Réžia:
Stanley KubrickKamera:
Russell MettyHudba:
Alex NorthHrajú:
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton, Peter Ustinov, John Gavin, Nina Foch, John Ireland, Herbert Lom, John Dall, Harold J. Stone (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton a Peter Ustinov v americkém velkofilmu o vzpouře otroků ve starém Římě, oceněném čtyřmi Oscary... Historický velkofilm vyprávějící o vzpouře římských otroků, vedené v letech 74–71 před naším letopočtem, byl natočen podle stejnojmenného románu amerického spisovatele Howarda Fasta. Sledujeme v něm osudy vzpurného otroka Spartaka, od jeho osvobození z libyjských dolů, kdy je prodán trenérovi gladiátorů Batiatovi, za něhož musí bojovat v římské aréně. Tady se zamiluje do otrokyně Varinie. Jednou se ale Spartakus proti svému pánovi vzbouří a s družinou dalších gladiátorů prochází městy, hledají svobodu. Jeho armáda je stále silnější a postupně se přesouvá až na jih Itálie, kde chce překročit moře a vrátit se domů. V samotném Římě se zatím povstání otroků stane rozhodujícím prvkem v politickém boji mezi senátory, kteří chtějí využít situace ke zvýšení vlastní moci. Vítězné boje Spartaka nad početnějšími vojsky Římanů musí jednoho dne zákonitě vystřídat porážka... (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (365)
Je poznat, že poslední slovo neměl Kubrick, samozřejmě se jedná o vynikající epický film, ale v porovnání s barry lyndonem, který v některých ohledech je podobný film je spartakus o trochu roztahanější a řekl bych více klasický, jako stylu Ben Hura. Charisma Kirka a Laurence Oliviera táhne film, bohužel se mi občas pletly obličeje jednotlivých římanů, takže chvílemi jsem ztrácel představu. Nevím co by Kubrick na filmu rád změnil, osobně si myslím, že film mohl být možná o půl hodiny kratší. ()
Velice nerada ubírám hvězdu právě Kubrickovi, ale musím být spravedlivá. Filomena má pravdu. Tohle je velkofilm z dob, kdy diváci očekávali velkolepou podívanou jako na divadle a k tomu bezvadné kostýmy. Dostali sladký romantický příběh, u kterého si mohli pobečet jako želvy a pokochat se krásnou kamerou. Jenže pravý Spartakus měl přijít v oblacích prachu, v potu a špíně, z toho filmu měl být cítit pot a spálenina, měla být vidět krev a rány, měl být drsný a barbarský. A tohle všechno nebyl. Škoda, že místo Kubricka záměru dostane divák jen sterilní sestříhanou podobu. Knižní předlohu neznám, ale filmový příběh je postavený jednoznačně na milostném vztahu. Jako vždy vznikl romantický film v historických kulisách. Nutno přiznat, že ty kulisy byly nádherné, někdy až moc. :o) ()
kubrick bol totalny perfekcionista, niektore sceny su neskutocne..je az neuveritelne pozorovat, ako sa kirk douglas ponasa so svojim synom.. rovnake gesta, totozne kvalitne herectvo. plne hodnotenie nastrbil zrejme cas, hlavne bojove sceny neposobia v dnesnej dobe dostatocne autenticky, ale aj tak, ide o vskutku vynimocne dielko. ()
Spousta kohoutů na smetišti a takhle to dopadlo. Doufám, že si aspoň Kirk Douglas všechny ty nekonečné pasáže shromažďování, přesunů a proslovů užil, protože běžného diváka to tak po dvou hodinách opakujícího se kolovrátku přestane bavit. Jo, byly tam scény, při kterých mě šlo odlepit od televize ztěžka jako dálniční známku z předního skla, ale pak tam taky bylo ne zrovna málo míst, kdy jsem připomínal apatickou přísavku s prošlým záručákem. ()
Spartacovo povstání můžeme vnímat buď po vzoru Jarmily Loukotkové jako zdravou protiotrockou zčásti tvůrčí revoluci, anebo pouze jako slepou barbarskou, neuvědomělou, plenící hrubou sílu, která mohla Římskému impériu pouze uškodit. Já sám bych byl zejména dnes silně žádostiv též druhé interpretace, ale u raného Kubricka (a vlastně do toho ani příliš kecat nemohl) se pragmatičtějšího pojetí dějin a života zatím nedočkáme. Proto nám tady vznikl film, který posláním i obsahem naprosto odpovídá koncepci hollywoodského velkofilmu let šedesátých. Co už ho odlišuje je řemeslná zručnost a neotřelost (vychutnání si "koupele" v polévce), jíž Kubrick "plýtvá" zcela v duchu hesla l'art pour l'art. Podobným nenáročným přístupem se "školil" v Zabíjení a znovu se ho pokusil vzkřísit u Osvícení. V každém případě, zaplať pánbůh za tento film i za skvělou roli Petera Ustinova. ()
Galéria (158)
Zaujímavosti (70)
- Celosvětová premiéra proběhla 6. října 1960 v New Yorku. (Varan)
- Poslední film, který Stanley Kubrick natočil v USA. (sud)
- Tony Curtis (Antoninus) vzpomínal na režiséra Stanleyho Kubricka: "Během natáčení jedné scény s Kirkem Douglasem a mnou řekl Stanley kameramanovi: 'Nevidím tváře herců.' Načež oslovený naštvaně strčil nohou do reflektoru tak, že světlo zasvítilo šikmo do záběru, a zeptal se: 'Teď je to OK?' Stanley se na něj vážně podíval a odpověděl: 'Ne, teď to má světla až moc.' Celou dobu zůstal v pohodě, nic ho neznervóznilo." (NIRO)
Reklama