Neposlušnosť

Ono to tam vlastně tak nějak zaznívá: celý den jen četl Tóru, komentáře k Tóře a poznámky k nim a pak o těch poznámkách debatoval. Do ortodoxní židovské komunity se po letech vrací fotografka Rachel Weisz, aby po smrti otce rabína vyřešila pozůstalost. Zatímco on byl nejvyšší autoritou komunity, ona platí za rebelku, která se dávno vydala do moderního světa bez svazujících pravidel. Tvůrci konzervativní postoje a pevnou víru nijak nehodnotí nebo nezesměšňují, hlavní třenice vkládají do vztahu navrátivší se ženy s bývalou láskou Rachel McAdams, jejíž role se ovšem za tu dobu výrazně změnila. Na zamyšlení zejména v otázce svobodné volby fajn, ale celkově nevýrazné a emočně mdlé. Nebýt obou výborných hereček, diváka by si tohle drama hledalo ještě obtížněji. (28.07.2018)

Tenhle film vlastně není příliš dějově bohatý, některé motivy by se jistě daly rozpracovat více, snesla bych více oné neposlušnosti a z ní pramenících střetů a osobně by mě třeba potěšil i trochu jiný závěr. Líbila se mi ale atmosféra - ty základní konflikty, emoce, které nás budou filmem provázet, se daří poodkrýt či přímo navodit s minimem prostředků hned v úvodu, když Ronit po letech vstupuje do známých dveří a potkává známé tváře. Výborné jsou herecké výkony, zejména obou dam, kterým jsem beze zbytku věřila vše. Takový nenápadný, ve výsledku povedený film o extrémech, jinakostech, ale taky jedné vlastně docela obyčejné hluboké lásce. 75 %. (08.05.2024)

Syrový náhled do zvyků a tradic jedné londýnské židovské komunity, v níž se i přes "ztvrdlou" konzervativnost objevují výkřiky osobního vyjádření, nezdolné touze po svobodě a sexuální individuality. Disobedience si s tímto nosným tématem vcelku nepochopitelně pouze "pohrává", jelikož ve většině případů pouze "klouže" po povrchu této tématiky. Je až k nevíře, že se režisér Sebastián Lelio více nepohroužil do této látky, která nabízí více styčných bodů, více emocionálních odboček a více dráždivých náznaků volnosti každé jednotlivé osobnosti. Takto dostaneme pouze snímek, který je udělán jen tak "napůl". A to je vzhledem k vtahující vrstevnatosti onoho tématu vážně velká škoda. (26.08.2018)

Víra je zde však antagonistou. Tou hlavní překážkou cesty za štěstím. Velký důraz kladený na soucit s postavami Ronit a Esti to jen umocňuje, obzvlášť když obě ženy ztvárnily tak fantastické herečky, jako jsou Weiszová a McAdamsová. Jestli to v konečném důsledku působí až moc jednostranně? Ani ne, vždyť právě onen nedokončený proslov rabína hned v úvodu ukazuje, že i v natolik silné náboženské komunitě se vlastnosti jako empatie, pochopení a tolerance neztrácejí. Více zde má ext. recenze. (20.03.2018)

to že to menšiny měly,mají a budou mít v uzavřených komunitách (ať už jde o víru nebo cokoliv jiného) je fakt a kde není vůle těžko bude změna.Osobně jsem od Disobedience očekával silné drama se skvělým obsazením,ale nakonec jsem dostal zhruba polovinu.Skvělé obsazení tu je,ale víc než hodně silné drama o tom co jsem popsal výše je Disobedience spíš pomalu plynoucí romancí,která ve spoustě věcech pouze pluje po povrchu a nikam hlouběji se nepodívá.Ani to obsazení a jedna lehce explicitní (ačkoliv nikterak vulgární) scéna to nezachrání...40% (24.07.2018)