Backstage

Taneční filmy mám rád, hlavně sérii Let's Dance a StreetDance. Tančit neumím, takže obdivuju ty lidi, jak umí ohýbat a nakrucovat s těli. K tomu vždy potěší pohled na nějakou pěknou slečnu a poslech soundtracku. U Backstage je ten název správný, neboť hodně děje se věnuje právě tomu, co se děje v zákulisí pořadu, kde se má tančit a jednotlivé tance jsou spíše naznačené, takže si moc tanečních vystoupení neužijeme. Těch pár ujde, ale nejzábavnější byly ty v továrně a při uklízení. Hudba mě taky nijak neoslovila. Když chyběl tanec a i hudba, který by mě bavily, tak jsme se zaměřil na příběh a herecké výkony a to taky žádná sláva. Film jako takový nebyl zas tak špatný, bohužel jsem čekal trochu víc a klidně bych si dal i pokračování, jen víc toho tance. 40% (29.10.2018)

Free, cool, crew. Drsní hoši, hbité spoře oděné dívky. Nějaký ten dějový kotrmelec, nějaký ten darebák v zákulisí, nějaká ta láska. A hlavně epická taneční čísla. Tak nějak všechno bychom plnili, ovšem u zbytku opisujeme velmi zoufale a na zahraniční vzory jednoduše nemáme. Což je s ohledem na jejich kvalitu o dost větší průšvih, než by se mohlo zdát. Není to úplná katastrofa, ale jednotlivá čísla (ač jsou vesměs povedená) jsou v podstatě jen atrakcí a nějaké pevné dějové švy okolo jsou potřeba. Jenže ty chybí. Zatímco většina členů skupiny plošší být snad už ani nemůže, my si všímáme hlavně tanečnice Mary, která vyrostla v dětském domově a nyní našla oporu v lídru skupiny Buddym. Jenže Buddy je trochu hajzlík, takže ona začíná mít blíž k outsiderovi Hugovi. Samotná soutěž, do které se skupina přihlásí, je navíc zmanipulovaná a prahnoucí výhradně po divácké sledovanosti, takže zelenou mají hlavně intriky a vytahování špíny na jednotlivé členy. A tady zatraceně selháváme. A zatímco dramaturgyně soutěže netuší, co mají za lubem producent a režisér, skutečný dramaturg u filmu chyběl asi úplně. Leccos na sebe totiž nenavazuje, nedává smysl. Zápletka je chatrná, zbyla jen melodramatická všednost a prázdnota. Průšvihem je pak i český dabing, který tahá za uši, a holt máme potřebu z našich východních sousedů dělat ještě víc nevěrohodné postavy. Režisérka Andrea Sedláčková má tři nominace na Českého lva, za tohle by ovšem zasloužila lehce přes prsty. (31.10.2018)

Slovensko-český film který kříží taneční film typu Lets dance! a pořady Československo hledá talent má pár pozitiv: 1) originální námět v našem prostoru, 2) pozitivní energie 2) Mária Havranová . Film o partě životních outsiderů, kteří chtějí vyhrát tv taneční soutěž neurazí, neuškodí, ale že by nějak vtáhl do děje, který skoro není ( scénář opravdu jak od děcka ), se říct nedá. Hodnocení sráží následující: 1) námět okoukaný a aktuální tak před deseti lety 2) jestliže to nemá děj, mělo být těžiště v tanečních číslech, ale ty jsou tady spíše průměrné a nasnímané dost neatraktivně ( průměrné vystoupení v ČS má talent je desetkrát oku lahodnější ) 3) moje heslo, že pokud je děj o ničem, měl režisér aspoň nasadit roztomilá zvířátka, nebo svlíknout Marii Havranovou do naha, se nenaplnilo. Zvířátka žádná a Maria šla jen do nahoře bez zády ke kameře 4) největší vražda tohoto filmu se jmenuje DABING - nadabovat do češtiny partu Slováků, kteří hrajou Slováky - sorry ale přijde mi to jako dělat z českých diváků nesvéprávné debily. (21.10.2018)

největší problém tady není to,že se předabovali slováci do češtiny,a není to ani to,že děj se stabilně jednoduchý a předvídatelný jako u ostatních "tanečních" filmů.Problémem je to,že ten děj je mnohem blbější než u ostatních "tanenčních" filmů a bije to do očí natolik,že to absolutně přebíjí tanenční čísla,která jsou ale jinak celkem v pohodě (ačkoliv je s podivem,že hlavní krjů se přesunem do Prahy dost zhorší).Není to úplný průser a je třeba dát aspoň půl palce nahoru za snahu natočit "místní" Step Up,ale příště by to chtělo lépe...40% (17.10.2018)

Film s milosrdnou metráží. Opsat hloupé americké taneční romance typu Let’s Dance nemůže být žádná věda, zato opsat je do podoby ještě hloupější než originál, to už si žádá opravdu svébytný druh talentu. Monotónní hudba vyvolává migrénu, ale tanečníci jsou výborní. Historka sice přesně sleduje americký vzor, tedy dorostenecké putování za taneční slávou proložené milostnými trampotami, ale ve dvou dalších obvyklých rovinách, sociální a mediální, se Backstage dostává až za hranu bezděčné parodie. Taneční parta ze zapadlého slovenského podhůří zastoupí naráz chudobu, nezaměstnanost, drogy, romskou otázku, vzdor vůči zazobanému otci „privatizérovi“, úděl sirotka, dětský domov a nakonec i dojemný vzkaz z vězení s náznakem motivu v duchu hnutí MeToo, kdy postavy na plátně slzí a kino propuká v smích. Výchovný dovětek ze Spojených států už jen přilije poslední hořkou kapku do melodramatické břečky.Totéž platí pro šablonu showbyznysu, kde cyničtí televizní magnáti, bulvární média a lačná reklama manipulují bezelstnými dětmi. (19.11.2019)