Červenofúz

Autorský koncept, který v 50. letech ustanovil režiséra za tvůrce-Boha, není pomýlený jen z důvodu nemožnosti nahlížet komukoliv do hlavy a teamworkingu širšího ansámblu na díle, rovněž je problematický z hlediska autorů-značek, vůči nimž cítí divák pokoru a jihne, ztrácí soudnost. Slovy klasika: Dobrý režisér špatné filmy netočí. ____ Mixne-li se jakýkoliv film asijskou provinciálností, kde se s oblibou řeší sondy mezi obyčejné lidi po vzoru neorealismu, vyleze z něj zákonitě společenský komentář, nic víc, a totéž se přihodilo zde. Kurosawa podobně jako Godard miloval klasické hollywoodské filmy a sám nevěděl, kam patří, zda na Východ, či na Západ, zda následuje práci kamenu japonského filmu 30. let, režiséra Ozua, mistra střihu a detailu, nebo Mizogučiho táhlé, distancovaný záběry. Kurosawa sám přiznal, že v každém jeho filmu jsou maximálně 3-4 minuty skutečné kinematografie. Dobrá, ale kdo je má v těch pře-timeovanejch špageťácích hledat? ____ Doktoři zde spíš rozmlouvají, než léčí, Kurosawa převádí denní pinožení do pokojné filozofické roviny o moudrém a přísném učiteli, pod jehož vedením vstupuje žák na cestu k dobru (nemocnice je zčásti vězením – nápravnou, a zčásti tělocvičnou – bojové sporty taktéž očišťují duši nezvedených mladíků), což je snad jediné východisku filmu; jeho relativita v posunutých dialozích mezi vývojem postavy a jejím výchozím stavem. Je třeba vnímat, co postavy říkají, ne jak to říkají. Červenobradáč ale není geniální, ani vizionářský. Musíte ho tolerovat víc, než on bude tolerovat vás. (22.04.2008)

Z toho mála fakt o Kurosawovi, která jsou pro mne dostupná, se zdá být zřejmé, že tento film svým způsobem jakoby uzavíral režisérovo dílo. Jeho hlavní téma, za které lze považovat stopování modernosti a lidství v novějších japonských dějinách (v zásadě nejde před éru šogunátu, tj. jen výjimečně pod rok 1600), je v tomto případě aplikováno na péči o nedotknutelné, ty z nejhlubšího dna japonské společnosti. Kurosawovo nahlížení za kulisy slov gejša, šintoismus, samuraj, bonzaj je důsledné a ve své břitké kritičnosti poprávu nemilosrdné. Hloubka a důkladnost jeho introspektivy jsou mimořádné a ovlivňují i pojetí děje, které se z evropského hlediska může jevit jako zvlášť statické. Na hodnotách a přínosu filmu to však pro zasvěceného diváka, připraveného naslouchat i vnímat, nemění nic. (27.08.2007)

Čtyři hvězdy dávám z toho důvodu, že film má tři hodiny a místy se vleče, přesto se jedná o zajímavý snímek o smyslu lékařské profese. Mifune je jako Rudovous vynikající, Kurosawa taky exceluje. Nejzajímavější je linie v závěru filmu, kdy se řeší vztah mezi malým zlodějem a holkou, kterou Rudovous unesl z bordelu, aby ji vyléčil. Ale i ostatní minipříběhy jsou zajímavý. Rudovous má taky dobrý hlášky a dokonce i přepere bandu vyhazovačů! Škoda, že film nebyl tak o půl až třičtvrtě hodiny kratší, to by bylo na pět hvězd. Přesto je to velmi dobrý film, ale rozhodně není pro každého. (22.12.2008)

Coby obdivovatel hereckého umění Toshira Mifuneho a nadšený příznivec tvorby Akira Kurosawy jsem si "Rudovousem" doplnil mezeru ve znalosti jejich filmografie. Abych se vyhnul nicneříkajícím superlativům poznamenám jen tolik - tento snímek je nadčasovou lekcí etiky a obyčejné lidskosti a jeho první část, kdy přichází ke slovu osamělost a trýzeň umírání, snese srovnání s Bergmanovými "Šepoty a výkřiky". (22.12.2008)

Bravúrny, excelentný, výnimočný, odvážny, existenciálny, a takto by som mohol pokračovať prídavnými menami asi do nekonečna, lebo na čo siahne Akira Kurosawa, to zaváňa úspechom, alebo extrémnym zápalom veci, keď sledujem viacero príbehov z nemocničného prostredia, v ktorom vládnu prísne pravidlá, na ktoré sú dôvody, pričom nový doktor Jasumoto bude musieť vytrpieť tvrdohlavé autority šéfa, ktorého volajú Červenobradáč ! Tento chlapík mi nadobro vytrel zrak už svojim plným fúzom, ktorý má vo zvyku si tri - krát sám chytiť, zvyk je železná košeľa, alebo totálne ma zasiahol, keď v jednej bitke polámal nepriateľom končatiny, ktorí si ale poriadne o to koledovali, inak je Dr. Niide vskutku mierumilovný človek, ktorý ako sa hovorí, ani muche by neublížil ... Teraz exceluje Yûzô Kayama vedľa tradične obsadzovaného Toširá Mifuneho, ale podotýkam, že naposledy, predstavte si tie spoločné roky, spoločné projekty, fascinujúce úspechy herca a režiséra, kde práve neviem, či jestvuje takto dlhá tradícia nakrúcania, kedy si už režisér nevie predstaviť urobiť projekt bez dvorného herca. Toširó mal toho asi už plné zuby, lebo takúto BRADU si nesmel holiť, a tak prichádzal o ďalšie filmové projekty, som si istý, že ani jeden sa nemá za čo hanbiť, lebo to stálo za to ! Nemocnica má veľkú kapacitu chudobných pacientov, ktorí tu bežne zomierajú, proste sú momenty, keď im už nepomôže ani Pán Boh. Dr. Jasumoto je zo začiatku namosúrený, aby prišiel na to, že tento špitál je jeho životom, bez ktorého si nevie predstaviť jestvovať. Po čase príde na to, že bude pomáhať, lebo komu sa nelení, tomu sa zelení ... Mám extrémnu CHUŤ vidieť ešte tých niekoľko predošlých spoluprác, ktoré ma zatiaľ utvrdili v jednej veci, a to, že sú geniálni, ... (13.09.2015)