Vražda v Orient exprese

Najnovšie spracovanie už legendárneho krimi príbehu od A. Christie, no zároveň musím konštatovať, že i najmenej podarené. Tým však netvrdím, že snímok nemá svoje kvality, práve naopak. Lenže či už hereckým obsadením hlavnej postavy H. Poirota, alebo tajomnou atmosférou, v porovnaní so staršími verziami vždy v niečom táto verzia stráca a je preto mierne pozadu. K. Branagh je výborný herec i režisér, avšak na Sucheta alebo Finneyho a ich H. Poirota jednoducho nemá. Nadpriemer. 75/100 (13.02.2018)

Naposledy ma rovnakým spôsobom podobne nadchli Most špiónov a Popoluška práve od Branagha. Sústredený, po remeselnej stránke dokonalý a najmä s obrovským srdiečkom urobený Old School, ktorý evidentne baví celý štáb pred aj za kamerou. A mňa s ním. Navyše pomáha opora v predlohe, ktorú by sa podarilo zničiť asi iba totálnemu patlalovi. A tým Branagh nie je. Miesto v tohtoročnej top10 isté. 9/10 (09.11.2017)

Ano, smíšené pocity rozhodně převládají. Ono pojmout návrat Hercula Poirota nějak neotřele není vůbec žádný med. Prostě tenhle slavný detektiv cestuje luxusním vlakem z brány do Orientu směr Londýn a rád by odpočíval. Jenže dojde k mordu a motiv k vraždě nebo příležitost k ní měl leckdo ze smetánky, kterou tahle mašina přepravuje. Na scénu tak nastupuje pomalejší tempo, hodně dialogů, postav, přetvářek a lží. A jedna puntičkářská ikonická postava s výrazným knírem. Několik (vyšetřovacích) kroků nám tvůrci úplně nevysvětlili, podezřelí jsou pouze jednorozměrnými figurkami, ač je hrají vesměs výborní herci. Mnohé scény i přes komornější pojetí působí velkolepě, modernějšího looku se hlavní strůjce téhle zábavy Kenneth Branagh nebojí. Sen se mu každopádně splnil, beru, já ale zase bude snít o něčem jiném. Hutnou detektivku si prostě představuju jinak. (22.02.2018)

Libovolný díl SHERLOCKA má v sobě několikanásobně víc energie, nápadů, napětí a vtipu než tohle, nemluvě o práci s postavami. Řemeslně zručné (nebo rutinní, vyberte si, co vám zní líp) oprášení detektivní klasiky, které se sice opírá o prověřený příběh, pěkné záběry a silný herecký ansámbl, jenže překvapivé vyústění příběhu dobře známe, pěkné záběry nedodávají patřičnou klaustrofobicko-paranoidní atmosféru a herci jaksi nemají co hrát, protože postav je jako na orloji a místa/hloubky charakteru pro každou málo. Potěšilo mě, že jsem po dlouhé době zase viděl Michelle Pfeiffer, a taky melancholická, morálně diskutabilní pachuť rozuzlení. Ale i tak mi to celé přišlo jen jako sexy nabalzamovaná mrtvola. (11.11.2017)

Je rozhodně dobře, že se VRAŽDA V ORIENT EXPRESU dočkala další interpretace. ___ Zaprvé z filmařských důvodů, protože podobně jako v poirotovských filmech sedmdesátých a osmdesátých let Branagh úspěšně vytěžuje potenciál napětí plynoucí ze střetu makroperspektivy a mikroperspektivy. Makroperspektivou myslím vizuálně atraktivní lokality, velkolepé stranové i hloubkové kompozice plynoucí i ze zvoleného 70mm filmového materiálu a především luxusu v kontrastu s divokými kraji, jimiž vlak projíždí (obdivuhodná je i práce s proměňujícími se pohyby kamery, barvami a vztahem mezi rámováním a prostředím). Mikroperspektivou pak míním pro Christie typickou hru s drobnými aspekty fikčního světa v analýze společenských a psychologických vazeb mezi postavami, jež všechny mohou být vinné... i když tady je to obráceně, zdánlivě nikdo neměl důvod vraždit (jestli vznikne i SMRT NA NILU, tam hra s motivy naopak vystupuje do popředí). ___ Zadruhé je ale Branaghův snímek ozvláštňující i jako interpretace předlohy, zejména pak kvůli onomu závěrečnému testu morálního rozhodování, jemuž vystaví Poirot podezřelé - aby našel odpověď na test morálního rozhodování, jemuž je ve svých očích vystaven on sám. ___ Zatřetí shledávám pozoruhodným už samotný fakt, nakolik je Branaghovo pojetí Poirota herecky mnohem komplexnější než u předchozích variant. Svádí pozornost k velkému kníru a "aspergerovským" detailům typu porovnávání vajíček při hledání souměrnosti, ale tyto detaily spíše klamou, protože z hlediska uchopení vnitřní integrity postavy má vlastně jeho pojetí postavy méně karikujících rysů než u předchozích interpretů, jakkoli ona Suchetová uctivá a vlastně laskavá karikatura starosvětských hodnot, jež Hercule Poirot reprezentuje, je samozřejmě mnohem přijatelnější než Branaghův nikoli roztomilý, rtuťovitý nebo od reality lehce odtržený bonviván, nýbrž chladně uvažující, dost odměřený a jako společník ne úplně příjemný profesionál. (29.08.2018)