Idiot

Pokoušet se o natočení děl pana Dostojoveského v japonských kulisách bylo příliš velkým soustem i pro jinak velmi schopného tvůrce, jakým byl Kurosawa. Společnost ruská (či evropská celkově) a japonská se opravdu velmi výrazně liší, jednání a motivace postav se nedají bez následků jen tak přenášet, chování většiny herců naprosto nezapadalo do prostředí poválečného Japonska. Jediný, kdo se tomu vymyká, je Idiot Masajuki Mori, který brilantně koresponduje s Idiotem knižním. (20.11.2006)

Prepis a prenos legendárneho románu do japonského prostredia a inej doby je menej bolestný, ako by sa čakalo. On je takmer bezbolestný, ostrov Hokkaido je rovnako uzimeným miestom, ako Petrohrad a tradičné japonské expresívne herectvo skvele dokumentuje prežívanie postáv. V tých môže mať veľa divákov pomerne zmätok, najlepšie je sa sústrediť na ústrednú štvoricu. Kurosawa sa zameriava na vykreslenie nálad postáv prostredníctvom prostredia, zasnežené exteriéri sú vystriedané v istých momentoch klaustrofobickými tmavými interiérmi. Neviem, ako by vyzerala pôvodná verzia, nezostrihaná štúdiom, ale stráviť takmer tri hodiny s touto adaptáciou nemusí byť pre každého splniteľná úloha. Film pôsobí v prvej časti veľmi ucelene, v tej druhej už menej, to je ale dané samozrejme predlohou a skokom v čase. (04.10.2014)

S celkom zaujímavým Idiotom to mohlo pravdepodobne dopadnúť ešte oveľa zaujímavejšie, nebyť drastického narušenia zo strany filmového štúdia Šóčiku, ktorému sa zrejme nepozdávalo, aby vznikla ucelená autorská verzia o celkovej dĺžke viac ako štyroch hodín (presne sa jedná až o 266 minút !), a tak mu ju tým pádom trochu "oklieštili" , povedzme o dobrých 100 minút, čím sa film ako celok, tým mierne zmrzačil, čo napríklad priam najideálnejšie vidieť na celkovom filmovom rytmuse, ktorý je kvôli tomu miestami narušený, a preto vnímam toto spracovanie, ako jedno z najnudnejších, akými sa v 50. rokoch režisér prezentoval, že už práve teraz to môžem takmer prehlásiť, keďže som si týmto snímkom skoro skompletizoval túto päťdesiatkovú dekádu, kde určite bolo z čoho vyberať... No i napriek predchádzajúcej vlne kritiky, neľutujem, že som zhliadol prostoduchého človiečika Kamedu, ktorý si asi toho zobral na plecia viacej, než bol vôbec schopný uniesť, kedy si zase divák často uvedomoval, že tu skrátka asi niečo dobre nedopadne, však ? Totižto, veľmi obstojne sa nastavila - kompletná línia vzťahov i udalostí, ktoré zvyčajne podtrhovala prítomnosť postavy Taeko Nasuovej, totiž akonáhle sa objavila pred kamerou, tak vtedy bola nefaľšovaná radosť zo sledovania všetkých záberov, v ktorých si fenomenálna japonská herečka Secuko Hara počas trvania filmu zahrala. Mimochodom, kompozíciu obrazu mal na starosti Tošio Ubukata, ktorý si na herečku extra kvalitne posvietil. Neviem, či by si Dostojevskij zrovna takto predstavoval spracovanie svojho románu »Idiot« z roku 1868 do zrovna takejto filmovej podoby, ale podľa mňa sa režisér Kurosawa s touto výzvou popasoval vskutku (nad)štandardne, že opäť pri tom nesmel chýbať ani Toširó Mifune, čo je už typickým znakom tohto režisérsko/hereckého tandemu, že jeden sa absolútne nezaobíde bez toho druhého, teda aspoň týmto spôsobom to nateraz zakaždým funguje. A podotýkam, že vždy je to o niečom úplne inom. (11.02.2022)

Pro mě osobně zatím nejpodivnější Kurosawův film... Jistě je to dáno jak tím že jsem nečetl Dostojevského předlohu tak tím že jde o sestřih provedený studiem bez toho, že by se jej Kurosawa zúčastnil. Z původních 265 minut zůstalo dnešních 166 minut. Zmizely tedy téměř dvě pětiny děje. Kurosawa prý studiu vzkázal že pokud už chtějí film sesříhat, nejlepší by to bylo po délce... Z vysvětlujících popisků v úvodní části filmu lze vydedukovat, že stříhání se odehrávalo především zde. Poněkud zmatečný byl ovšem i závěr... Z filmu díky tomu do jisté míry zmizela logická stavba, rozhodně ale zůstala silná atmosféra. Přiznávám ovšem, že jednání většiny postav mi tak jako tak nepřipadalo úplně pravděpodobné a myslím, že za to už svévolný střih nemohl. Více než o skutečném duševním onemocnění film (a zřejmě i Dostojevského předloha) vypovídá o tom, jak si v dané době lidé duševní chorobu (což mimochodem epilepsie tak úplně není) představovali. Základní paradox duševně nemocného který ve skutečnosti jedná daleko přirozeněji a pochopitelněji než lidé zdraví je ale samozřejmě silný a velmi nadčasový... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, anniehall, kinej, Anderton, ScarPoul, Gwaihir (11.04.2021)

Jo, jo - viem , kto bol Dostojevskeho Myskyn , hoci citaniu romanov a beletrie sa vyhybam ako Cigos lopate. Ked literatura, jedine uznavam slovniky, encyklopedie a kroniky. No ale s5 k filmu. Uvodne tempo je doslova zaspate a priserne nudne, teda taku nudu som este nezazil. Toshiro Mifune to aspon dobre zahral, ale jeho dalsie veldiela ako Opily andel su jednoducho vyssie ako tento film. Secuko Hara /Tokyo Boshoku, Nelitujeme sveho Mladi 1946/ v strede film podla mna prehravala a ako -tak sa dal zniest aj Masajuki Mori /Ukigumo 1955, Rashomon/. Rezia je vycibrena a filmarsky je to pochopitelne vyborne, ale ako som spominal, Mifune ma daleko lepsie filmy a aj samotny Kurosawa natocil daleko vacsie kulty ako tento film - namatkovo spomeniem Rashomon, Opileho Andela a Dersu Uzala. Rezisersky talent Kurosawu nemozno popriet a ja mam k tomuto reziserkemu velikanovi obrovsku uctu : 70 % (16.04.2016)