Reklama

Reklama

Čo len ľudia povedia

(festivalový názov)
  • Česko Co tomu řeknou lidi (festivalový názov) (viac)
Trailer 2

Obsahy(1)

Šestnásťročná Nisha žije dva životy. V noci si tajne užíva s kamarátmi zo strednej školy nočný život v Osle a cez deň je pokornou a svedomitou dcérou v rodine tradicionalistického pakistanského emigranta a zdanlivo nezainteresovanej matky. Jedného dňa však otec odhalí Nishinu pretvárku a rozhodne sa pre drastickú ochranu dcéry pred nástrahami západného života. Film s aktuálnou a citlivou témou ukazuje, ako zásadne môže byť rozdelená jedna kultúra. Na jednej strane stoja moslimskí tínedžeri vyrastajúci v Európe a túžiaci po slobodnom živote a na strane druhej ich rodičia, ktorí sa usilujú o lepšiu budúcnosť, ale nechcú sa vzdať tradícií. Život plný konfliktov, rozdielov a bolesti. Príbeh predchnutý empatiou a porozumením ukazuje vlastnú cestu, ako sa z predurčeného osudu pokúsiť vymaniť. (Art Film Fest)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (68)

Flego 

všetky recenzie používateľa

Film rozpráva o mladej dievčine, ktorá má problém s dodržiavaním striktných kultúrnych a náboženských tradícií pakistanskej rodiny v Nórsku. Snaží sa zobrazovať udalosti bez príkras a myslím, že je zachovaná aj značná objektivita. Nastoľuje silné myšlienky a provokuje k debatám o zmiešavaní rôznych kultúr. Filmárske spracovanie je na úrovni, mladá Maria Mozhdah príjemným prekvapením. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Rezisera Iraq Ham, pardon Iram Haq natocila celkom slusny film o tom, jak dodrzivat striktne a drsne pravidla pakistanskej rodiny v Norsku. REzisersky to nie je nic moc, Ham nie je svetovy fenomen, v Europe tiez neznama velicina. Ale sympaticke je to ze reziserka sama neveri v ten zasrany stret civilizaci /podla konspiracnych teoretikov, tiez tu na databaze je jeden, vola sa Karel Chrocht, odborne Karlos80/ a pohlad na rodinu je podany bez ruzovych slnieckarskych okuliarov, bez xenofilie, antirasizmu a podobnych kravin : 75 % ()

Reklama

silentname 

všetky recenzie používateľa

"Hva Vil Folk Si" bude asi jeden z najsilnejších filmov roku 2018. Myslím si, že sú v ňom skvelé momentky, veľká dávka úprimnej drámy a napriek tomu, že podľa všetkého rodina je najsilnejšia a je najdôležitejšia, tak tento film ma viac presvedčil o absolútnom opaku. Nesrandujem. Celé to viac pôsobí opačne, než sa Nishin otec snaží povedať. Pretože čo je tu najviac vo filme vidieť je sebectvo. Sebectvo zo strany všetkých okolo Nishy, ktorí absolútne nehľadia na to, čo je úprimné, ani na to, aké hodnoty vyznáva. Na jednej strane tvrdia, že v Európe sú vzťahy povrchné a tie ich sú večné a úprimné. Je to len môj pocit, alebo všetko čo bolo v Nishinom svete úprimné jej vždy bolo iba ukradnuté? V tomto smere mám pocit, že je v tom veľká dávka pretvárky a klamstiev. Vizuálne je to miestami veľmi silné. A ako divák som neustále s Nishou súcitil a v jednotlivých scénkach som chcel veriť, že sa veci zlepšia. A že možno bude mať priestor na to zažiť niečo pekné. Lenže výsledne to tak absolútne nie je. Plus musím povedať, že jej otec je absolútne otrasný. Ako mám veriť, že svoju dcéru ľúbi, keď ju unesie do Pakistanu, keď chce utiecť, tak sa jej vyhráža smrťou, chce po nej v jednom momente aby skočila z útesu a okrem toho jej povie: "You´ve ruined my life." V tom asi najviac cítiť tá sebeckosť. Je jedno aká je pravda. Je jedno čo sa stalo. Je jedno čo cíti. Dôležité je to, čo si myslia druhí a to čo si hovoria. A to, že ich už ani nepozývajú na svadby, lebo je to hanba. Možno nie sme v mnohých veciach lepší, ale myslím si, že viac by som sa spoľahol na podporu svojej rodiny, než keby som bol z moslimskej rodiny. Možno je to tu trošku zjednodušené, a neplatí to vždy a všade, no i tak ten pocit tu zostáva. Plus ťažko povedať, či záveru veriť, alebo nie. Istým spôsobom má "sochoking" pravdu. Nemyslím si, že by sa v jej otcovi po tom všetkom pohlo svedomie. Ale minimálne som mal pocit, že chcel pre svoju dcéru lepší život. A zrazu si uvedomil, že všetko čo robia je iba proti tomu, aby mala lepší život. A zrazu to bolo v konflikte s jeho vlastnou myšlienkou. Rozmýšľam čo ešte k filmu povedať, ale už ma nič také zásadné nenapadá. Možno len to, že v Pakistane sa na políciu určite nespoliehajte. Hodnotenie: A- ()

pan Hnědý 

všetky recenzie používateľa

Nádherná ukázka vizuální optiky z rukou Iram Haq. Vtahující taneční scéna, až v pop-art nádechu Xaviera Dolana v doplnění písně Myra - Evig dag, geniální zobrazení vztahů a náboženství - podané tvrdě a otevřeně. Pro zahájení filmového festivalu tímto filmem, je pro mě za dramaturgii Cinematiku po letech příjemným překvapením. Nádherná ukázka, že neherci vyjadřují přirozenější emocionální dopad - zejména Maria Mozhdah. [MFF Cinematik, 2018] ()

ibeh 

všetky recenzie používateľa

Velmi napínavé a silné psychosociální drama odehrávající se v Oslu a v Pákistánu. Hlavní představitelka byla výborná, autentická. Celou dobu jsem o Nishu měla strach. Film je natočený se švihem, nenudila jsem se ani chvilku. Dospívání je vždy těžké pro děti i jejich rodiče, natož v takto uzavřených komunitách svázaných vlastními zvyky a tradicemi spojenými s náboženstvím, ale žijících v západních zemích. V Anglii jsme se letos od jednoho pákistánského řidiče, zhruba padesátiletého, dozvěděli, že se po 20 letech vrací do své země s celou rodinou. Prý nezapadli. Více jsme se nedozvěděli, kdo ví, co se stalo. ()

Galéria (31)

Zaujímavosti (2)

  • Příběh je inspirován skutečnými událostmi režisérky Iram Haq, kterou její otec nachytal s chlapcem v jejím pokoji a odvezl ji proti její vůli do Pákistánu. (cihlenka)
  • Místo v Pákistánu se natáčelo v Indii. (cihlenka)

Reklama

Reklama