C. a k. polní maršálek

První Burianův zvukový film jsem nedokoukal na prvý pokus ani do konce. Nějak mne to moc nesedlo v porovnání s jeho pozdějšími filmy. Skončil jsem u sekvence kdy se dovídáme o člověku co se dožil 105 let a celý život se netknul alkoholu. Inu tedy to chci také a vylil jsem veškerý alkohol co se u mne nacházel až na jeden dar do výlevky, snad to podzemní vody zvládly. Na druhý pokus jsem to už dal celé a nelituji času. Když jsem se dostal až k té části kde jsem posledně skončil, velmi mne překvapily další momenty z té sekvence kdy jsem se dozvěděl, že dotyčný abstinent měl také pana bratra kterému je 118 let a není přítomen protože je jako obvykle zkárovanej pod obraz. Byl jsem fakt nesmírně rád že jsem to tentokrát dokoukal do konce. Jednak ten film vůbec není špatný, ano nemá ideální rytmus, ale zábavy a burianovských fórků je tam docela dost a Burian se už tu předvedl jako Velký Herec, druhak přestal jsem dělat na studentských večírcích ostudu a otevřel jsem darovanou slivovici, která se mezitím stala pětiletou a zcela osvobozen od předsudků jsem se podíval na její dno. 70% (ten film). (16.10.2020)

Kategoricky nesouhlasím s tím, že je zde Máňa s Hronem navíc. Nejen jako pár měli své fandy. Dále je tu pěkná Olga Augustová jako pikantní Pavla Garbo. K Burianovi se vyjadřovat nemusím, ale Karel Lamač to tímhle filmem vyhrál na všech frontách. Kdyby ne, tak český film by měl mnohem větší problémy se zvukem a v Berlíně by musel opustit Anny Ondrákovou pro údajnou neschopnost mnohem dříve. Tehdy se ovšem ještě nevědělo, že na to bude potřebovat Magdu Schneider a Pepu Goebbelse. (15.02.2009)

Vďaka titulnej piesni a následnému interaktívnemu prepojeniu s internetom som zase o čosi múdrejší. Pohľad do googlu prezradil, že es šálek v refréne pesničky je vlastne vojenský plechový ešus. V s vyznením piesne i filmu si myslím, že hranatý tvar tohto ešusu "zdobí" nielen hlavu poľného maršála, ale všetkých mocibažných, veliacich uniformistov strpčujúcich každodenný život väčšiny z nás tisíckami nezmyselných príkazov a zákazov - a rozhodujúcich spravidla kdesi v teple svojich prekúrených, zaprdených úkrytov. (13.12.2011)

Lamač se od začátku filmu satiricky pouští do vojenské vrchnosti a celého vojenského systému. Zobrazuje člověka, který vyšoupnut z celého sytému rozkazů a nařízení prožívá "životní krizi, ze které se může dostat jenom návratem k vojenské službě. Ve své kůži se cítí jenom sám ve svém poslušném světě nebo mezi kumpány v hospodě, kde se zachovává určitý systém, ve kterém je nahoře. Poté se mu naskytne se mu příležitost ještě jednou obléct uniformu a splnit si své sny... Film ukazuje určitou hloupost celého vojenského systému, ukazuje neupřímnost a pouhou formální stránku mezi vojáky. Nejvíce se pouští do samotného velení, a to už titulní písní, nebo třeba hláškou : "Diť nemůžu mít rozum když jsem polní maršálek." Snímku samozřejmě převažuje humorná stránka, a tak veškeré rýpání a odsuzování je zobrazeno humornou formou. Tím chtěl podle mě autor ukázat, jak přílišná snaha o podbízení nadřízeným působí humorně. Motiv záměny není u Buriana ničím novým (Přednosta stanice, Revizor), jeho herectví je opět skvělé. 75% (23.01.2011)

Vlasta Burian neni uplne muj oblibeny herec, v mnoha filmech se mi jeho humor zda byt prilis vtiravy. To vsak neplati o polnim marsalkovi, ktereho ( narozdil od jinych uzivatelu ) povazuji za jeden z jeho nejlepsich filmu. Hezky je i scenar, kdyz jeste vezmu v potaz rok nataceni, neni co resit... Poctive ctyri hvezdicky. (28.09.2010)