Darebáčkovia

Woody Allen už permanentně neví. Po nějakých třiceti filmech se není čemu divit. Kdyby byl tohle jeden z prvních kousků, co jsem od něj viděl, nejspíš bych nad čtyřkou uvažoval, ale ta rezignace na cokoli netrademarkového je smutná. Kde jsou časy, kdy Woody varioval Bergmana a Feliniho? Kdy měly jeho filmy říz, myšlenky, byly chytré? Tohle už je jen rutina a vyprázdněnost. Ne úplně nesnesitelná, ale rozhodně nedostačující. (25.08.2012)

Ze začátku se snímek vyvíjel jako klasický loupežný film. Pronajmeme si obchod, vykopeme tunel do banky a tu vykrademe. Jenže Woody opět překvapil a zbohatl trošku jinak a hlavně legálně. První půlka snímků byla na plný počet, ale zhruba poslední půl hodinka byla už trošku slabší a film ztrácel dech. Kdyby Woody míň moralizoval mohlo to být na pět hvězd. (07.12.2010)

Darebáčci patří k té jednodušší, resp. přímočařejší části Allenovy tvorby orientované spíš na lidové publikum. Snad i proto se stali ve Spojených Státech komerčně nejúspěšnějším Allenovým filmem - právě včas, protože producenti nad ním už pomalu lámali kříž a kritici mluvili o hasnoucí hvězdě, která je dávno za zenitem. Zatímco Allenovy filmy bodovaly tradičně v Evropě, u Darebáčků tomu bylo přesně naopak. Oproti jeho nejlepším kouskům ze 70. a 80. let je to zjevně ústup ze slávy, nicméně v rámci pozdní tvorby slušný kousek, který díky komediálnímu, fakticky lidovému námětu, má slušnou šanci oslovit i širší publikum. Neschopný zlodějíček s velkými ambicemi patří mezi nejvděčnější Allenovy filmové role a Allen herec tentokrát, myslím, předčil Allena režiséra a scénáristu. Zajímavá je i méně známá Tracey Ullman v roli přezíravé manželky, úspěšné cukrářky snící o přijetí do "vyšší společnosti". Ve druhé části film změní téma a pojednává o nečekaném zbohatnutí typických příslušníků americké "bílé chátry" a jejich vzestupu mezi newyorkskou snobskou smetánku. Allen jako typický představitel tamních intelektuálů měl tuhle oblast dobře zmapovanou, z účasti na různých vernisážích a společenských akcích měl vypozorované chování zbohatlíků a blazeovaných členů vysoké společnosti. V Hughovi Grantovi našel herce, který dokonale odpovídal představě Woody Allena o této společenské skupině. Celkový dojem 70 %. (25.11.2007)

Na Darebáčky sem si zašel do kina někdy v roce 2001, bylo to celkem v pohodě, říkal sem si, nic extra, ale docela dobrý, první půlka připomínala Take the money and run, druhá půlka byla zase naprosto šílená crazy satire, nicméně, že by to byl buhvíjak novej experiment po 30 letech natáčení? Neřekl bych, že by byl wůdy jako herec zajímavější až po roce 2000? Také ne, je jenom starší, to z něj ale lepšího herece nedělá. Woody je herec furt stejnej, umí zahrát jen určitý omezený typ role, nedokázal by zahrát seriózní roli, na druhý straně, jinej herec by nedokázal zahrát wůdyho komický typ (částečně se to podařilu K.Branaghovi v Celebritách). Takže napsat, že Woody je dobrej teprv od roku 2000 je taky naprosto zcestný názor, jako vůbec celé chápaní Woodyho Allena a jeho filmů uživatelem GodComplex, na něhož je tento kometář reakcí, jakož i některé další moje allenovské monetáře. (01.12.2006)

Jak snadno a rychle zbohatnout během vylupování banky, aneb dokonalé krytí Vám předvede v milé komedii Woody Allen a jeho parta hic. Originální zpracování zajímavého nápadu s nápaditými filmovými prvky a výbornou hudbou. A jak se hrdinové vyrovnají s poctivě nabitým bohatstvím? Sami nevědí. Komedie, které ale k dokonalosti stále něco chybí. 75% = 4/5 (22.07.2010)