Olovená vesta

„Ho Chi Minn is a son of a bitch. Got the blueballs, crabs and the seven-year-itch!“ V první půli seno/sláma instruktor (Ermey), podoben chrlícímu gejzíru, řve jednu invektivu za druhou, aby ze svých hochů udělal zabijácké stroje. Nikoho nepřekvapí, že bečka sádla vojín Pyle efektivně zhodnotí jeho dril jako první.. Private Joker (Modine) při tom všem zkouší udržet chladnou hlavu, ale brzy pozná, že těžko na cvičišti a ještě hůře na bojišti. Jediné mínus jsou poněkud neautentické exteriéry ve druhé půli, ale na těch antiválečný Full Metal Jacket naštěstí nestojí. „Ain´t war hell?“ (01.09.2008)

Kubrick asi nebol prvý na svete, koho okrem samotného vojnového inferna zaujíma aj výcvik, momentálne mi ale nenapadá žiadny iný vojnový film pred OLOVENOU VESTOU, ktorý by to skombinoval. Existuje viacero drám o výcviku (DÔSTOJNÍK A DŽENTLMEN, TÁBOR TIGROV) a veľa vojnových snímok, odohrávajúcich sa v zákopoch. Skutočne mi ale nenapadá ďalší film, v ktorom by bolo oboje. Kubrick sa už „klasicky“ nikam neponáhľa a skutočne ťažko povedať, ktorá polovica je lepšia. Tá prvá má fantastické herecké výkony Vincenta D´Onofria a nezabudnuteľného „skurvysyna“ R. Lee Ermeyho (tento bývalý tvrdý vojak konkurz rolu získal od nadšeného Kubricka údajne až po tom, čo 15 minút bez prestávky ziapal a nadával ostatným účastníkom konkurzu bez toho, aby opakoval jednotlivé vulgarizmy, pričom tí doňho začali hádzať obed, ktorý si priniesli z domu), vrcholiaceho šialenou ale logickou scénou z toaliet. Druhá polovička zasa znesie porovnanie s najlepšími vojnovými veľkofilmami, kde je jednak vystihnutá „vietnamská atmosféra“, jednak akčné scény sú krvavé a veľké, no zároveň „prehľadné“ a jednak vizionár Kubrick nezabúda na psychológiu a drsné dialógy. (11.11.2007)

"Je to jako ve válce" První ze tří segmentů s matematickou přesností strukturovaného filmu je geniální. Monotónní, ubíjející psychické násilí bez možnosti vydechnutí. Armáda si přisvojuje vojáky, dává jim nová jména a bere individualitu. Zásluhou mechanického opakování týchž činností a strojově symetrických záběrových kompozic se z filmu vytrácí jakákoli spontánnost, cokoli přirozeného, cokoli lidského. Celý brainwashingový horor logicky vrcholí stvořením monstra (ač to nebyl režisérův záměr, D'Onorfio má na tváři ke konci stejný škleb jako šílící Nicholson v Osvícení). Pak přichází nečekaný zlom, náhlá změna prostředí a tónu. Zůstává chladnost, znemožňující nám identifikaci s kteroukoli postavou. Joker je až do předposlední scény, kdy v sobě dobrovolně popře poslední kousek lidskosti, více pozorovatelem než aktérem dění. Rozdělení filmu odpovídá jungovskému konceptu lidské duality. Dvě tváře, dobro a zlo, jeden člověk. Olověná vesta zdaleka není jen dalším válečným filmem nebo dalším filmem o Vietnamu. Podává pesimistickou výpověď o podstatě kterékoli lidské bytosti. Válka jen odkrývá, co zůstává v dobách míru skryto. 90% Zajímavé komentáře: Eodeon, ScreamJay, mls, Merggie, MacGyver, freeeeedom, walecz (11.05.2005)

Kubrickův pohled na konflikt ve Vietnamu se po vlně filmů, kritizujících válku jako takovou, veze dál. S osobitým nadhledem zkušeného režiséra se záměrně vyhýbá klišé podobných vojenských snímků a zkouší proniknout o něco dál (s většími či menšími úspěchy). Nejspíš záměrně „rozdělil“ film na dvě části, neboť před skutečným bojem si branci užijí i svůj první „boj“ v kasárnách. Boj se sebou samotným, s krutou vojenskou arogancí (činící z obyčejných civilistů ještě obyčejněší mašiny na zabíjení). Kubrick první třetinu startuje otevřeně, nic neskrývá, dovádí scény k maximální absurdnosti. Druhá polovina filmu však působí dojmem, jakoby nevěděl, jakým směrem se má ubírat. To se projevuje hlavně v některých zbytečných scénách, které nedávají plný prostor k vyzdvižení jiných. Kdybych neviděl skvostnou Apokalypsu, možná bych s výsledným hodnocením trošku přitlačil. (29.10.2003)

Seržant Hartman je drsňák až na půdu, druhá bojová polovina je drsná jak zákon káže a celé je to nadprůměrné. Film ale jako celek nedrží moc při sobě a rozpadá se na určité scény, byť jsou některé takřka geniální. Byly časy, kdy jsem považoval Olověnou vestu za druhý nejlepší film Stanleyho Kubricka a za jeden z nejlepších filmů z Vietnamu. Mám jej sice stále rád, ovšem kdyby mě někdo zastavil s otázkou, jaké filmy, dotýkající se problematiky Vietnamské války jsou lepší než Olověná vesta, odpověděl bych: Četa, Apokalypsa, Oběti války, Lovec jelenů, Forrest Gump, Návrat domů, Narozen 4. července, First Blood a Hamburger Hill. 70%. (20.10.2006)