Creed II

Creed 2 je pro mne možná největším a nejpříjemnějším překvapením loňského roku. Jelikož už mě dost unavuje pravděpodobně jediný neustále používaný koncept sportovních filmů “první prohraješ, pak se vyburcuješ a na konci tě čeká fenomenální vítězství,” přistupoval jsem k dvojce znovu nastartované série striktně skepticky a možná i to byl hlavní důvod, proč jsem si film neskutečně užil. Jedničce jsem svého času napálil taktéž pětikvalt, ale pamatuji si, že co do konceptu těchto žánrých filmů je Creed Ryana Cooglera mnohem standardnější, a samozřejmě mimořádně natočený, proto byl i univerzálněji chválenější. Dvojka je ale dost jiná. Už od začátku. Neskutečně mě chytla atmosféra, a v druhé půlce jsem byl vlivem rodičovského elementu přímo dojat. A pak je tu samozřejmě finální souboj, který je opět skvěle natočený a já nedokážu pochopit, co je přesně Caplovi vyčítáno. Creed II je precizně a dojímavě natočen podle dalšího kvalitního scénáře, v patřičných momentech dokáže hezky udeřit na solar plexus a jindy zase emocionálně odrovnat Rocky (naposled) s Michaelem B. Jordanem do toho dali fyzicky naprosto vše (ať už jej můžu nebo ne, tohle přiznat musím). 10/10 a pocitově si dokážu představit, že na rozdíl třeba od Wrestlera si film rád pustím znovu. A teď mi dejte tu trojku s Mr. T, jelikož vrátit do hry rodinu Dragových byl vyloženě brilantní tah. (11.03.2019)

Po třech letech se setkáváme s Rockym a Adonisem Creedem. Tentokrát se však vrací jedna další postava. Ivan Drago a jeho syn Viktor Drago. Rozhodně nejsem zastáncem, aby se ve filmech oživovali postavy, točili remaky, nebo pokračování po x-letech (například můj komentář k novému Predátorovi – naprosto zbytečný film), ale u Creeda vše funguje jak má. Příběh je stále přes kopoírák od…no vlastně od prvního Rockyho a to platí u dalších boxerských filmů. Creed 2 na mě ale díky rodině Dragových dýchl neskutečnou nostalgií a atmosférou. Vidět Lungrena zpět jako Ivana Draga pro mě bylo potěšením. Tréninkové sekvence, jsou jako vždy v případě Rockyho a teď už i Creeda skvělé. Zápasy vydařené (není jich moc). Něco málo přes dvě hodiny uteklo velmi rychle. Creed 2 je podle mě lepší než první díl, ale za to může především to, že je zde Drago, kdyby tam nebyl, pravděpodobně by šlo pouze o další boxerský film, ve kterém by sice byl Rocky, ale už je hodně v pozadí. Myslím, že by bylo vhodné, kdyby celá sága Rockyho a „kariéra“ Creeda už skončila. Nicméně tržby nám pravděpodobně přinesou další díl. Jak říkám, v nejlepším se má skončit a Adonis Creed bez Rockyho (Stallone naznačil, že hrál naposledy Rockyho) nemá podle mého názoru nic nabídnout. Vždyť nakonec dokázal, že je dobrý boxer a hlavně utkal se s rodinou, která mu zabila otce. Pokud další díl vznikne, určitě na něj zajdu do kina. Byl bych ovšem radši, kdyby nic dalšího už nebylo. (02.01.2019)

| Rozpočet: 50 miliónov $ | Tržby: 64,6 miliónov $ | Športovné filmy u mňa vždy pokulhávajú, stáva sa len výnimočne, že ma komplexne dostanú. Neni výnimkou ani Creed II, ktorý je len našrubovaným, celkom zbytočným pokračovaním inak skvelej jedničky. Jediná vec, ktorú je ale potreba vyzvihnúť je, že z športovne technickej stránky je film neuveriteľne autentický - pre mňa ako laika v boxe - poprví krát som mal naozaj pocit, že herci zo seba naozaj vymlátia dušu. Príbehová linka nie je zlá, ale emočne som sa nemal čoho chytiť, a obávam sa, že mal podobný problém aj B. Jordan, a to je to jádro pudla... Stallone opäť skvelý, v jedničke mal ale tiež viac čo hrať... I napriek tomu som celú stopáž filmu, keď bol Rocky na plátne, uvažoval, že keď pre nič iné, tak už len pre fakt, že tu ešte Sly medzi nami je, už len pre to sa v ságe oplatilo pokračovať :) (22.11.2018)

