Spartakus

Patetické, zdlouhavé a hudba poměrně vlezlá, monotónní. K divadelní scenerii přímoúměrné herecké výkony (tz. ano kvalitní). Zaujalo mě pár scén, povětšinou záběry na tábor otroků. Odysseou, Ol.vestou a Osvícením jsem si u Kubricka nasadila laťku holt vysoko. Něčím mi tento jeho kousek připomněl atmosféru české pohádky z padesátých let (třeba Sůl nad zlato). O půlku kratší stopáž a byla by to světová obdoba krásné pohádkové vyprávěnky. -Pomo, trefný komentář. (29.04.2015)

V dávnejšej dobe kinematografie sa velké vojnové scény točili naživo, bez použitia počítačov. Je to asi škoda písať, ale spomeňte si na to pri záverečnej bitke a skúste si tak tipnúť koľko komparzistov muselo byť prítomných. Zároveň je ale príliš krátka dĺžka tejto masakry jediný dôvod 4* hodnotenia. To, čo tu všetci píšu, netreba opakovať, dodám len, že Kubrickova oblúbená téma- ľudia sú vo svojej podstate iba zvieratá- sa opakuje aj tu. Vôbec som necítil vplyv štúdia na výsledok, veľký komerčný film by si mal vyskúšať každý slávny režisér. (02.09.2009)

kubrick bol totalny perfekcionista, niektore sceny su neskutocne..je az neuveritelne pozorovat, ako sa kirk douglas ponasa so svojim synom.. rovnake gesta, totozne kvalitne herectvo. plne hodnotenie nastrbil zrejme cas, hlavne bojove sceny neposobia v dnesnej dobe dostatocne autenticky, ale aj tak, ide o vskutku vynimocne dielko. (05.07.2007)

Těžkotonážní historický film, s mnohaminutovou stopáží, minimálním prostorem pro bitvy, mírou patosu přesně na hranici únosnosti a vynikajícím Laurencem Olivierem v roli Crassa. Ačkoli by si film zasloužil zkrátit a Kirk Douglas pár hodin herectví, nejsem takový cynik, aby mě vytváření živé aleje na Via Appia svým způsobem nedojalo. Poctivý padesátkový Hollywood. (14.04.2012)

Spartacovo povstání můžeme vnímat buď po vzoru Jarmily Loukotkové jako zdravou protiotrockou zčásti tvůrčí revoluci, anebo pouze jako slepou barbarskou, neuvědomělou, plenící hrubou sílu, která mohla Římskému impériu pouze uškodit. Já sám bych byl zejména dnes silně žádostiv též druhé interpretace, ale u raného Kubricka (a vlastně do toho ani příliš kecat nemohl) se pragmatičtějšího pojetí dějin a života zatím nedočkáme. Proto nám tady vznikl film, který posláním i obsahem naprosto odpovídá koncepci hollywoodského velkofilmu let šedesátých. Co už ho odlišuje je řemeslná zručnost a neotřelost (vychutnání si "koupele" v polévce), jíž Kubrick "plýtvá" zcela v duchu hesla l'art pour l'art. Podobným nenáročným přístupem se "školil" v Zabíjení a znovu se ho pokusil vzkřísit u Osvícení. V každém případě, zaplať pánbůh za tento film i za skvělou roli Petera Ustinova. (29.04.2005)