, co se 140 minut na plátně děje. Neotřelé scény (hlavně velmi zajímavě pojato vizuálně, interiéry připomínající dekadentní umění, šílené kostýmy) tvoří většinu filmu, podpořené velmi dobrou hudbou (variace na 9. symfonii je geniální). Kubrickovo filmové poselství je taky výborné a v současné době čím dál aktuálnější, ztráty svobod ve jménu "obecného blaha" jsou pro řadu dnešních politiků opět horkým tématem. Kubrick to pojal opravdu zajímavě, jsem rád za adaptaci knihy. ()
Je to krásně natočenej film plný násilí a nádherné hudby. Vývoj postavy Alexe deLarge je ohromující, jen je škoda, že to nezískalo žádnou cenu. ()
Nejkontroverznější film Stanleyho Kubricka. Malcolm McDowell v životní roli. Skvěle vystihnutá studie násilí s prvky satiry. ()
Posolstvo Mechanického pomaranča je tak odvážne a rovnako aj drsne ukázané, že sa jednoducho nedá prehliadnuť. Film si zobral poriadne sústo, ale zuby si nevylámal, je tu toho poriadne veľa - dystopický svet budúcnosti, prichádzajúca totalita, morálna skazenosť, všadeprítomné extrémne násilie a extrémne spôsoby ako ho vyriešiť, politické manipulácie, kreatívne využitie klasickej hudby ako súčasť zápletky a neveselá predstava budúcnosti, ktorá má ďaleko bližšie k súčasnosti, ako by na prvý pohľad mohlo zdať. Výborné spracovanie, ale je tu jedno ALE. Pre priemerného diváka (akože mňa) je príliš experimentálny. Neviem, nepozeralo sa mi na to dobre a nedalo by sa povedať, že som si jeho sledovanie užil (asi príliš náročný žáner na sobotné popoludnie) a užívanie si asi ani nebol Kubrickov zámer. Celková pointa má riadne gule, z násilníka spravil režim obeť, ktorému sa všetci ospravedlňujú...Rozhodne stojí za zamyslenie aj dnes, takmer 50 rokov od premiéry, film je stále aktuálny a možno čím ďalej, tým viac. ()
Perfektní Kubrickova psychologická satira na společnost ve které se slušný člověk nemůže ubránit. Hudba, herci, motiv... Všechno super 👌 ()
Když chcete šokovat za každou cenu, ale za 20 let už není koho. Zůstane jen torzo. Chladné - nevtáhlo mě to. Obávám se, že film přitahuje pozornost z jiných důvodů, než z uměleckých. V rámci žánru za 3. ()
Miestami príliš zdĺhavé, spočiatku aj dosť nudné, niektoré scény zbytočne naťahované, bizarne poňaté spracovanie príbehu, postavy nesympatické (odmietam čo i len náznakom sympatizovať s násilníckym, primitívnym a úchylným buranom), čudné dialógy, záver nahovno. Posolstvo, nech už je akokoľvek prevratné, ma v tomto prípade nezaujíma. Ja chcem hlavne plynule odsýpajúci a pútavý dej – chvíľami som sa ho síce dočkal, väčšinou však nie. Napriek množstvu výhrad to ale celé pôsobí v kontexte roku vzniku akosi podivne nadčasovo (hlavne po vizuálnej stránke – prostredie, architektúra, neviem to ani vysvetliť). Práve preto udeľujem vcelku zhovievavé hodnotenie. Keby bol tento tzv. „skvost“ natočený povedzme o desať, pätnásť rokov neskôr, posudzoval by som ho prísnejšie. ()
Ocitáme se v budoucnosti, která nápadně připomíná 60. léta s prvky nadčasové módy (rok vydání knihy 1962). Alex a jeho milí mladí kamarádi mají velkou řadu koníčků. Znáte to, jak to chodí u omladiny...Poslouchají Beethovena, popíjejí mléko+, koukají na holky a rádi se procházejí na čerstvém vzduchu. No jen tak mimochodem u toho občas někoho zmlátí do bezvědomí, zavraždí, brutálně znásilní a nakonec okradou. Alex je jakýmsi pomyslným vůdcem téhle povedené party, takový Kája Mařík. Jeho kamarádům ale brzy dochází trpělivost, jelikož Alex začíná být trochu narcistní megaloman a oni jsou přeci taky lidé, ne? Oni si zaslouží něco lepšího a bez něho se jim bude žít lépe. Nezachovají se k němu příliš hezky a Alex vlivem náhlé a neblahé situace končí ve vězení. Ale to by bylo o ničem, kdyby nám příběh takhle skončil, že? Alex tedy podstoupí velmi nepříjemný experiment, který mu má "teoreticky" zabránit v jakémkoli násilí - a to i v myšlenkách či představách. Alex tak při každém záchvěvu vzteku začne trpět obrovskými bolestmi. I ohledem na celý postupný vývoj filmu je konec téměř příznačný. Neodráží pouze mentalitu společnosti ale také naší ochotu volit vždy jednodušší řešení. Film zaujme nejen vizuálně ale také hereckými výkony. Násilné scény jsou relativně bezzubé ale s ohledem na dobu vzniku to je pochopitelné. Závěr vygraduje stejně poeticky jako v knize, nese sebou úplně stejnou příchuť. ()
