Olovená vesta

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti - to ovšem musí člověk cvičiště vůbec přežít. Film se dělí na dvě části (výcvik a akce ve Vietnamu), přičemž první mi přišla lepší, především díky neskutečným výkonům Lee Ermeyho (sám bývalý mariňák) a Vincenta D´Onofria. Film byl nominován na Oscara za scénář (Kubrick a další). (28.07.2003)

„Ho Chi Minn is a son of a bitch. Got the blueballs, crabs and the seven-year-itch!“ V první půli seno/sláma instruktor (Ermey), podoben chrlícímu gejzíru, řve jednu invektivu za druhou, aby ze svých hochů udělal zabijácké stroje. Nikoho nepřekvapí, že bečka sádla vojín Pyle efektivně zhodnotí jeho dril jako první.. Private Joker (Modine) při tom všem zkouší udržet chladnou hlavu, ale brzy pozná, že těžko na cvičišti a ještě hůře na bojišti. Jediné mínus jsou poněkud neautentické exteriéry ve druhé půli, ale na těch antiválečný Full Metal Jacket naštěstí nestojí. „Ain´t war hell?“ (01.09.2008)

Seržant Hartman je drsňák až na půdu, druhá bojová polovina je drsná jak zákon káže a celé je to nadprůměrné. Film ale jako celek nedrží moc při sobě a rozpadá se na určité scény, byť jsou některé takřka geniální. Byly časy, kdy jsem považoval Olověnou vestu za druhý nejlepší film Stanleyho Kubricka a za jeden z nejlepších filmů z Vietnamu. Mám jej sice stále rád, ovšem kdyby mě někdo zastavil s otázkou, jaké filmy, dotýkající se problematiky Vietnamské války jsou lepší než Olověná vesta, odpověděl bych: Četa, Apokalypsa, Oběti války, Lovec jelenů, Forrest Gump, Návrat domů, Narozen 4. července, First Blood a Hamburger Hill. 70%. (20.10.2006)

Stanley Kubrick svoje řemeslo ovládal tak jako málokdo jiný, FMJ je toho vynikajícím příkladem. Gunner Sergeant Hartmann je dodneška pojem mezi vojenskými šikanisty, Vincent D'Onofrio je coby jeho oběť naprosto neuvěřitelně uvěřitelný, jenom nechápu co všichni mají proti "vietnamské" části filmu. Je to naprosto geniální film, i přes syrovost až odpornost některých scén, ale taková už je válka. (10.02.2003)

"Můžete dát srdce Ježíšovi, ale vaše prdel patří námořní pěchotě." Před válkou je nutné mozek vyndat z hlavy, lehce ho oprášit a pak začít důkladné vymývání. Seržant Hartman je přeborník v čistících praktikách a dokáže skvěle motivovat své "milované" chlapce. A pro mě není nic zábavnějšího, než když celá jednotka zběsile klikuje a příčina této zábavičky, vojín Pyle, si mezi ufuněnými postavami v klidu konzumuje koblihu. Jenže pár otcovsky zařvaných rad doprovázených předpisově provedenou "dekou" dokáže z kohokoli udělat vražedné monstrum. Jenom to časování se nepovedlo zcela doladit. To nevadí, chyby se stávají a členové bohem milované "věčné" námořní pěchoty se přesouvají do Vietnamu, aby zde mohli pochopit, jak je těžké osvobozovat někoho, kdo osvobozen být nechce. Tuto zkušenost získávají američtí nositelé svobody již mnoho let, ale zachycení "logiky válečného nesmyslu" se asi nikdy nepodařilo brilantnějším způsobem. (12.07.2018)