Tichá noc

Podrývačný pohľad na transformáciu rrodinnej tragédie na chladnom poľskom vidieku. Domalewski rozvrstvuje apatický rozklad na čiastkové celky, ktorým dominuje hlavný motív a vlastne aj motivácia sprievodnej postavy Adama, a to, rozpredanie dedkovho pozemku pre štart svojho podnikateľského sna. Téma a spôsob indikovania rozkladu je však ohratá a mnohokrát pranierovaná dramatizácia udalostí, z ktorých sa rozsypú pôvodné plány a nakoniec príde k symbolickej katastrofe (požiar, ktorý zničí dom a postavy ostanú neodškodnené). Videné za priamej účasti režiséra a scenáristu Domalewskiho a jeho tematickom seminári v košickom Kulturparku [ART Film Fest, 2019]. (01.08.2019)

Režisér dal dohromady všechny nepříjemné věci, které by se mohly stát v jeden vánoční den a šoupnul je jedné rozvětvené rodině, která chtěla strávit svátky společně pod jednou střechou. Odraz nepříjemné oslavy se sice povedl nastínit věrohodně, ale já v té záměrně běžné atmosféře polské rodiny nenašel téměř nic z toho, za co je tento filmový polský hit vynášen do nebes. (12.06.2018)

Taká vianočná idylka v poľskej rodinke kdesi na vidieku. V podstate to bola taká vianočná sonda do rodiny, ktorá si žije na prvý pohľad takým bežným životom. A zdanie samozrejme napokon klamalo - však keby nie, tak to by bol veru biedny scenár :) Herecky veľmi kvalitné, aj atmosféra stála za to, no dialógy by som vo filme takéhoto žánru a námetu čakal o kus prepracovanejšie, hoci ani to ľudové poňatie nebolo na zahodenie. (Pozor, nasleduje mierny Spoiler) Adamov optimistický plán na získanie súhlasu na predaj domu počas štedrého večera sa nakoniec premenil na nepredvídateľnú frašku. Naozaj kruté, keď si človek myslí, že akurát prežíva svoje najkrajšie obdobie života, keď v tom zistí, že to je vlastne to najhoršie... (no stáva sa, a mám pocit, že čím ďalej, tým častejšie) (15.06.2018)

Jedna polská rodina slaví další obyčejné Vánoce, až na to, že tentokrát domů na Vánoce míří nejstarší syn ze zahraničí, což slibuje zajímavou krystalizaci rodinných vztahů. Já osobně mám tento typ filmů rád, protože filmy a celkově příběhy založené na konverzaci a vyprávěné téměř dokumentární formou mohou buď hodně zklamat, nebo nadchnout. Nemyslím, že by existovalo něco mezi tím. A tento polský film patří k těm lepším, a to zásluhou nevšedně všedního příběhu, zásluhou uvěřitelných hereckých výkonů, a celkovou neutěšenou atmosférou, kterou film dokázal vyprodukovat a zprostředkovat mi ji jako divákovi až natolik, že jsem si připadal jako když jsem vlezl cizí rodině do jejich soukromí. Já si nemůžu pomoct, ale mám takovéto filmy snažící se popsat životy obyčejných lidí vcelku rád. Nicméně film mi přišel chvílemi až příliš roztahaný, a to je důvod, proč nemohu být nadšený absolutně. Ale mnoho nechybělo! [27. Art Film Fest Košice] (17.06.2019)

Zahájení Evropského filmového festivalu trvajícho již čtvrtstoletí nemohlo být povedenější. Polská Tichá noc navíc nafasovala poměrně exluzivní vizitku v podobě dvanáctinásobného (z toho Piotr Domalewski bral pět !! ) vítězství na polských filmových cenách Orly a to jak od diváků, tak od kritiků a ve všech hlavních kategoriích . Takové pompě s vědomím, že filmový Polsko patří mezi absolutní světovou filmovou špičku se prostě nedá odolat. Největší síla filmu je v autenticitě obrazu, dialogů, postav a zejména vztahů. Opravdu to Piotr Domalewski pojal mistrovským způsobem. Připadal jsem si jak tichý návštěvník jedné rodiny, který pronikl do jejich vztahů a měl jich i díky silnému konci plnou šišku. Pokud tě tento veleúspěšný polský snímek zajímá, budeš mít ještě možnost v květnu v rámci fesťáku 3 Kino. (05.04.2018)