Ne, nemá to cenu. Zkusit stručně popsat to, co představuje celý snímek Mechanický pomeranč, prakticky nejde. Takto komplexní dílo, k tomu skvostně natočené a dost specificky zahrané, napsané, stříhané a vlastně téměř dokonalé úplně ve všem, nejde jednoduše definovat. To se musí zažít. Film, který má tolik vrstev, dokáže překvapovat zajisté i po desátém zhlednutí, ale v tomto případě si to nechám ujít. Ne že by snad nebylo o co stát, ale proto, že sledovat tento film je vážně velmi nepříjemné. Ono jde totiž o tak děsivý pohled, že kombinace veškerých smyslových vjevů spojených dohromady v člověku zůstane ještě hodně dlouho po skončení. Tohle totiž není obyčejný film, ale umělecký natočený zážitek na celý život a v podstatě i určitým způsobem mistrovské dílo. Nutno ovšem říct, že velmi, VELMI SPECIFICKÉ. ()
Nemám z filmu takový dojem, jaký bych asi měl mít. Alexovi půl filmu nevěřím (zejména s Biblí se zdá mimořádně pokrytecký) a i po propuštění ho nevnímám jako oběť. Přijde mi, že snaha ostatních o pomstu nesouvisí s prodělanou léčbou. Ano, sice se stane obětí politických her, ale to není oběť v pravém slova smyslu. Alexova proměna je fascinující, ale celkově se zdá, že směsice různých scén a žánrů jen obtížně funguje pospolu - Alexe celý film sledujete s chladným odstupem. ()
Mechanický pomeranč jsem četl pouze jednou, kniha ve mně však vynechala tak hluboké pocity, že jsem si ji zapamatoval. Když jsem si ji o 4 roky později vytáhl u maturity, nijak mně tolik času neuškodilo, ale naopak si myslím, že jsem knihu dokázal o to více ocenit. Teď jsem se po dalších hodně letech konečně dostal k filmu, a musím říct, že je to trošku jiné než jsem čekal. Srovnání s Osvícením a obrovskými rozdíly mezi knižní předlohou (King) a filmovou adaptací (opět Kubrick) se nabízí samo. Každý autor měl svou vizi a tu nějak přenesl ať už na papír, či na plátno, zvolil pro sebe důležité motivy a scény. Tento film je hodně multižánrový, "post-apo", komedie, "coming-out-of-age", zvrácený exploitation a drama. A přesto to zapadá do jednoho uceleného snímku. Jazyk, prostředí, kulisy a kostýmy jsou nádherné. Prostě sedmdesátkový náhled do budoucna. Podobně jako u knihy jsem zezačátku v slangu ultranásilníků netušil, po chvíli jsem však rozuměl všemu. Životní role Malcolma McDowella, jeho kostým zůstane v populární kultuře navždy legendární. ()
Nebudu se tu vypisovat o kvalitách filmu, které jsou naprosto nesporné. Kubrick je záruka kvality nevídaných rozměrů. Nebudu tu film ani porovnávat s knihou, kterou jsem bohužel doposud nečetl a nechci ani vyzdvihovat výkon McDowella do nebes, ačkoli si to zaslouží. Film však otevírá věčnou psychologickou otázku, která je ve spojení s tímto filmem často přehlížená. Lze vyléčit psychopaty? A je to dobrý nápad? Dokáží lidé tato vyléčená "monstra" přijmout a dovolit jim se zařadit zpět do společnosti? Neplodí i vyléčené násilí stále jenom další násilí? A pokud zlý člověk začne být opravdu dobrý, je morální, aby mu zbytek dobrých lidí dělal ze života peklo? Ruku na srdce, komu by se někoho takového zželelo. No je to kontroverzní a já nejsem žádný psycholog, tak to uzavřu tím, že jde o skvělý film, který by měl každý aspoň jednou za život vidět a pak si zpívat Singin in the rain do zbláznění. Ale je tam nějak málo pomerančů :/. ()
Génius Kubrick znovu zapracoval a znovu vzbudil skandál ( 2001 nudila, Dr.Divnoláska byl příliš nestravitelnou satirou, Lolita se svým sexuálním příběhem). Tentokrát zobrazením násilí a provokujícími sexuálními scénami. Přesto, nebo právě proto lze film zařadit mezi zlatý fond kinematografie. ()
Hrozná psychárna, ale dobře natočená. ()
Na můj vkus až příliš brutální. Jinak je to ale jeden z těch klasicky geniálních filmů, na kterých se chyby těžce hledají. ()
Pro někoho asi špatně stravitenlé,ale dle mého názoru do nejmenšího detailu propracovaná a i přes svou fantastičnost námětu pravdivá záležitost. A je mi líto britů, kteří to kvůl inezrušenému výnosu dodnes nemohou vidět při veřejném promítání na velkém plátně. Jeden z mých skutečně nejoblíbenějších filmů. (Četla jsem knížku v angličtině a musím říct, že tak originální jazyk, který Burgess používá byl pro mě ve své době skutečně něčím objevným a zcela novým.Anglická gramatika používaná na veskrze slovanských slovech typu pit, vidied(pít, vidět..) je úchvatná) ()
Uz kvuli zacatku nemuzu jinak. I na dnesni dobu drsne. ()
Reklama