Spartakus

Takhle přesně jsi představuji historický velkofilm se vším všudy. Megalomanská výprava, excelentní herecké výkony v čele se Spartakem Kirkem Douglasem, báječná hudba, kamera a pod vším podepsán, kdo jiný než legendární Stanley Kubrick. I když snímek na někoho po těch téměř 50 letech může působit poněkud zastarale, tak se mu nedá upřít neoddiskutovatelná kvalita. Akorát škoda, že snímek neobdržel více Zlatých sošek. Zkrátka základní stavební kámen všech historických velkofilmů s velmi emocionálním koncem....... (03.03.2008)

Režiséra S. Kubricka nejvíce obdivuju za to, jak výrazného otisku se mu podařilo docílit v každém filmovém žánru do nějž se opřel šířkou svého tvůrčího umu... a že jich bylo - co film, to klasika svého žánru. A není tomu jinak ani v případě "Spartakuse", jednoho z předních představitelů monumentálních "sandálových" velkofilmů let padesátých a šedesátých. Od většiny svých souputníků se odlišuje především tím, že neklade důraz na náboženské (křesťanské) "otázky", ale upíná svou pozornost pouze na lidi a jejich boj, ať už o svobodu či o moc. Ve filmu vystupuje skutečná herecká garnitura své doby, díky níž i například delší pasáže z Říma, které by se dali dost možná považovat "jen" za jistou výplň k hlavní ose příběhu, povstání otroků, působí nebývale silným dojmem. Hodně pěkně také vyznívá milostná linka mezi Varinií a Spartakem, jež je poměrně příjemně a vkusně ošetřena. Ostatně, je mimořádně zajímavé sledovat způsoby nasvícení a "mlžení" obrazu při detailních záběrech na J. Simmons... filmaři z předpůlstoletí si uměli opravdu vyhrát s tím, aby jimi vyvolené ženy, v okamžicích kdy se to po nich "žádá", vypadaly a působily jako z Olympu právě sestoupivší nedotknutelné bohyně. A ony jimi byly... (31.07.2005)

Neskutečně patetický sandálový velkofilm, ve kterém sice nenajdeme žádné božstva či mesiáše, o to více se nám však pokouší přiškrcený Kubrick (či snad producent) valit klíny do hlavy. Přeš veškerou monumentální standardizaci, a že jí je požehnaně, má tenhle otrok alespoň několik světlých a dramatických momentů, které stojí za archivaci. Pokud z hlavy vyženete ubíjející stopáž a velké množství kýčovitých výjevů plných slziček, zůstane vám několik kvalitních a povětšinou i dosti rozmáchlých scén a výteční herečtí představitelé, kteří se s římskou ctností vypořádali na jedničku. (31.05.2005)

V dávnejšej dobe kinematografie sa velké vojnové scény točili naživo, bez použitia počítačov. Je to asi škoda písať, ale spomeňte si na to pri záverečnej bitke a skúste si tak tipnúť koľko komparzistov muselo byť prítomných. Zároveň je ale príliš krátka dĺžka tejto masakry jediný dôvod 4* hodnotenia. To, čo tu všetci píšu, netreba opakovať, dodám len, že Kubrickova oblúbená téma- ľudia sú vo svojej podstate iba zvieratá- sa opakuje aj tu. Vôbec som necítil vplyv štúdia na výsledok, veľký komerčný film by si mal vyskúšať každý slávny režisér. (02.09.2009)

Spartacovo povstání můžeme vnímat buď po vzoru Jarmily Loukotkové jako zdravou protiotrockou zčásti tvůrčí revoluci, anebo pouze jako slepou barbarskou, neuvědomělou, plenící hrubou sílu, která mohla Římskému impériu pouze uškodit. Já sám bych byl zejména dnes silně žádostiv též druhé interpretace, ale u raného Kubricka (a vlastně do toho ani příliš kecat nemohl) se pragmatičtějšího pojetí dějin a života zatím nedočkáme. Proto nám tady vznikl film, který posláním i obsahem naprosto odpovídá koncepci hollywoodského velkofilmu let šedesátých. Co už ho odlišuje je řemeslná zručnost a neotřelost (vychutnání si "koupele" v polévce), jíž Kubrick "plýtvá" zcela v duchu hesla l'art pour l'art. Podobným nenáročným přístupem se "školil" v Zabíjení a znovu se ho pokusil vzkřísit u Osvícení. V každém případě, zaplať pánbůh za tento film i za skvělou roli Petera Ustinova. (29.04.2005)