Otec na služobnej ceste

Slavný film (Zlatá palma, nominace na Oscara) stojí v podstatě na počátku Kusturicovy kariéry a je sympatické (a pravděpodobně i odvážné), že snímek ještě v polovině 80. let vcelku tvrdě – zjemňován komikou či lyrikou – reflektuje politické a společenské ovzduší Titova komunistického režimu, zhruba jeho první poválečné dekády. Doba je přiblížena skrze příběh prosté rodiny z venkova – otec Meša, často z domova vyjíždějící na služební cesty, je náhle „odejmut“ rodině a ztrácí se na určitou dobu v pracovním táboře. Perspektivou syna Malika, vyrůstajícího a zakoušejícího i první doteky lásky, nahlížíme běh let, čas odloučení, následný návrat otce a dopad deprese z lágru na rodinné vztahy, včetně zamlčování skutečného stavu věcí. Film (podle scénáře bosenského spisovatele Abdulaha Sidrana) se dotýká témat jako vynucovaná loajálnost vůči straně, nevěra a násilí v rodině, podezření, vina a odpuštění, a zahrává si jak s přímočarou, efektní magičností (Malikova náměsíčnost) a absurdně-líbivými prvky (neustálá přítomnost fotbalu – a to i v klíčových momentech dění), tak i náhlými kontrasty k „zaručeně dojemným“ scénám a trpkým momentům zoufalství – jak je ostatně příznačné vzhledem k zakončení v roce 1952. (03.01.2013)

Dobrý film, byť mě osobně zas tak neoslovil - měl jsem velký problém to dokoukat a místy mě to fakt nebavilo. Ke kladům snímku by šlo jistě počítat kvalitní obsazení, včetně představitelů dětských rolí (znalec Kusturicových filmů zde potká řadu povědomých tváří), pěknou hudbu a dobrý scénář, který dovedně míchá komediální momenty s těmi dramatickými. Ačkoli je řada scén naprosto skvělá, až nezapomenutelná (obřízka, náměsíčnost, syn rušící rodiče při sexu, rvačka žen, podpálená sukně...), a na filmu je jasně rozeznat velký talent jeho tvůrce, který se plně rozvinul v jeho pozdějších filmech, jako celek mě film přesto bohužel příliš neoslovil, a od Kusturicy si více cením všech jeho ostatních filmů (paradoxně i včetně jeho debutu VZPOMÍNÁŠ NA DOLLY BELL?, který považuji za mnohem lepší). Ale kdo ví, možná mi to jen nesedlo z nějakých čistě subjektivních důvodů (dlouhá stopáž, teplé počasí, nechuť sledovat film v hnusné kvalitě a s mizernými titulky), a za jiných okolností by tahle trpce-komická filmová nostalgie třeba zafungovala. Pro fandy Kusturicových filmů určitě must-see záležitost. Mimochodem dnešního diváka může na filmu zarazit několik detailních záběrů na genitálie dětských herců - těžko si představit, že by v dnešní době posedlé honem na pedofily bylo možné něco takového dostat do nějakého filmu. Jak se časy za těch 31 let změnily... (04.07.2016)

Reflexe 50. let titovské Jugoslávie. Příběh vyprávěn očima dospívajícího kluka (tedy klasické schéma, zde ovšem oproštěno od nostalgie a historické neobjektivity), ostatní postavy jako typy (sukničkářský otec, útrpná matka). Represivní aparát nakonec rozbíjí i rodinné vztahy a otec je poslán do dolů. Fotbal jako metafora vztahu Jugoslávie a ostatních zemí (závěrečné vítězství nad SSSR). Magický realismus – náměsíčnost hrdiny (podobně pohybování předměty ze Vzpomínáš na Dolly Bell? a hypnóza z Domu k pověšení). (15.11.2005)

Politika síce životy bežných ľudí ovplyvňuje, ten život každodenný, aspoň teda hrdinov tohto filmu, bol o pití, trtkaní, futbale a ešte bežnejších veciach, dokým sa ale zase do toho nezaplietla politika. Zabudnite však na vyhrotené drámy o dobách druhej polovice 20. storočia vo východnom bloku, Kusturica sleduje iba tých bežných ľudí a medzi politikov sa s kamerou nemieša. Každopádne aj v Juhoslávii vždy vedeli, že jediný možný prostriedok, ako vyzrieť na Sovietov, bol vrcholový šport, v ich prípade futbal, v tom našom hokej, i keď kedysi tiež aj futbal. "Miki" je charizmatickejší ako ľubovoľná svetová megastar, jeho postavu si obľúbite aj napriek tomu, že je to darebák. Ale keď tak romanticky ponožkami dokáže vzrušovať ženy... Dramaturgicky určite nie dokonalé, ale zase až tak cez dve hodiny sme nešli, aby film začal nudiť. (18.05.2021)

Raný Kosturicův film u nás často přirovnávají k Pelíškům – Otce bych spíše nahradila Klamným létem, nicméně pravdou je, že nešťastné dějinné události jsou nám podány zidealizovaně optikou mladých, kterých se to zas až moc netýká. Hlavní hrdina Malik vzpomíná na své dětství, jehož středobodem je milovaný otec, záletný obchodní cestující. Série vesměs úsměvných epizod se odehrává na pozadí divokých 50. let, komika se mísí s tragikou a odhaluje střet dějin a malého člověka. (18.09.2009)