Pearl Harbor

║Rozpočet $140miliónov║Tržby USA $198,542,554║Tržby Celosvetovo $449,220,945║ Vizuálne úchvatné, takže kamera, akcia, hudba ako vždy u Michaela Baya na prvotriednej úrovni. Nuž rapídne horšie to je z presladeným príbehom a nič moc natlačenou lovestory postupne prebudovanú do milostného trojuholníku... v podstate je tam nehorázne moc naťahovanej vaty, zbytočnej vaty vrátane predlžovaného záveru, ktorá bije na diváka v rozsahu nepeknej 3hodinovej dĺžky, čo je fakt podpásovka, a je to škoda, film vyznie potom všelijako len nie ako vojnová dráma, v určitom zmysle sa dá povedať že ide o taký klon Armageddonu. Keď sa to neberie moc vážne dá sa to zniesť, ináč český dabing tiež tomu moc nepomáha, prišiel mi dosť otrasní, našťastie v kine som si to v rámci možností koľko toľko užil. /videl v kine: 75%/ (18.05.2005)

„Madam, neberte mi krídla.“ Tak si Jerry a Michael splnili vlasteneckú povinnosť a zrekonštruovali skutočné udalosti z prvej polovice 20. storočia, kedy po útoku na prístav Pearl Harbor Američania oficiálne vstúpili do 2. Svetovej. Komparzom im je pri tejto vysokorozpočtovej limonáde afektovaný herecký tím (až na Toma Sizemorea a Jona Voighta), neznesiteľné dialógy, otravná pesnička Faith Hill, ťažkopádne nakrútené "obyčajné" scény a patetickosť až po vrtuľu (a možno aj vyššie). Obvykle nemám problém s veľkými citmi a epickými hollywoodskymi veľkofilmami (TITANIC som videl dvadsaťkrát a teším sa na ďalšiu dvadsiatku). Avšak počúvať tri hodiny kydy á la „Si môj najlepší priateľ.“, „Modlím sa k Bohu, aby nikdy nikto nezažil to, čo ja.“ alebo „Ako si mi to mohol urobiť?“, bolo utrpením aj pre mňa (a to som od detstva zoceľovaný seriálmi Správna päťka, Krok za krokom a Beverly Hills 902 10). Bayovi nemožno uprieť talent na tvorenie opulentných vizuálnych scén, plných spomalených záberov, komiksovej štylizácie a sitkom (štupeľ do nosa). Ale PEARL HARBOR ma nechytil už ani v kine, pre ktoré bol robený. (30.10.2004)

Pearl Harbor je zřejmě tím nejkýčovitěji patetickým hollywoodským dílem, jaké jsem v životě viděl. V tomhle ohledu možná kdekoho svádí označit za vítěze Bayův Armageddon, ale tam byl všechen patriotismus a heroismus naprosto záměrný, udržující příběh plný nesmyslů v komických sférách čisté vypravěčské potěchy. Tady se ale všechno bere strašně moc vážně, což je vzhledem k námětu pochopitelné, ale v souhře s naprostým antirealismem veškerých dějových zvratů, vycucaných z nějaké univerzální filmařské příručky pro klišé a masovou zábavu, to z filmu zároveň činí takřka nesnesitelně vlezlé a navíc ukrutně dlouhé arogantní předvádění. Bay má pravda řemeslo v malíku, všechno pod jeho vedením strašně dobře vypadá a scéna náletu má úžasný audiovizuální náboj, ale narativně tenhle chlápek bloumá skrze nudnou romanci a náznaky strhujícího dramatu a naplno ukazuje, o kolik je horším režisérem než třeba přirozený humanista Spielberg. Nejlepší na filmu je tak v konečném součtu hudba od Hanze Zimmera, která takřka okamžitě zkultovněla, a přirozený půvab sympatické Kate Beckinsale, přestože jí scénář dohodil dost nemožnou roli.. (01.12.2016)

Bayov ďalší kolos, tentokrát trošku viac presladený a som rád, že odvtedy do podobnej rieky neskočil, lebo mám taký dojem, že občas sa v nej aj dramaticky začal topiť. Predchádzajúci 'Armageddon', zameraný viac na sci-fi a triky, no mne ponúkol viac dojemnejšie momenty ako tento snílkový epos. Ostatné však funguje ako hodinky, keď to celé prestane byť jemná, dojemná dráma, Bayov motor na zábavu sa opäť roztočí na plné obrátky a tak je to až do konca. 75%. (05.03.2006)

Aneb když Michaelu Bayovi přestali stačit dva černí ukecaní policajti a když si znovu plácl s Benem Affleckem, který měl zatěžkávací zkoušku v akčním velkofilmu právě u Baye (Armageddon). Ačkoliv se dá spekulovat, jaké housle tu herci (nutno podotknout, docela slušně vybraní) v téhle monumentální válečné fresce vůbec hrají. Hrdá Amerika ztrácí svou nevinnost, trikaři z ILM se utrhávají ze řetězu. Ale postupně. K Pearl Harboru jsem se vrátil po několika letech. Nelituju, ač ta délka je smrtící. A vlastně stále platí to, co před lety. K Bayovi prostě to úsměvné filosofování, dospívání v muže, pseudohistorická velkolepost, barvotiskovost, přeslazená romantika a totální americký patriotismus (Brit k Američanovi: „Jestli je víc Američanů takových, jako jste vy, Bůh pomáhej našim nepřátelům.“) patří. A pokud divák není totální cynik, přežije to, dokonce mu to místy bude velmi příjemné. Skutečně příjemné. Příběh je jednoduchý, o triviálnosti a povrchnosti bych ale zas tolik nemluvil (ani v případě odbytého japonského plánování a amerického velení – nikdo tu snad nečekal lekci z historie). Jakmile zazní první výbuch, divák si „užívá“ všudypřítomný chaos, explodující lodě, vzdušné souboje, velkolepou výpravu, zátěžový test pro nemocnici a topící se námořníky. Všechno je to natočené mistrovskou rukou, samozřejmě v dokonalých barvách a bez těch škaredých záběrů (utrhané končetiny atp.). Naopak záběrů zalitých sluncem a těch vymazlených nejen na prapor s hvězdami a pruhy je tu tolik, že místy divák musí smeknout (kameraman John Schwartzman zaválel). Potěší i epická a maximálně romantická hudba Hanse Zimmera, své s palcem nahoru odvedli i zvukaři. Válka jinak, válka jako vizuální show. Pod pečlivým dohledem Jerryho Bruckheimera!! (30.08.2015)