Taxe má fundovaná predickce po prvním Negrorockym naplnila, satanžel s ne až takovým koncem, jaký jsem si vroucně přál. Ten nesympatický a totálně kožený mouřenín to zase rozchodil a Dragovci si uřízli ostudu i během Teplé války, tentokrát před Putinovým politbyrem. A je z toho jen leklý pokus o rymejk klasiky, která měla nesporný náboj a motivační drajv, až po ní nejeden gaučový olympionik zatoužil vyběhnout na Sibiř, popřevracet pár traktorových pneumatik, potahat pár klád a dát děsně na piču nějaké nasteroidované gorile. U tohohle prostě jen dopijete lahváče, hlasitě říhnete a otočíte se na druhý bok, protože toho necharizmatického vybouchaného negra máte od počátku úplně v prdeli, víte, že váš favorit ho za taťkou stejně nepošle, a dělnická moudra kolem z posledních sil pajdajícího pouťového filosofa s kontuzí mozku, dědy Silvestra, už jsou po těch letech kapku vyčpělá a spíše serou, jakož i hudební podkres dementních básniček, urputně recitovaných čokoládovými astrofyziky. Nicméně, bylo to o půl tuny otravných rodinných hovnot lehčí než ta první sračka, rohování vcelku ušlo, jako vždy sympatický Áda do toho ghetta vnesl i špetku nostalgie a šarmantně podržel šouravému Slájovi infuzní stojan, tudíž taková napuchlá omlácená trojka se zlomeninou horního oblouku se z toho vytřískat dá, navzdory mrazivému hororovému momentu ve druhé půlce. Exhumovat totiž bývalou alfazlatokopku Brigitu, která v kremačním věku dorostla do vskutku děsivého androgynního babochlapa, z toho tak trochu udělalo Rocky horror picture show a zombie apokalypsu. (26.11.2018)

Čtvrtý Rocky je totální kult. Hudba, strhující trénink, sovětská mašina Lundgren, urputný Rocky, neskutečný feeling. Po letech je radost sledovat zšedivělého Lundgrena a Stalloneho ve společných scénách. Jenže tady začíná první zklamání. Mohly to být scény ikonické, mohly mít vnitřní napětí, ovšem nemají. Velká škoda. Ale postupně. Synek legendárního Apolla právě urval vysněný titul šampiona v těžké váze. S partnerkou se chystá na roli otce, navíc ji požádal o ruku. Jenže v mrazivých podmínkách trénuje nám dobře známý zahořklý Rus svého syna. Cíl je jasný: pomstít se a získat zpět zájem upjaté domoviny. Mezitím nás ovšem čeká spousta vaty, která tak úplně nechutná. Adonis bojuje s touhou pomstít otce, zároveň se utápí v mdlých rodinných hodnotách (vážné pasáže – žádost o ruku, starost o dítě, vnitřní rozbroje boxera – úplně nefungují), které navíc ukusují velkou část stopáže. Asi proto ty konečné tři hvězdy. Na druhou stranu klobouk dolů nad scénářem (opět se na něm podílel sám Stallone), protože návrat Ivana Draga na scénu je předložený bez pitomých berliček. A také nad samotnými souboji, které udrží divákovu pozornost. Choreografie je velmi solidní, rány dobře mířené a efektní. Když zazní tradiční znělka, je to radost. Potěší i burácivou černošskou muzikou nabitý soundtrack. Nostalgické odkazování k předchozím dílům ne vždy funguje, ale neruší. Celkově jde o produkt přizpůsobený naší době, Sly naštěstí dál sype moudra a utvrzuje, že až tenhle chlapík jednou nebude, bude to sakra zlé. (20.02.2019)