Jurský svet: Zánik ríše

Bavilo mě to. Když už film nefunguje jako dílo, které má nějak zásadně rozvíjet potenciál a hodnoty vytvořeného světa (Life finds a way už prostě moc nestačí), jako ultradrahý fan made product Spielbergova odkazu je perfektní. Vhození do děje je vyloženě orgastické, příběh na ploše dvou hodin nepokulhává a Bayona v každé scéně se zubatými krasavci dokazuje, jak velký vizuální fachman od Boha je, když i jinak rutinní momenty proměňuje v nefalšovaně silnou (brontosaurus na molu) nebo napínavou filmařinu (závěrečná půlhodinka nedává vydechnout). A moc mě bavilo odkrývání všech uctivých pomrkávání směrem k prvním dvěma dílům, které je někdy očividné (holčička na poslední chvíli zaklapává poklop před raptorem), jindy promyšlenější na úrovni podobných úhlů záběrů či pozic postav, ale nikdy rušivé a křečovité. Co mi naopak vadilo je práce s postavami, které působí tentokrát odflákle jako z béčkové produkce, a tvůrci mají štěstí, že alespoň sympatický casting pozornost publika dokáže udržet (Pratt i Howardová výborní). No a problém je samozřejmě i v příběhu samotném - Ten je na jednu stranu dobře napsaný ve smyslu postupné gradace a hlavně zvýznamňování motivů, kdy zpočátku těžko stravitelnou rodinnou vložku využívá v zásadní okamžik ve prospěch logicky ospravedlnitelnému zvratu, ale na druhou stranu působí mnohem víc našroubovaně a uměle než svého času přehnaně kritizovaný Ztracený svět a zatahuje do hry genetické machinace takového rozsahu, že už si připadáme jak v antiutopii od Bradburyho a mě osobně tedy ten zmiňovaný logický zvrat sám o sobě štval. ____ V součtu však možná překvapivě převládá spokojenost nad vyspělým a atmosférickým dobrodružstvím, kde je pozitivně vidět každičký investovaný dolar a jehož nádherné vyústění mě chtě nechtě donutilo, abych se na završení trilogie upřímně těšil. 70% (26.06.2018)

"V T-Rexově žaludku, ekolog si libuje, že ještěrku zasytil, nezištně se raduje." Přínosný dokumentární film, ekologicko i finančně naučný, který klade velmi znepokojivé otázky. Např. jak moc musíte být zazobaní pro úspěšnou dražbu zobavého pterodaktyla, na aukci pro globální zbohatlíky? Kolik škváry a kolik tun ocele na klec vás bude stát domácí mazlíček T-Rex? Proč naklonovaní dinosauři chtěli sežrat naklonovanou holčičku? To od nich nebylo moc kolegiální! Je velociraptorka Blue velice inteligentní, víc než lidi, nebo víc věrná, čili blbá? Kdo vyhyne dřív, my nebo znovu oni? Proč mají prima žraví dinoušci na csfd (Česká Smečka Filmdatabázních Dinosaurů) tak nízké hodnocení? A proč je Omnibus takový pacholek, že natruc pravěké smečce schválně k zaslouženým 4 hvězdám přihodí i pátou? (26.05.2020)

Mrzí mě to, ale kouzlo předchozího dílu (o Spielbergově originálu nemluvě) se tentokrát neopakuje. Co naplat, že dinosauři jsou skvělí a mnohdy přicházejí na scénu stoprocentně hororovým způsobem, když podivný scénář z některých z nich dělá nefalšované akční hrdiny a film má kvůli tomu například rozhodně nejhorší (nejtrapnější) finále z celé série. Chris Pratt je sice fajn, ovšem tentokrát je spíše za supermuže než za toho drzého sympaťáka Owena z Jurského světa, postava Bryce Dallas Howard zase nemá skoro vůbec co říct, na záporáky si (snad s výjimkou Teda Levina) brzy nejspíš ani nevzpomenu... A za největší zradu považuji štěk Jeffa Goldbluma. Škoda toho všeho, protože druhý Jurský svět fakt skvěle vypadá, má několik opravdu dobrých scén (třeba ta s brachiosaurem stojícím na zadních je stoprocentně dojemná) a díky bombastické hudbě Michaela Giacchina také skvěle zní, ale ve výsledku je to s ním dost podobné jako s Jurským parkem 3. (21.06.2018)

Když napíšete něco tak dokonale blbého, děláte to buď z neschopnosti, nebo s tvůrčím záměrem. Klaním se k druhé variantě, protože Bayona ví, kde leží jeho hororové kořeny a tak svižně vodí kameru i triky, přičemž herci deklamují jak o život a zařezávat klišé do sedačky před sebou vás přestane po hodině bavit. Ale ta lehká žánrová odbočka se zaklapnutím vrat na trajektu tomu prospěje, a i když se neděje žádné překvapení, chvílemi je to fest napínavé a krvavé, co jenom rating dovolí. Provazce deště už jsou pasé nějaký ten pátek a 20 minut bych bez milosti nechal spadnout na podlahu střižny, ale pocit vysokooktanové jízdy, kde funguje bombardování lávou i plížení ve tmě, která vcelku slušně dojíždí ještě pár hodin po vylezení z kina, to nakonec spláchne. (27.06.2018)

Spotřební doba si žádá spotřební zboží. A bohužel v posledních nejméně 10 letech se řada spotřebního zboží objevuje i mezi filmy. Každý dobrý (nebo aspoň relativně dobrý) film je třeba vykompenzovat nejméně tisícovkou těch méně koukatelných či přímo životu nebezpečných. Jurský svět nr. 1 byl osvěžující a zdařile recykloval téma dinosauřího světa, jeho pokračování ovšem už působí z větší části jen jako snaha využít již namodelované a vyrenderované dinoše k zaplacení luxusní all-inclusive dovolenky hollywoodských magnátů někde v Marsa Alam anebo spíše na Marsu. Během pokusu o záchranu dinosvěta je třeba vystavět nejméně jeden obří oslí most a použít osvědčená klišé v množství větším než velkém, aby bylo zdárně dosaženo cíle v podobě co největšího zisku (platí pro děj i skutečný život). Největší sympatie tak získávají dinosauři, kteří ze svého kouzla (na rozdíl od lidských hrdinů) neztratili nic. Shrnuto - po zhlédnutí JS:ZŘ ve vás zůstane pozitivní zážitek jen o málo delší, než ze včerejší vynikající večeře. (28.06.2018)