Kliatba kvíliacej ženy

Štandartný film tohto hotorového podžánru. Či už prekliate bábiky,skrinky, veci či ľudia si vyhliadnu rodinu s deťmi a strašenie môže začať...Ani príliš neľutujem že sme film nefali v kine aj keď s kamarátmi večer by mal nepochybne väčšie čaro, ale napriek tomu sa určite LaLlorona nezaradila medzi prekvapenia tohto roka,ako jej predpovedal zdejší ekspert na hořoř 😊 (18.06.2019)

Sí, sí, esa es ella, La Llorona, ella quiere a tus hijos, ¡quiere dos hijos ! Mám rád, tyhle městské legendy, ale tady se to promarnilo a to jako dost fest. Předvídatelné lekačky, které ani nelkají, sice zamrzí, ale největší problém spočívá v tom, že to neni vůbec děsivé, neni tady žádná atmosféra, nic co nahánělo hrůzu nebo aspoň znechucovalo. Nemluvě o tom, že zde vůbec nevyužil ten Mexický potenciál, který tohle téma nabízí. Samotná La Llorona, taky neni zvlášť děsivá, neni groteskní, neni nechutná, v obličeje je bílá a za nehtama má špínu, než nějaký exorcismus, tak by potřebovala vykoupat a nalíčit a byla by v pohodě. Děcka i mamka, mají svoje slabší chvíle a tak mají potřebu se chovat hloupě a předvídatelně. Jediné co stojí za zmínku, je odpadlý kněz, který je úplně top a dává filmu aspoň nějaký směr. Plus je tady jeden z nejvíc vtipných momentů, jakože vůbec. Návrat shol’vy Bra’taca, snad ani nebudu komentovat. (17.04.2019)

Keby v La Llrone nespomenuli bábiku Annabelle, vôbec by som si neuvedomil, že ide o rovnaké univerzum. Hlavná záporáčka na mňa úprimne povedané neurobila vôbec dojem a žiaden jump scare ma nedonútil spadnúť zo stoličky alebo sa aspoň myknúť. Príbeh snímky nie je vôbec originálny a jeho spracovanie možno označiť za jedno veľké klišé. La Llorona je nenáročný horor na nedeľný oddych, určite však nie hororový hit, na ktorý sa oplatí zájsť do kina. (23.06.2019)

Totálny priemer, akých dnes už máme tucty. Klišé príbeh rodinky ohrozovanej bubulákom, ktorý poväčšinou len straší, než aby skutočne ubližoval. Ústredná rodinka je veľmi sympatická, vďaka produkčnému zázemiu má film svoje momenty. Po kine by som nahnevaný nebol, La Llorona je však ako stvorená na večer pri telke. (28.07.2019)

Mexické legendy a latinskoamerický folklór rozhodně nemám moc nastudovaný, ale přízrak plačící ženy La Llorony se objevil již v řadě filmů. Většinou šlo o dramata, ale dostalo se i na pár hororových kousků. Takže nebylo moc překvapující, že po něm sáhl i James Wan a jeho kolegové a natočili o něm i samostatný film (který se samozřejmě stal součástí The Conjuring Universe). Michael Chaves coby začínající režisér rozhodně ostudu neudělal a odvedl vcelku slušnou práci. Společně s filmem The Nun na mě udělali mnohem větší dojem než taková trilogie o panence Annabelle. O té tu mimochodem taky byla zmínka díky vzpomínce Otce Pereze, ale ani ten nedostal moc prostoru. Prostě posloužil jen jako propojení s celou sérií. Mnohem více se mi však líbil úvod v chudinské čtvrti a příchod La Llorony na scénu. Hispánští a mexičtí spratci mají po uslyšení jejího nářku o „zábavu“ postaráno. Zamčení ve skříni, šamanské rituály a zaříkadla vás sice na chvíli před přízrakem v bílých šatech se závojem ochrání, ale opravdu jen na chvíli. Tahle mrška si vás totiž nejdříve pěkně označí a poté svůj teror nepěkně stupňuje. Bohužel je pravda, že si film neudrží slušnou úroveň po celou dobu svého trvání. Dá se tu narazit na několik sterilních (nudnějších) pasáží, které postrádají tempo, napětí i zajímavé momenty. Na druhou stranu je ale dle mého vše vyváženo i slušnou porcí atmosférických scén, několika lekačkami a dobrými hereckými výkony většiny zúčastněných. Strachy se u toho rozhodně neposerete, ale že bych se nějak výrazněji nudil? To ne. Můžu říct, že jsem v tom našel jisté zalíbení. Zvláště pak v poslední třetině filmu, kdy vše začalo gradovat. La Llorona odložila „rukavičky“ a jde tvrdě na věc. Scéna ve vaně a na půdě patří k tomu nejlepšímu, co nám tu bylo nabídnuto. 60% (26.01.2020)